Od 1. ledna 2019 převzalo štafetu evropského předsednictví Rumunsko. Největší výzvou v oblasti výzkumu a vývoje, které budou v čele Rady Evropské unie Rumuni čelit, je dojednávání finální podoby nového rámcového programu Horizon Europe. Ve světle domácích politických střetů ale rumunské předsednictví vyvolává napříč Evropou obavy.
Po Rakousku nyní od 1. ledna 2019 v čele Rady Evropské unie stanulo Rumunsko. Jako své motto si vybralo: „Soudržnost, společná evropská hodnota“ („Cohesion, a common european value“), což se promítá i do politických cílů Rumunska v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nejdůležitějším úkolem, před kterým nyní Rumuni stojí, je dojednat nový rámcový program Horizon Europe, který má zajistit peníze na evropský výzkum mezi lety 2021-2027. Jeho podoba by měla být jasnější už v květnu 2019 na summitu v Sibiu.
Vnitřní politická situace v Rumunsku, v posledním roce poznamenaná střety mezi vládou a prezidentem, ovšem vyvolává mezi některými evropskými politiky nemalé obavy. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker opakovaně varoval před tím, aby rumunské předsednictví nezastínily vnitropolitické rozmíšky. Juncker dokonce prohlásil, že si nemyslí, že: „Bukurešť plně rozumí své roli“.
Rumunsko má zároveň značně obtížnou pozici, protože v oblasti výzkumu, vývoje a inovací patří mezi nejslavší členské státy EU. Země investuje do výzkumu a vývoje nejméně z evropských zemí – jde pouze o 0,48 % z hrubého domácího produktu. Země má také nejmenší počet patentů na počet obyvatel a pravidelně se umisťuje jako nejhorší v měřeních inovačního výkonu v Evropě. Kontroverze také vyvolalo rozhodnutí rumunské vlády zkrátit domácí rozpočet na výzkum a vývoj téměř o 20 %. Ušetřené prostředky by měly jít na stavbu katedrály v Bukurešti.
Zdroj: European Inovation Scoreboard 2018
Jedním z cílů Rumunska je v rámci jednání o nové podobě evropského rámcového programu zajistit dostupnost unijních financí i pro chudší státy EU. Víc prostředků by se tak mělo utratit v zemích východní a jihovýchodní Evropy. S tím ovšem nesouhlasí Němci a další členské země, které jsou ve výzkumu a vývoji tradičně silné. Ti vyžadují přísné dodržování kritéria vědecké excelence. Přestože se Rumunům podařilo vyjednat jisté výhody pro chudší evropské státy, jejich heslo o kohezi a soudržnosti vyvolává v Evropě o to větší napětí.
Evropský parlament totiž mimo jiné tlačí na navýšení prostředků na vědu a výzkum. Rámcový program Horizon Europe by proto mohl mít rozpočet až 120 miliard eur. S odchodem Británie z EU už ale není tak jasné, odkud by se prostředky navíc měly vzít. Finanční škrty by se pravděpodobně neměly týkat jen oblasti zemědělství, ale právě i systémových (kohezních) prostředků na podporu chudších evropských zemí.
Prohlédněte si také pracovní program a prezentaci rumunského předsednictví v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness, Technologické centrum AV ČR, Romania2019
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
