Kanada chce rozšířit mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji

Ačkoliv ze strany Evropské unie zatím nepadla žádná oficiální nabídka, Mona Nemerová, hlavní vědecká poradkyně kanadského premiéra Justina Trudeaua, se nechala slyšet, že „by byla opravdu ráda, kdyby se Kanada posunula vpřed“. Řada kanadských vědců i politiků je z vládních plánů nadšena.

Současná vláda vědu podporuje

Trudeau od svého nástupu do funkce v roce 2015 zvýšil financování výzkumu o 9,4 miliardy dolarů, došlo i ke spuštění pěti „inovačních superclusterů“ pro výzkum a vývoj umělé inteligence. Zefektivnilo se také využívání vědecké diplomacie v prosazování cílů zahraniční politiky. Ted Hewitt, předseda rady, která dohlíží na rozdělování financí na vědu, uvedl, že současná vláda věří v pozitivní dopady tohoto druhu mezinárodní spolupráce a chce, aby se kanadské znalosti využívaly nejen pro účely země, ale i ve světovém měřítku. „Spolupráce mezi státy dokáže přinést řešení někdy i velmi složitých problémů,“ říká Hewitt.

Vláda premiéra Justina Trudeaua je investicím do výzkumu nakloněna.

Mezinárodní spolupráce ve vědě je i politické téma. Trudeaův předchůdce Stephen Harper při nástupu do funkce v roce 2006 vědecké rozpočty omezil, současný konzervativní lídr Andrew Scheer zase v říjnu 2018 kritizoval Trudeovy klimatické plány. Mnozí kanadští vědci však vidí ve větší výzkumné spolupráci s EU přirozené pokračování obchodní dohody mezi Kanadou a EU, i protiváhu ke stále obtížnějším vztahům s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Washingtonem. Ottawa již nyní financuje mnoho evropských výzkumných pracovníků, kteří spolupracují s těmi kanadskými a nepřímo dotuje Kanaďany účastnící se 66 výzkumných projektů v programu Horizon 2020.

Kanada součástí Horizon Europe?

Dalším krokem by mohlo být plné členství Kanady v Horizon Europe. Kanada patří mezi osm zemí, o kterých Evropská komise prohlásila, že by ráda projednala jejich přidružené členství v navrhovaném sedmiletém programu ve výši 94,1 miliard EUR – a vypadá to, že Japonsko a právě Kanadu tato nabídka zaujala nejvíce.

Kromě zdvořilých diplomatických výměn však zatím nebyly navrženy žádné oficiální podmínky a neproběhlo ani jednání. Vzhledem k tomu, že se členem Horizon Europe může stát po brexitu i Velká Británie, Evropská komise byla opatrná ve sdělování informací ostatním zemím, které by mohly vyjednávání o brexitu ovlivnit. Japonsko již vyjádřilo určité znepokojení nad „nenabídkou“ z Bruselu a jejich kanadské protějšky to údajně cítí stejně.

Na cestě jsou i nové projekty

Hewit při nedávné návštěvě Bruselu navrhl, aby obě vlády pokračovaly ve vzájemném financování svých výzkumných pracovníků na projektech – a to bez všech formalit. Kanadské výzkumné programy patří již nyní k těm nejvíce otevřeným pro mezinárodní partnery. Social Sciences and Humanities Research Council, jejímž prezidentem je právě Hewitt, se minulý fiskální rok zavázala přispět na mezinárodní výzkum více než 34 milióny dolary a podpořila více než 1400 mezinárodních výzkumných pracovníků z 84 různých zemí. Například ve spolupráci s výzkumnými agenturami v Mexiku a Evropě spolufinancuje velký projekt, který zkoumá, jak mohou města lépe řídit své služby v nočních hodinách, což je obtížný problém pro velká města po celém světě.

Další mezinárodní iniciativou je spuštění New Frontiers in Research Fund, jehož cílem je financovat výzkum se silným mezinárodním rozměrem. V loňském roce program oznámil první grantové výzvy ve výši 38 miliónů dolarů. Do projektu se mohou zapojit výzkumníci z různých zemí, předpokladem pro získání grantu je, že budou mít kanadské spolupracovníky.

Kanada se také podílí na spolupráci s britskou agenturou UK Research and Innovation (UKRI) na financování společného výzkumu v oblasti umělé inteligence. Jedná se o část širší dohody, která byla sjednána vloni v únoru, a která má za úkol koordinovat více společného výzkumu.

 

Autor: Vědavýzkum (BK)

Zdroj: ScienceBusiness