Vyznat se v tom, jak na náš imunitní systém útočí virová nákaza a jak fungují které typy vakcín proti nemoci covid-19, není vůbec snadné ani pro vzdělaného člověka, natož pro většinovou populaci. Míra nepřesných a zavádějících informací, nebo přímo dezinformací a hoaxů v této oblasti tedy nepřekvapí. Zrovna v případě pandemie, která ohrožuje zdraví lidí a v důsledku i ekonomické a politické systémy na celém světě, jde o velmi nebezpečný fenomén.
Celoevropské sdružení akademií věd ALLEA uveřejnilo dokument Fact or Fake? Tackling Science Disinformation (Fakta, nebo podvrh? Boj proti dezinformacím ve vědě). Jeho autoři se v něm opírají o analýzu dezinformací a jejich dopadů nejen v oblasti pandemie a vakcinace, ale také v tématu změny klimatu. V závěru předkládá konkrétní doporučení, jak problému čelit. Podle zástupců evropských akademií by se měl klást mnohem větší důraz na vysvětlování toho, jak věda funguje. Pomohlo by také silnější zapojení veřejnosti do výzkumu.
Mysleme kriticky
„Jako zcela zásadní v dlouhodobé perspektivě vnímám výuku zaměřenou na rozvoj kritického myšlení, a to i pokud jde o práci s vědeckými poznatky, a na mediální gramotnost,“ říká Dalibor Dobiáš z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který při jednání sdružení ALLEA zastupoval Akademii věd ČR. Připomíná, že v tuzemsku mají možnost zapojit se do výzkumné práce například studenti středních škol (mimo jiné v rámci projektu Otevřená věda). Nejen mladí lidé, ale vlastně kdokoli se může zúčastnit rovněž projektů takzvané občanské vědy (v angličtině Citizen Science).
Dalibor Dobiáš z Ústavu pro českou literaturu AV ČR
„Vzdělaná společnost může dlouhodobě omezit dopad vědeckých dezinformací. Zásadní je způsob, jakým i lidé bez expertních znalostí s jakoukoli informací pracují,“ dodává Dalibor Dobiáš. Současná pandemie podle něj jasně ukázala zásadní roli výzkumu ve společnosti, ale zároveň odhalila limity dobrého zprostředkování badatelských výsledků směrem k veřejnosti. Po celou dobu od vědců a vědkyň zaznívaly hlasy, které pomáhaly zmírnit pandemické škody. „Měly ale dostatečný ohlas? Jestliže ne, proč? Odpovídal způsob, jak o situaci informovala některá média, její závažnosti?“ ptá se Dalibor Dobiáš.
Lepší koordinace
Podobné otázky motivovaly aktivity Celoevropského sdružení akademií věd ALLEA. Výsledkem mezinárodních diskuzí je doporučení ke zřízení Evropského centra pro komunikaci vědy. Mohlo by podporovat výměnu zkušeností a veřejnou prezentaci jednotlivých výzkumných institucí i mimo země, kde působí. Koordinovaný postup je podle evropských akademiků potřebný, protože dezinformace překračují hranice, a to jak státní, tak jazykové.
„Co se týče komunikace vědy, zatím žádný ústřední celoevropský mechanismus nebo instituce, která by koordinovala existující iniciativy a vytvořila směrnice a doporučení, neexistují,“ píše se ve zprávě sdružení ALLEA.
Dalším nástrojem v boji proti dezinformacím by měl být Evropský kodex pro komunikaci vědy. ALLEA již v minulosti na základě spolupráce členských akademií vydala například Evropský kodex vědecké integrity. V případě nového kodexu by se mělo jednat o sepsání základních pravidel a principů, které přispějí k tomu, že vědecká informace nebude v médiích, jež by se ke kodexu přihlásily, úmyslně či neúmyslně zkreslena.
Celoevropské sdružení akademií věd ALLEA vzniklo v roce 1994 a aktuálně zastřešuje přes 50 akademií věd z více než 40 evropských zemí. Ve spolupráci se svými členy se ALLEA snaží o zlepšení mezinárodních podmínek pro vědu, poskytuje poradenství a usiluje o posílení role výzkumu ve společnosti.
Přečtěte si celé znění dokumentu Celoevropského sdružení akademií věd ALLEA s názvem Fact or Fake? Tackling Science Disinformation (pdf).
Zdroj: Akademie věd ČR
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s odborem mezinárodní spolupráce Kanceláře Akademie věd ČR
Foto: Flicker, Jana Plavec, Akademie věd ČR
