V americkém Kongresu se projednává návrh zákona, který dost možná změní podobu National Science Foundation, největšího amerického federálního poskytovatele prostředků na základní výzkum. Reforma by měla přinést významné navýšení prostředků i změnu názvu. To vše proto, aby Spojené státy dohnaly Čínu.
Sídlo NSF ve městě Alexandria ve Virginii (foto: Wikimedia)
Podle návrhu zákona, který se aktuálně projednává v obou komorách Kongresu Spojených států amerických, by National Science Foundation (NSF) měla získat nové jméno, významné navýšení prostředků i novou misi. Cílem je podpořit vývoj nových technologií, aby Spojené státy dohnaly náskok Číny jako nově nastupujícího globálního lídra v oblasti výzkumu a vývoje. Zákon navrhnul Chuck Schumer, vůdce demokratů v Senátu, a Todd Young, senátor za republikány.
Samotná NSF funguje už posledních sedmdesát let jako nezávislá vládní agentura, která podporuje základní výzkum v ne-medicínských oborech (ten financuje National Institutes of Health). S ročním rozpočtem kolem 8 miliard amerických dolarů NSF poskytuje prostředky až na 24 % veškerého vládou podporovaného základního výzkumu, který se provádí na amerických vysokých školách. V některých oborech, jako je matematika, ekonomie nebo sociální vědy, přitom NSF představuje vůbec nejdůležitějšího poskytovatele veřejných prostředků na výzkum. V čele agentury aktuálně stojí Kelvin Droegemeier.
Nový zákon, nazvaný The Endless Frontiers Act, navrhuje zásadní reorganizaci celé agentury. V rámci té by mělo vzniknout oddělení technologií, které samotné by mělo během čtyř dalších let získat víc než čtyřnásobek finančních prostředků, než dosud ročně dostávala celá National Science Foundation. Vědeckou i technologickou větev by měli řídit samostatní náměstci, kteří by se zodpovídali řediteli celé agentury.
Největší část prostředků by měla jít do výzkumu prováděného na univerzitních technologických centrech. Ta by se měla soustředit na excelentní výzkum v některé z klíčových oblastech a měla by pracovat na vytváření technologických inovací, prototypů a transferu nových technologií na komerční trh.
Řada prominentních postav americké vědy změny vítá. Chválí zejména finanční injekci, kterou by agentura měla podle návrhu zákona během příštích pěti let dostat - celkově se jedná až o 100 miliard dolarů. „Tyto prostředky, které doplňují, a nikoliv nahrazují existující zdroje – staví na silných stránkách NSF a doplňují mezery v našem vědeckém snažení,“ řekl k novému návrh Rafael Reif, rektor Massachusetts Institute of Technology.
„Tyto investice pomohou NSF podpořit inovace a vůdčí postavení v oblasti výzkumu a zajistí, že Amerika zůstane konkurenceschopná na globální úrovni,“ chválí novou reformu také Mary Sue Coleman, prezidentka americké Association of American Universities, která zastupuje 65 nejvýznamnějších na výzkum orientovaných univerzit v zemi.
Jiní se však obávají, že nová reforma kompromituje postavení NSF jako poskytovatele prostředků na základní výzkum bez ohledu na jeho možné komerční aplikace. Mezi kritiky patří i Arden Bement, který NSF vedl od roku 2004 do roku 2010: „Myslím, že by byla chyba, aby oddělení technologií na NSF sloužila jako kompenzace soukromého financování komerčních inovací a podnikání. Federální prostředky do aplikovaného výzkumu a vývoje by měly být založeny na potřebách a měly by procházet přes k tomu určené tematické agentury.“ Bement přitom není sám. Panují tak obavy, že nový zákon vyšle signál, že investice do vývoje technologií jsou důležitější než samotný základní výzkum.
Obavy ze vzestupu Číny
Schumer, prominentní demokratický politik, a Young, konzervativního senátor, stojí na opačném konci amerického politického spektra. Oba však spojuje stejná obava, která se ozývá i od řady jiných amerických (ale i evropských) politiků. Obávají se, že rapidní růst Číny v oblasti technologických inovací představuje zásadní ohrožení pro americkou národní bezpečnost a hospodářskou prosperitu. „Vůdčí postavení Spojených států se rozpadá pod vlivem zahraničních konkurentů, z nichž někteří kradou duševní vlastnictví a obchodní tajemství,“ píše se v předmluvě k návrhu zákona. Ačkoliv Čína není explicitně zmiňována, narážka je zcela jednoznačná. Podle autorů nového návrhu se hraje o vše: „Země, která zvítězí v závodu o klíčové technologie jako je umělá inteligence, kvantové výpočetní technologie nebo pokročilé komunikační technologie, se stane velmocí budoucnosti.“
S tím souhlasí i jiný předchozí ředitel National Science Foundation, Neal Lane, který v čele agentury působil za prezidenta Billa Clintona. „NSF je jediná vládní agentura, který má za úkol podporovat vědecký pokrok, a proto je v tomto ohledu jistě potřeba postupovat opatrně. Návrh zákona ovšem jasně ukazuje, že nastal čas pro odvážné kroky. Už není možné ztrácet čas.“
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Science
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
