Během dubna předložil Evropský parlament ke konečnému schválení program Horizon Europe. Nyní je tedy pomyslný míč na straně Komise, která má program implementovat. Ta ale odložila zveřejnění podrobných výzev v rámcovém programu až na konec května. Vědci tak stále zůstávají v nejistotě.
Evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel (foto: Evropský parlament)
S využitím klauzule, která umožňuje výzkumným pracovníkům žádat o podporu ještě před hlasováním parlamentu, Komise sice už vyhlásila výzvy k předkládání žádostí o granty Evropské výzkumné rady (ERC) a Evropské rady pro inovace (EIC), avšak pro zbytek grantových schémat Komise stále finalizuje dokumenty, které stanoví důležité informace o výzvách, jako jsou časový harmonogram, rozpočet, jejich rozsah a další podrobnosti.
Původně měly být detaily pracovních programů známy v březnu, následně se termín posunul na duben a poté na první polovinu května. Úředníci Komise ovšem potvrdili, že dokumenty nebudou k dispozici ani do konce tohoto měsíce, čímž se jejich oficiální přijetí ještě jednou odloží. Komisařka pro vědu a výzkum Mariya Gabriel ujišťuje, že potřebné dokumenty budou přijaty brzy. „Dokončují se závěrečné práce, pracovní programy budou zveřejněny v příštích týdnech.“
Důvod protahů není jasný
Proč se schválení stále protahuje, není jasné. Rozpočet programu Horizon Europe byl schválen už loni a finální legislativa byla přijata parlamentem. Německý europoslanec Christian Ehler pro server Science | Business uvedl, že Komise mohla mít pracovní programy hotové už v lednu, protože podoba rozpočtu byla do značné míry objasněna na summitu vedoucích představitelů Evropské unie v červenci minulého roku. „Naši vědci jsou připraveni a Evropa potřebuje, aby se pustili do práce. Nechápu, co je příčinou tohoto zpoždění,“ dodává Ehler
Zpoždění působí největší nejistotu u těch vědců, jejichž práce byla zasažena pandemií a současně stále neznají jasnou podobu národních rozpočtů na výzkum a vývoj. Podle Stephana Berghamse, ředitele pro výzkum a inovace Evropské univerzitní asociace (EUA), by další průtahy mohly mít za následek výpadky ve financování.
Zaznívají také hlasy, že důvodem zpoždění by mohla být snaha Komise přesvědčit členské státy, aby vyloučily Švýcarsko, Velku Británii a Izrael z kvantových a vesmírných projektů financovaných programem Horizon Europe. Tyto tři země v současné době vyjednávají o svém postavení přidruženého člena programu Horizon Europe, ale Komise se jim ve spolupráci na strategických projektech kvantových a vesmírných technologií snaží zabránit. Podle řady zainteresovaných subjektů by si ale výzkum ani v těchto odvětvích EU neměla nechávat pro sebe.
Univerzitní sdružení napříč členskými státy naléhavě žádají Komisi, aby vyloučila možnost, že bude izraelským, švýcarským a britským výzkumníkům bránit v kvantových a vesmírných projektech. „Úzká a důvěryhodná výzkumná spolupráce je klíčem k dosažení skutečných průlomů v kvantové výpočetní technice a dalších strategicky důležitých oblastech. Pokud chce Evropa zůstat konkurenceschopná s Čínou a USA, toto je správná cesta,“ uvedl například Jan Wöpking, výkonný ředitel organizace German U15, která zastupuje přední výzkumné a lékařské univerzity v Německu.
Detaily ohledně výzev v rámcovém programu Horizon Europe by měly být dle aktuálních informací známy koncem května. Jak dopadne vyjednávání ohledně připojení Izraele, Velké Británie a Švýcarska k programu Horizon Europe, však zatím není jasné.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
