Chips Act je iniciativa Evropské unie, která má za cíl podpořit výzkum, vývoj a výrobu čipů a polovodičových součástek v členských zemích.
Nejnovější vývoj
18. dubna došlo k zásadnímu posunu v problematice tzv. European Chips Act, když německá europoslankyně a členka výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Henrie Hahn oznámila, že politici EU dosáhli dohody o balíčku v hodnotě 3,3 miliardy eur na podporu polovodičového průmyslu. Byly tak dovršeny dohady o kompromisu, který pro Evropský parlament vyjednávala i Česká republika coby předsednická země v Radě EU. Jak upřesnila pro Vědavýzkum.cz Jana Soukupová, ředitelka kabinetu ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové, finální podoba tohoto rozpočtového kompromisu ale vznikla až za švédského předsednictví v rámci tzv. trialogu.
„Vyjednaný kompromis je akceptovatelný. Nicméně snížení alokace na umělou inteligenci v rámci Digital Europe Programme o 178 milionů eur, které bylo způsobeno jednak přesunem na Chips Act (38 milionů) a jednak přesunem do kapitoly Secure Connectivity (140 milionů), není úplně pozitivní zprávou, protože oblast AI by potřebovala v rámci EU silnější podporu,“ komentuje současnou situaci Jana Soukupová.
Jak uvedl portál Science Bussiness, jde o kompromis, protože původně chtěla Evropská komise přesměrovat až 400 milionů eur z nevyužitých prostředků programu Horizont Evropa na Chips Act, ale členské státy toto rozhodnutí loni vetovaly. Po měsících jednání se vlády evropských zemí dohodly, že 75 milionů eur z nevyužitých peněz programu Horizont, tzv. decommitmentů, může být přesměrováno do rozpočtu iniciativy Chips Act.
Tyto peníze, původně určené na evropské výzkumné projekty, jsou žhavým tématem obecně již dlouho. Podle statistik asi 5 % z každoročního rozpočtu Horizont Evropa zůstává nevyužito a byly to právě tyto „neutracené“ peníze, které se měly stát základem pro financování aktivit v rámci Chips Act. Právě tento převod členské země Evropské komisi nakonec zablokovaly a zmíněných 75 milionů eur půjde sice z programu Horizont, ale čistě jako jeho schodek. Dominantních 325 milionů eur tak bude relokováno z jiného programu Evropské unie, a sice z fondu Digital Europe. To se pochopitelně nelíbilo některým europoslancům. „Výsledek je pro Evropu ostudný, protože sice investujeme do čipů, ale ubíráme na jiných prioritách, jako je kybernetická bezpečnost. Vyměňujeme naši budoucnost za naši bezpečnost," uvedl německý poslanec Christian Ehler, který je také členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.
Science Bussiness také uvádí, že „hlavním nástrojem výdajů bude průmyslové partnerství, tzv. Chips Joint Undertaking, s rozpočtem téměř 2,9 miliardy eur. Dalších 125 milionů eur bude vynaloženo prostřednictvím InvestEU a 300 milionů eur půjde začínajícím podnikům prostřednictvím Evropské rady pro inovace programu Horizont Evropa.“
Podle Roberta Hugginse, profesora ekonomické geografie na University of Cardiff a člena jejího Centre for Innovation Policy Research, „se zdá, že evropské aktivity v oblasti výzkumu a vývoje polovodičů jsou relativně zdravé,“ ale Evropa nestíhá v komercionalizaci svého know-how a v objemu výroby. Huggins dále pro Research Proffesional News upozorňuje, že tato dichotomie, jak podpořit odvětví – tedy výzkumem či kapacitami – je falešná, protože oba způsoby podpory jdou často ruku v ruce. Příkladem podle něj je světový lídr v odvětví čipů, Tchajwan.
Příležitost pro Česko
Jana Soukupová z kabinetu ministryně Langšádlové pro Vědavýzkum.cz uvedla, že v současnosti se na území České republiky na výrobě a vývoji čipů již pracuje, a to jak v rámci komerční sféry, tak také v rámci výzkumu na vysokých školách. „Na území České republiky jsou dvě továrny, které vyrábí čipy pro tzv. power eletronics, z toho jedna má na našem území i dvě designerská centra. Dále sídlí v České republice společnost navrhující čipy pro zabezpečení zařízení,“ přiblížila Soukupová.
Kromě samotných společností, které se zabývají návrhem a výrobou čipů, máme v Česku i dodavatele nezbytných zařízení a komponent pro výrobu čipů. Například se jedná o Meoptu, Crytur, SVCS, EP Rožnov nebo výrobce elektronových mikroskopů Thermo Fisher, TESCAN a Delong Instruments. Výzkum v oblasti polovodičů probíhá jak na univerzitách (Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně nebo Masarykově univerzitě), ale i na Akademii věd ČR. Slibnou budoucnost také předznamenávají pokusy o vývoj kvantových počítačů na Univerzitě Palackého v Olomouci a Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Téma kvantových technologií bylo také předmětem jednání ministryně Langšádlové se zástupci The National Quantum Coordination Office, která spadá pod Bílý dům. Česká strana tak začala jednat o memorandu o spolupráci v této oblasti podobně, jako jedná i o zapojení českých subjektů do amerického Chips Actu.
„V oblasti podpory podniků bylo na základě našeho podnětu změněno nařízení vlády k investičním pobídkám. Nyní mohou o přímou finanční podporu na pořízení hmotného a nehmotného majetku žádat i malé a střední podniky z tohoto odvětví,“ přiblížila Jana Soukupová oblast podpory ekonomického využití polovodičových technologií. Zároveň dodává, že „Česko trápí poměrně nízký počet absolventů programů, kteří mají vzdělání v této specializaci. Ročně se jedná o nižší stovky absolventů, kteří jsou podle informací z fakult již v průběhu studia ,rozebráni´ firmami. Jsme v situaci, kdy poptávka firem po odbornících s touto specializací už dnes vysoce převyšuje nabídku. Firmy uvádí, že by dokázaly zaměstnat až dvojnásobek absolventů.“
Kolik evropských peněz z Chips Actu doteče až do Česka ale zatím není jasné. Podpora bude totiž podléhat soutěži a bude tak záležet na kvalitě projektů podniků a výzkumných týmů. „Máme ale garantováno, že EU bude kofinancovat české kompetenční centrum,“ dodává ředitelka kabinetu ministryně Langšádlové Jana Soukupová. Nicméně i pokud by české subjekty nebyly ve výzvách, jejichž první vlna se očekává již letos na podzim, úspěšné, stát chce toto odvětví podporovat tak jako tak. „Jen od roku 2021 byla projektům v oblasti výzkumu, vývoje, návrhu a výroby polovodičů přidělena přímá podpora na výzkum a vývoj ve výši asi 400 milionů korun,“ doplňuje Soukupová.
Co je to Chips Act?
Když v roce 2020 pandemie koronaviru uzamkla vedle čínských továren také námořní trasy, po kterých čipy z velké části do Evropy míří, zdůraznila se situace Evropské unie. EU, jakožto největší ekonomicko-politické uskupení na světě, je závislé na dovozu surovin i výrobků, pohánějící vývoj v 21. století, tedy čipů a dalších polovodičových součástek. Tuto strategicky nevýhodnou pozici se představitelé EU od té doby snaží změnit, například právě tzv. programem Chips Act, který má zorganizovat a nalít peníze do tohoto odvětví a jeho výzkumu a vývoje v zemích Unie. S první předlohou přišla Evropská komise, která následně nechala členské státy návrh připomínkovat. V dojednávání kompromisu hrála zásadní úlohu Česká republika v rámci svého předsednictví Radě EU.
Podle švýcarské bezpečnostně-analytické společnosti Cyber Risk a statistik EU, firmy vyvíjející a vyrábějící polovodičové komponenty se sídlem v Evropě se v roce 2019 podílely na celosvětových tržbách z polovodičů přibližně 10 %, což odpovídá asi 40 miliardám dolarů. Tři firmy se sídlem v Evropské unii – STMicroeletronics, Infineon Technologies a NXP Semiconductors – se v roce 2019 zařadily mezi 15 největších polovodičových firem na světě dle tržeb. To jen dokazuje neideální pozici EU na světovém trhu. První návrh na Chips Act představila Evropská komise 8. února 2022.
Ve stejné době si Evropská komise nechala zpracovat průzkum, který měl „shromáždit předběžné informace o současné a budoucí poptávce po čipech a waferech (základní substrát pro tisk obvodů čipu, pozn. red.) a jako první krok pomoci pochopit dopad krize dodávek čipů na evropský průmysl.“ Z tohoto průzkumu vyplynulo, že se očekává zdvojnásobení poptávky po čipech mezi lety 2022 a 2023, že kvalifikovaná pracovní síla a legislativa jsou základní brzdy rozvoje komerčních společností, a že podpora výzkumu a vývoje polovodičů doteď směřovala pouze k těm, kteří tyto systémy nabízejí a ne těm, kteří vytvářejí poptávku po nich.
Jak dále uvádí Cyber Risk, Chips Act stojí na třech pilířích: 1. Vytvoření samotné inciativy podpory budování technologických kapacit v celé EU, 2. vytvoření rámce pro zajištění bezpečnosti dodávek a 3. zřízení mechanismu pro koordinaci dohledu a reakce na krize mezi členskými státy a Komisí.
Cíle EU tak míří na zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti polovodičů a čipů nejen co do kvantity, ale i kvality a zároveň se má jednat o komplexní strategii zahrnující analýzu rizik a jejich řešení včetně například vývoje personálních kapacit, propustnosti trhu a plného využití či dokonce změny v oblasti globálních dodavatelských řetězců. Na to všechno by mělo být alokováno asi 43 miliard eur v průběhu 7 let (do roku 2030). Původně se mělo jednat o „kombinaci peněz Evropské unie, jednotlivých států a soukromého kapitálu. EU nejsou Spojené státy, které mají federální rozpočet,“ upozornil Patrik Budský, poradce ministryně Heleny Langšádlové, už loni v říjnu pro server Lupa.cz. V současnosti ale podle Budského došlo k posunu. Evropská komise nyní uvádí, že by celá částka, 43 miliard, měla jít z veřejných prostředků.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
