Poznání lidstva se každých 17 let zdvojnásobí. Vývoj nových technologií se zrychluje exponenciálně a tento proces již nelze zastavit. Stále zásadnější roli v tomto vývoji hraje umělá inteligence, která podle Martina Hartla, ředitele Ústavu konstruování, zásadně mění inženýrský proces. Americká konzultační firma McKinsey & Company uvádí, že do roku 2030 může kvůli umělé inteligenci dojít ke ztrátě až 800 milionů pracovních míst.
Zástupci Výzkumného centra pro design pokročilých čipů v Brně z Masarykovy univerzity, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení v Brně (sdružení v Cyber Security Hub) vyjednali rámec spolupráce českých a tchajwanských univerzit, firem a nemocnic na společném výzkumu. Pokryje obory spojené s čipy, jako jsou automobilové odvětví, design integrovaných obvodů (IC), biočipy nebo kybernetická bezpečnost.
TC Praha (dříve AV ČR) systematicky monitoruje a hodnotí účast ČR v RP pro výzkum již od 5. RP. Za tuto dobu bylo využito mnoho způsobů, jak takové hodnocení provádět a prezentovat. Dlouhodobý průběh zapojení do RP můžeme analyzovat mnoha způsoby a metodami. Jedním z takových způsobů je použití čtyř níže uvedených relativně jednoduchých indikátorů, které mohou sloužit jako komparativní ukazatele popisující přístup jednotlivých zemí EU k RP.
Vědci z týmu Lenky Maletínské vyvinuli novou látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku. Její využití má šanci přispět k řešení dvou zásadních zdravotních výzev moderní doby: obezity a Alzheimerovy choroby. Neuropeptid CART je spojený v první řadě s regulací příjmu potravy.
Polovodičové čipy dnes najdete ve všech klíčových odvětvích a Česko jako průmyslová země se musí novým trendům přizpůsobovat, řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Upozornil, že chystaná investice největšího světového výrobce čipů, tchajwanské TSMC, v Drážďanech je šancí pro uplatnění českých firem a výzkumníků.
Vědci z Univerzity Innsbruck, mezi kterými byl i Ondřej Kováč z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jako první na světě pomocí nové metody synteticky připravili složitou chemickou látku ganoapplanin ze skupiny komplexních polycyklických meroterpenoidů obsažených v houbách rodu Ganoderma.
V téměř každém větším městě u nás najdeme botanickou zahradu nebo arboretum. Jenom Unie botanických zahrad jako své členy eviduje 40 subjektů, mezi nimiž jsou jak městské, tak soukromé zahrady. Speciální kategorii mezi nimi tvoří univerzitní botanické zahrady, kterých je u nás celkem devět. Čím jsou specifické?
Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když se z bakterie uvolní fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Díky tomuto účinku se fágy začínají těšit větší pozornosti jako potenciální léčiva na patogenní bakterie rezistentní na antibiotika.
Ondřej Cejpek vymyslel způsob, jak zachytávat ve velkých provozech, jako jsou cementárny či ocelárny, oxid uhličitý a transformovat ho třeba na hnojiva či zelená paliva. Za svůj výzkum získal ocenění Francouzského velvyslanectví v Praze.
Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity učinili na buněčné úrovni významný krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům a jejich výzkum má dopad na i na boj proti rakovině. Navrhli speciální peptidy schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru, které umožňují molekulám nekontrolovaně procházet přes membránu dovnitř a ven z buňky, což vede k rychlé buněčné smrti.
Strana 113 z 748