Evropské vysoké školy postupně zavádějí vnitřní politiky a nástroje na podporu otevřené vědy. Zatímco přístup k vědeckým publikacím již systémově řeší nebo plánuje řešit drtivá většina institucí, v případě přístupu k otevřeným datům jsou aktivity výrazně vlažnější. Vyplývá to z nedávné studie k otevřenému publikování vydané Evropskou asociací univerzit.
Evropská asociace univerzit (EUA) nedávno zveřejnila výsledky nejnovějšího průzkumu mapujícího pokrok evropských vysokých škol v implementaci politik a nástrojů na podporu otevřeného publikování. Asociace provádí šetření na toto téma již od roku 2014.
V pořadí již čtvrtý průzkum k otevřenému publikování probíhal v letech 2017 – 2018, tedy v době, kdy se v Evropě vedly vášnivé diskuse o takzvaném Plánu S, který má zajistit plošný přechod na otevřenou vědu do roku 2020. O jeho vzniku a možných důsledcích jsme psali například zde, zde nebo zde. Do šetření se zapojilo na 321 výzkumných organizací z 36 evropských zemí. Oproti minulým ročníkům se tentokrát šetření nově zaměřilo také na téma hodnocení vědy.
V uplynulých čtyřech letech se podíl institucí, které nějakým způsobem ukotvily ve svých předpisech politiku vůči otevřenému publikování, vzrostl z 52 % na 62 %. V roce 2018 sice více institucí zavedlo nové procesy, zvýšil se ale také podíl institucí, které neplánují tuto oblast systémově řešit.
Asi třičtvrtě institucí dlouhodobě využívá vlastní datová úložiště a repozitáře. Podíl institucí, které využívají sdílené databáze, však vzrostl z 10 % v roce 2014 na 18 % v roce 2018.
Průzkum také zjišťoval, jaké jsou nejvýznamnější vnímané překážky přechodu na otevřený přístup. Zatímco podíl respondentů, kteří za překážku považují omezené povědomí o otevřeném přístupu a jeho možných výhodách mírně vzrostl a přesáhnul hranici 60 %, postupně se snižuje podíl těch, kteří považují za překážku hlavně možné porušení autorských práv vydavatelů. Stále však zůstává velmi vysoký (75 %).
Zatímco vnitřní směrnici k otevřenému přístupu k vědeckým publikacím mělo v roce 2018 celkem 62 % dotázaných institucí a dalších 26 % na takovém vnitřním opatření pracovalo, stále zústává velmi vysoký podíl (kolem 70 %) institucí, které nemají žádné formální směrnice či alespoň neformální návody pro práci s otevřenými daty.
Konkrétní cíle v oblasti otevřeného publikování v budoucnosti si stanovila jen necelá čtvrtina institucí zahrnutých v šetření.
Celou publikaci naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: EUA
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
