Jak zajistit, aby přístup k výsledkům veřejně financovaných projektů, vědeckým článkům a dalším výzkumným informacím měl opravdu každý? Aby se informace mohly sdílet a volně šířit bez ohledu na předplatná časopisů či příslušnost k výzkumné instituci? Odpověď na tyto otázky přináší model publikační komunikace a iniciativa zvaná open access, jejíž agendu od 1. 1. 2020 strategicky rozvíjí Centrum pro podporu open science UK.
Ačkoliv v současné době představuje open access zatím stále alternativu k tradičnímu publikačnímu modelu, jeho význam narůstá a je mu věnována stále větší pozornost jak na institucionální, tak na národní a mezinárodní úrovni. Autory láká jak široký informační dopad a větší viditelnost jejich výzkumné práce, které open access přináší, tak i urychlení vědecké komunikace a podpora sdílení informací a tím demokratizace přístupu k nim.
Ani autoři z Univerzity Karlovy nejsou v tomto trendu výjimkou. Dle dat z mezinárodní databáze Web of Science ze dne 17. dubna 2020 je z celkového počtu 3 826 publikovaných článků z let 2018 a 2019 přibližně 40 % dostupných v režimu open access. Mezi tradičně nejotevřenější obory patří částicová a jaderná fyzika, astronomie a astrofyzika a biochemie s molekulární biologií. Vzhledem k tomu, že na Univerzitě Karlově neexistuje mandatorní univerzitní politika open access, autoři jsou k publikování v režimu otevřeného přístupu vedeni buď vlastní motivací a přesvědčením, nebo podmínkami poskytovatelů financí.
Není překvapením, že ústředním tématem je financování publikačních poplatků za open access (tzv. article processing charges, APC). Díky předplatným elektronických zdrojů u vybraných vydavatelů mají autoři Univerzity Karlovy možnost čerpat vouchery či slevy na APC. Konkrétně se jedná o vydavatelství American Chemical Society, Institute of Electrical and Electronics Engineers, Karger Publishers, Lippincott Williams & Wilkins a MDPI. Aktuální přehled slev na publikační poplatky naleznete na stránkách Ústřední knihovny.
Open access je inciativou, která vyžaduje změnu v publikačním chování autorů, stejně jako vybudování infrastruktury ve výzkumných institucích. Na Univerzitě Karlově bylo za tímto účelem na začátku roku 2020 zřízeno Centrum pro podporu open science při Ústřední knihovně. To především nabízí autorům z Univerzity Karlovy metodickou pomoc při publikování, tedy asistuje při volbě vhodného otevřeného časopisu či repozitáře, také poradí, jak zhodnotit důvěryhodnost zvoleného časopisu (zda nejde o tzv. “predátora”) a pomůže zorientovat se ve vydavatelských licenčních podmínkách. Aby se autorům dostalo podpory odpovídající oborovým specifikům, Centrum napříč fakultami koordinuje síť fakultních koordinátorů open access, kteří znají zvyklosti vědeckých komunit. Nabízí také na míru dělané přednášky, které lze zařadit do výuky.
Aby činnosti Centra odrážely skutečně to, co autoři z Univerzity Karlovy chtějí a potřebují, byl vytvořen dotazník potřeb vědecké komunity v oblasti open access na UK. Jeho vyplněním přispějete k rozvoji a implementaci nástrojů podpory otevřeného přístupu a pomůžete Centru správně uchopit jeho agendu na Univerzitě Karlově.
Zdroj: Univerzita Karlova
Centrum pro podporu open science (CpOS)
vzniklo 1. ledna 2020 jako nové oddělení pod Ústřední knihovnou UK. Úkolem pracoviště je:
- Plnit úkoly související s projektem Rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj UK II a Akčním plánem pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017–2020
- Poskytovat centrální metodickou podporu v oblasti open access a správy výzkumných dat na Univerzitě Karlově
- Vést a podporovat síť fakultních koordinátorů open access na Univerzitě Karlově
- Ve spolupráci s ÚVT zabezpečovat provoz a rozvíjí Digitální repozitář UK
- Ve spolupráci s dalšími součástmi Univerzity Karlovy definovat a rozvíjet strategické cíle open science na Univerzitě Karlově
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
