Ve výročním hodnocení výzkumu a technologického vývoje Evropské unie byla Evropská komise pozitivní. Úspěšnost v programu Horizont 2020 do konce roku 2017 dosáhla výše asi 12 %. Většinu prostředků získaly členské státy. Pozitivní vývoj zaznamenala i genderová vyváženost nebo otevřený přístup k výsledkům bádání.
Koncem června vydala Evropská komise Výroční zprávu o činnostech Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a sledování programu Horizont 2020 v roce 2017. Ta z velké části připomíná a shrnuje již vydané analytické či statistické dokumenty, které byly v oblasti zpracovány v poslední době. Zpráva hodnotí aktivity ve výzkumu a vývoji pozitivně. Už v úvodu poznamenává, že každé euro z programu Horizont 2020 přináší podle odhadu nárůst HDP v hodnotě 6 až 8,5 eur.
Agenda tří „O“
Důležitou roli v pozitivním vývoji v oblasti výzkumu, vývoje a inovací měla podle zprávy sehrát politika eurokomisaře pro výzkum, vědu a inovace Carlose Moedase, která se soustředí na tzv. tři „O“ – otevřené inovace, otevřenou vědu a otevření se světu. V rámci prvního ze tří pilířů zahájila Evropská komise první fázi Evropské rady pro inovace, která spojuje několik režimů podpory pro inovace – nástroj pro malé a střední podniky, schéma Rychlá cesta k inovacím, program FET Open a ceny programu Horizont. Mezi nejvýznamnější kroky, které přispívají k realizaci myšlenky otevřeného přístupu ve vědě, patří zahájení iniciativ – evropský cloud pro otevřenou vědu, politická platforma pro otevřenou vědu nebo i Open Science Monitor.
Horizont 2020 v číslech
Program Horizont 2020 přidělil do konce prosince roku 2017 celkem 29,8 miliard eur, které byly určeny 16 514 podepsaným grantovým dohodám. Předloženo bylo 151 067 způsobilých návrhů, z nichž bylo úspěšných 12 %. Naprostou většinu (92 %) finančních prostředků získaly členské státy EU, zbytek peněz šel do přidružených a třetích zemí. Z těch byly nejúspěšnějšími žadateli Spojené státy americké, Čína, Kanada, Austrálie a Jihoafrická republika. Největší část financí z programu dostaly vysoké školy. Z hlediska účasti je ale předběhl soukromý sektor, který se účastnil 34,4 % výzev.
A co státy tzv. Nové Evropy?
Pro méně úspěšné státy v rámci EU, mezi které patří i Česká republika, se stala významnou akce „Teaming“. Ta je cílená na vytvoření center excelence, která mají dostat na vyšší úroveň investice i samotné výsledky výzkumu právě v zemích, které nejsou tak úspěšné v dosahování excelence. Celková alokovaná částka na tyto projekty se blíží 155 milionům eur. Zajímavou aktivitou pro tuto část Evropy je také udělování tzv. pečeti excelence, která byla například v ČR využita ve třech případech.
Více žen a otevřený přístup
Zvlášť byla posuzována i rovnost žen a mužů, kde pokračoval pozitivní vývoj směrem k větší vyváženosti. Podíl žen, které byly členkami poradenských skupin, byl 55,2 %. Podíl smluv uzavřených s odbornicemi zapojenými do činnosti hodnotících panelů činil 41 %. Dobrou zprávou pro příznivce otevřené vědy je konstatování v závěru zprávy zdůrazňující, že otevřený přístup se u pracovních programů stal standardním principem. Výjimky ovšem za určitých podmínek jsou stále možné. Z grantových dohod podepsaných v roce 2017 bylo do konce tohoto roku v režimu s otevřeným přístupem vydáno asi 63 % publikací. Při součtu všech publikací bylo na principu otevřeného přístupu vydáno 74,85 % z nich.
Celá zpráva je ke stažení zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Zpráva Evropské Komise
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
