facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Hana Hušková: Sociální a zdravotní pojištění v teorii a praxi

19. 5. 2021
Hana Hušková: Sociální a zdravotní pojištění v teorii a praxi

Předesílám, že nejsem odborníkem na právo ani předpisy EU. Jen jsem se při rodinném stěhování z Francie něco přiučila o problematice přenosu sociálního a zdravotního pojištění. A tak jsem se pro vás, kolegy czexpaty, rozhodla shrnout informační zdroje a přidat svoje zkušenosti. Snad někomu při stěhování pomůžou.

Stěhování za vědou s sebou nese spoustu praktických problémů. Jedním z nich je otázka sociálního a zdravotního pojištění. Pokud se stěhujete k začátku pracovního poměru v jiné zemi EU, bývá to celkem jednoduché – s počátkem pracovní smlouvy se také obyčejně mění stát, kde platíte (a čerpáte) sociální a zdravotní pojištění. Co když vám ale např. ve Španělsku skončí pracovní poměr a vy se chcete přestěhovat za hledáním práce do Německa? Co když jako vědkyně žijete a pracujete v Mnichově a na dobu mateřské se chcete přesunout za manželem do Prahy? Co když jste vědeckou kariéru strávili ve Francii a na zasloužený důchod se chcete přesunout do Portugalska? Tyto a podobné situace jsou ošetřeny unijními nařízeními tak, aby byla chráněna práva občanů EU. Například aby nárok na dávku, která vzniká na základě toho, že jsme v dané zemi pracovali, nezanikl jen proto, že se stěhujete do jiného státu Unie. Nařízení a jejich praktická interpretace ale může být jiná písnička.

V tuto chvíli by možná stačilo přilepit sem odkaz na Příručku pro migrující osoby z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí. Určitě si ji stáhněte, je plná důležitých informací a užitečných odkazů, vše na jednom místě. Řadu informací pro vaši konkrétní situaci ale můžete najít i jinde.

Z obecného pohledu: pokud jako evropský občan řešíte nějaké potíže, nebo je vám něco nejasné, vězte, že pravděpodobně nejste první. A že existují pravidla, návody a postupy. Proto doporučuji začít hledáním na stránkách europa.eu. Informace o všemožných oblastech života jsou tam přehledně zpracovány ve všech jazycích EU. Pokud si i po prostudování těchto informací stále nejste jisti, jak ve vaší konkrétní situaci postupovat, můžete se s dotazem obrátit na Europe Direct, kteří vás mohou lépe nasměrovat.

Abychom se dostali konkrétně k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Tato oblast je regulována unijním nařízením 883/2004 (a jeho prováděcím předpisem 987/2009). Texty těchto úprav si můžete snadno najít na stránkách EUR-lex. Vzhledem k naší francouzské anabázi jsem byla nucena si tato nařízení prostudovat a musím říct, že jsou napsána poměrně jasně a srozumitelně. Pokud vynecháte pasáže ošetřující situaci posádek lodí, nejsou ani moc dlouhá.

Základním principem je, že občan EU podléhá sociálnímu a zdravotnímu systému jednoho státu (článek 11/1 nařízení 883/2004). Pokud jste tedy německým zaměstnancem, musíte být pojištěni v Německu, přestože bydlíte třeba v ČR. Nevýhodou je, že jako německý pojištěnec máte v ČR nárok jen na nezbytnou zdravotní péči. Díky nařízení 883/2004 ale můžete získat přístup ke kompletní péči, včetně plánovaných výkonů. To se dělá tak, že vám německá zdravotní pojišťovna vydá evropský formulář S1, který zaregistrujete u české zdravotní pojišťovny (místo „modré kartičky“ zdravotního pojištění dostanete žlutou). Ta pak všechny úkony účtuje německé pojišťovně, ale vy máte přístup ke stejné péči jako pojištěnec u české pojišťovny.

Dalším důležitým principem je, že pokud pobíráte dávku na základě své předchozí pracovní činnosti (typicky dávka v nezaměstnanosti, mateřská apod.), je na vás pro potřeby přenosu pojištění pohlíženo jako kdybyste tuto pracovní činnost stále vykonávali (článek 11/2 téhož nařízení). Znamená to, že když výše zmíněný německý pojištěnec o práci přijde a pobírá německou podporu v nezaměstnanosti, stále může mít přístup ke zdravotnímu pojištění v ČR. Evropské nařízení dále zajišťuje, že mu Německo nemůže nárok na dávku upřít jen proto, že při hledání práce nebydlí v Německu, ale že se za tím účelem přesunul do jiné země EU (může být ale omezena délka podpory, to se řídí článkem 64 daného nařízení).

Ve zkratce to tedy funguje tak, že pokud jste zaměstnancem, nebo pobíráte určité dávky z konkrétního státu EU, můžete se přestěhovat do jiného státu EU a tam mít plný přístup ke zdravotnímu pojištění, i když oficiálně nejste součástí tohoto zdravotního systému. Zároveň přesun do jiné země EU není sám o sobě důvodem k tomu, aby vám daný stát přestal vyplácet dávku, na kterou máte nárok na základě toho, že jste dříve v daném státě pracovali.

Tak by to mělo zhruba fungovat. Jak ale postupovat ve vaší konkrétní situaci? Kde co žádat, které formuláře, jaké jsou lhůty? Základní informace najdete opět přehledně v Příručce pro migrující osoby. Může vám pomoci také síť evropských podpůrných organizací. Informace ohledně zdravotního pojištění získáte v Kanceláři zdravotního pojištění a jejích ekvivalentech v dalších státech EU. S otázkami zaměstnanosti vám pomůže síť poradců EURES při Úřadech práce v každé zemi EU. I další úřady v členských zemích mívají odborníky na evropskou problematiku, které můžete kontaktovat. V případě, že se ohledně evropských záležitostí dostanete s některou institucí do sporu, můžete se obrátit na Solvit – síť právní pomoci pro vyjasňování takových situací.

Při našem přesunu z Francie jsme využili všech těchto možností. Kdo trochu zná francouzskou byrokracii, toho to nepřekvapí. Ani my jsme neočekávali hladký průběh, ale čtyři měsíce zjišťování a bojů byly i na nás silná káva.

Problém byl částečně v neznalosti francouzských úředníků. Nejprve se snažili na nás aplikovat francouzské právo, i když evropské právo je mu nadřazené. Poté nechtěli vydat formulář k přenosu zdravotního pojištění, protože nám oběma již skončil pracovní poměr a pobírali jsme dávky – že prý je možné ho vydat jen pracujícím osobám (což ale osoby pobírající dávky jsou, alespoň pro účely zmiňovaného evropského nařízení). Nakonec jsme uspěli na polovic – mně formulář k přenosu pojištění vydali, ale příteli ne. Odůvodnili to tak, že moje dávka je na 16 týdnů, ale přítelova jen na tři měsíce (neboli 13 týdnů), což je moc krátká doba na to, aby mu přenos zdravotního pojištění umožnili.

Tady jsme zřejmě narazili na rozdílnou interpretaci evropských nařízení mezi našimi dvěma státy. Tím, že evropské nařízení neupravuje žádnou minimální dobu přenosu pojištění, mají čeští odborníci za to, že přenos je možný na jakkoliv krátkou dobu. Francouzská pojišťovna, podpořena odborným názorem jejich kanceláří CLEISS a Solvit, ale trvala na tom, že toto omezení existuje. Dosud nám není úplně jasné, z čeho vycházela. Patrně mají Francouzi metodicky upravený pojem bydliště (má se posuzovat individuálně podle čl. 11 nařízení 987/2009) a příteli neuznali jeho přesun. Ale jasné vysvětlení jsme nedostali.

Výsledkem tedy bylo, že já jsem měla kompletní přístup ke zdravotnímu pojištění, zatímco přítel měl přístup jen k nezbytné péči. Tu si většina z nás představuje jako péči na pohotovosti, ale není tomu tak. Podle evropských pravidel je pojem nezbytné péče širší, jedná se i o péči související s chronickými problémy (dialýza, chemoterapie apod.) nebo třeba očkování. Bohužel zdravotnická zařízení to obyčejně nevědí a bývá třeba to vykomunikovat.

Z našeho příběhu jsme si odnesli několik poučení:

  1. Evropská nařízení o sociálním a zdravotním pojištění jsou napsána jasně a přehledně.
  2. Jejich aplikace v praxi ale může pokulhávat.
  3. Je dobré vědět, jak to ve vaší zemi chodí a připravit se na to.
  4. Pomoc existuje. Díky KZP, EURES a dalším!

Tento blog byl zpracován za přispění PhDr. Mgr. Adama Andera z KZP.

 

Zdroj: Czexpats in Science 

 


 

unnamedHana Hušková

vystudovala magisterský obor Imunologie na PřF UK v Praze, poté absolvovala doktorské studium současně na International Agency for Research on Cancer v Lyonu (Francie) a doktorské škole 1. LF UK. Poté působila jako postdoc v Centre de Recherche en Cancérologie de Marseille (Marseille, Francie) kde studovala opravy DNA. Nedávno se vrátila do ČR, užívá si mateřskou pauzu a hledá další příležitosti.