Univerzitní botanické zahrady: Místo nejen odpočinku, ale i vzdělávání a vědy

Zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Přestože tyto zahrady slouží především výuce a výzkumu na svých domovských univerzitách, v posledních letech se začínají více přibližovat veřejnosti. 

Historie univerzitních botanických zahrad sahá hluboko do 16. století, nejstarší univerzitní botanická zahrada byla založena v roce 1543 v italské Pise, o dva roky později v Padově (ta je dokonce stále na svém původním místě). Zajímavá je také botanická zahrada ve švédské Uppsale, která jako univerzitní vznikla již v roce 1655. Dnes se jmenuje Linného botanická zahrada (Linnéträdgården) a je rekonstrukcí výukové zahrady Carla Linného, biologa, který dal světu botanické názvosloví. 

U nás připadá jednoznačné prvenství Univerzitě Karlově, která měla svou botanickou zahradu již v roce 1775 na Smíchově, později byla přesunuta na současné místo do ulice Na Slupi, do blízkosti Přírodovědecké fakulty UK na Albertově. Určit stáří některých univerzitních botanických zahrad však není tak jednoduché. Například Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci spadá pod univerzitu až od padesátých let dvacátého století, nicméně už od roku 1901 na stejném místě stála zahrada, která měla edukační charakter (podrobnosti se dočtete v našem chystaném rozhovoru s vedoucím zahrady Václavem Dvořákem).

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity vzniká v roce 1922. Nejmladší je potom Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, která vzniká až v roce 1994, přestože snahy o její založení se datují už do počátku 20. století, a Botanická zahrada Kejbaly, která patří Pedagogické fakultě MU – ta vzniká o rok dříve.

Některé univerzity u nás spravují zahrad dokonce několik. Univerzita Karlova má svou hlavní botanickou zahradu na Praze 2, v té sídlí například studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK, takže se s ní studenti seznámí velmi záhy po nastoupení do školy. Druhou zahradou, kterou spravuje UK, je Zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty (Faf UK) v Hradci Králové. Masarykova univerzita má dokonce tři botanické zahrady, vedle zahrady spadající pod Přírodovědeckou fakultu MU je to ještě Centrum léčivých rostlin Lékařské fakulty a již zmíněná Botanická zahrada Kejbaly Pedagogické fakulty. V Brně se navíc nachází ještě Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně. 

Speciální postavení mezi tuzemskými univerzitními botanickými zahradami mají právě dvě zahrady s léčivými rostlinami. „Zahrady léčivých rostlin měly vždy specifické postavení mezi botanickými zahradami, protože byly určeny pro jednoznačně specializovanou činnost: zakládání a udržování fondu léčivých rostlin a ve středověku navíc k pěstování těchto rostlin pro léčebné účely. K tomuto cíli byly zakládány jak při klášterech, tak při lékařských fakultách významných univerzit a tradičně představují základ vědeckých institucí tohoto zaměření. Od roku 2015 se Zahrada léčivých rostlin FaF UK věnuje ve významné míře také propagaci racionálního využití léčivých rostlin, jejich poznávání a také poznávání rostlin toxických, produkci léčivých rostlin nebo klinické a forenzní analýze toxických látek,“ uvádí Anežka Chlebková, vedoucí Zahrady léčivých rostlin FaF UK v Hradci Králové, která vznikla v roce 1970. 

Výuka v zahradě – přednášky, samostudium, ale i diplomové práce 

Jednou z hlavních funkcí univerzitních botanických zahrad je výuka studentů. Na té se podílejí všechny naše univerzitní zahrady, ať už formou cvičení nebo přednášek, které v jejich prostorách probíhají. Některé také nabízejí možnosti vypracovat si v zahradě bakalářskou či diplomovou práci. „V pedagogické oblasti slouží zahrada praktické výuce farmaceutické botaniky, resp. poznávání léčivých rostlin, studenti u nás mohou vypracovat diplomovou práci. Zahrada je také výukovým prostorem pro samostudium studentů 1. ročníku, na níž si studenti osvojují znalosti z léčivých rostlin,“ popisuje Anežka Chlebková, jak se zahrada zapojuje do výuky studentů. 

V Botanické zahradě PřF UP zase nová budova, která se otevřela letos na jaře, slouží k výuce nejen botanických předmětů: „Probíhá zde výuka etnobotaniky, fytopatologie, učí se zde některá cvičení ze systematické nebo obecné botaniky, exkurze z dendrologie. V novém sále budeme také pořádat konference,“ uvádí Václav Dvořák, vedoucí Botanické zahrady PřF UP. 

Například Botanická zahrada PřF MU často přímo těží ze svého zapojení do vzdělávání studentů: „Studentské práce z pedagogických oborů biologie a zeměpisu nám poskytly pracovní listy, výukové cedule ve sklenících i plán zahrady. Díky nim jsme prozkoumali houby v zahradě a mnoho dalších skupin, hlavně bezobratlých. První interaktivní mapa dřevin včetně tří typů průvodců po dřevinách byla studentskou prací na pomezí biologie, IT a geografie. Středoškolské odborné činnosti zase přinesly omalovánky pro děti a několik posterů,“ uvádí vedoucí zahrady Magdaléna Chytrá. 

Speciální úlohu má Modelová školní zahrada Kejbaly, která je od roku 2023 certifikovanou Ukázkovou přírodní zahradou. „V zahradě probíhá výuka studentů pedagogické fakulty zaměřená na problematiku přírodovědného vzdělávání v prostředí školní zahrady. Studenti se zde seznamují s principy zkušenostního učení v souvislosti s tématy, jako je poznávání živých organismů, pěstování kulturních rostlin, ochrana přírody, principy udržitelnosti. Zahrada se pravidelně otevírá žákům okolních základních škol, kterým se věnují studenti učitelských oborů v rámci mimořádných praxí,“ uvádí zaměstnankyně zahrady Kateřina Ševčíková. 

Centrum léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Věda v botanických zahradách – lokální historie, chilli papričky i patentované barvivo

Univerzitní botanické zahrady slouží vedle výuky studentů také vědeckým účelům. Mezi špičky ve výzkumu patří anglické Kew Gardens, které zaměstnává přes 400 vědců věnujících se například fytochemii, zkoumání signální drah v buňkách rostlin, digitalizaci herbářů či ochraně diverzity po celém světě. „V zahraničí je běžné, že nejvyšším šéfem zahrady je ředitel ústavu botaniky, profesor. Je to velká prestiž, zahradě to dává lepší postavení a dohled odborného garanta. U nás již tomu bohužel v žádné univerzitní zahradě tak není,“ popisuje Magdaléna Chytrá. 

Přesto jsou tuzemské univerzitní zahrady nedílnou součástí výzkumu na svých domovských univerzitách. Většinou se na výzkumu podílejí poskytováním rostlinného materiálu pro vědce z univerzity, případně odbornými radami. Například Centrum léčivých rostlin Lékařské fakulty MU poskytlo rostliny Macleaya microcarpa z čeledi makovitých, ze kterých se izoluje makarpin, sloužící jako fluorescenční barvivo, jehož využití si dokonce nechala MU patentovat. V Centru, které mimo jiné spolupracuje s vědci z německého Institutu Maxe Plancka, se provádí výzkum také na dalších rostlinách čeledi makovitých. Stejnou čeleď studují i vědci v Zahradě léčivých rostlin FaF UK: „Ve vědecké a výzkumné oblasti zahrada dodává vědeckým pracovníkům Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky rostlinný materiál, především z komerčně nedostupných rostlin, například čeledi makovitých a amarylkovitých, z nichž se izolují alkaloidy tvořící náplň výzkumné činnosti pracoviště,“ popisuje spolupráci s vědci Anežka Chlebková. 

Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity (FTZ ČZU) taktéž nespolupracuje pouze se svojí domovskou univerzitou, ale například s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR: „Vědecké práce probíhaly na pepřovnících, chilli papričkách a vybraných léčivých rostlinách. Pepřovníky sloužily jako zdroj chemických struktur pro vývoj nových léčiv. U chilli papriček bylo poskytnuto více než 40 kultivarů, mapovaly se dosud nepopsané capsaicinoidy a vytvářela se kompletní encyklopedie capsaicinoidů“, upřesňuje vedoucí zahrady Anežka Daníčková. To, že jsou zahrady nejen místem pro pěstování rostlin, zase dokládá spolupráce Botanické zahrady Kejbaly s AV ČR na výzkumu ještěrek, které v zahradě žijí.

Některé zahrady ale vydávají vědecké publikace samy za sebe. To je příklad Botanické zahrady PřF UP: „Vydali jsme například publikace o fenoménu parazitismu, nebo o rozšíření různých poloparazitických rostlin. Zároveň vydáváme články, která se týkají spíše regionálních floristických témat, která jsou ale nesmírně důležitá pro lokální historii,“ uvádí Václav Dvořák. Podobný typ „nevědeckých“ publikací najdeme u většiny univerzitních zahrad. Vedle příspěvků do lokálních botanických či popularizačních periodik také vydávají různé průvodce či sborníky.

Mapovat a udržet genofond pro příští generace 

Velmi důležitou funkcí univerzitních botanických zahrad je také udržování genofondu a evidence a výměna semen. Zahrady pro tyto účely pravidelně vydávají tzv. Index Seminum, což je seznam semen, které mezi sebou botanické zahrady a arboreta sdílejí a slouží k bezplatné výměně semen v botanických zahradách napříč celým světem. Stejně tak zahrady vydávají Index Plantarum, kde zase evidují rostliny, které u nich rostou. „Primární úlohou je především ex situ ochrana rostlin a skrze tuto ochranu přispění k zachování biodiverzity rostlinných druhů. Botanické zahrady v tomto pohledu slouží jako rezervy pro ohrožené, vzácné nebo jinak významné druhy rostlin, které jsou důležité pro tradiční kultury i celé lidstvo. Uchovávají genetický materiál v podobě živých rostlin či semen a umožňují jejich přežití mimo přirozené prostředí,“ upřesňuje Anežka Daníčková z Botanické zahrady FTZ ČZU. 

Co se tedy v tuzemských univerzitních zahradách pěstuje? Největším lákadlem v Botanické zahradě PřF MU je v letních měsících největší leknín světa, viktorie královská, v exteriérech mají především širokou expozici původní tuzemské flóry. Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity vyniká svou sbírkou orchidejí. Botanická zahrada Univerzity Karlovy má rozsáhlou sbírku sukulentů a vzrostlé letité exempláře cykasů či myrty, pocházející ještě ze sbírek původní smíchovské univerzitní zahrady. Součástí této zahrady jsou také vědecké skleníky sloužící botanikům pro pěstování rostlin, které využívají v laboratořích. V Olomouci se můžete podívat na ojedinělou sbírku polních plevelů. Botanická zahrada FTZ ČZU se jako jedna z mála v Evropě zaměřuje na užitkové rostliny tropů a subtropů. Návštěvníci zde mohou najít rostliny sloužící k přímé spotřebě, jako je ovoce, zelenina nebo luskoviny, ale také tropické a subtropické obiloviny, rostliny textilní, technické, léčivé a aromatické. Významná je jejich Národní sbírka citrusů, která vznikla v roce 1974, přivezením prvních rostlin z Krymu, ale i již zmíněná obsáhlá sbírka chilli papriček. „Sbírka čítá zhruba 120 taxonů více či méně pálivých papriček, na kterých probíhaly výzkumné práce studentů i pedagogů,“ uvádí Anežka Daníčková.

Specifické sbírky mají v zahradách pěstujících léčivé rostliny: „Centrum léčivých rostlin Lékařské fakulty MU nabízí největší sbírku léčivek v České republice. Získala i titul Národní sbírka, a to jak pro léčivé a nutričně zajímavé rostliny, tak pro sbírku čeledi makovitých, která je ojedinělá přinejmenším v rámci středoevropského prostoru. Zajímavostí je, že se u nás dokonce dříve pěstovala zelenina pro potřeby menzy,“ uvádí Anna Novotná, kurátorka tamních botanických sbírek. V Zahradě léčivých rostlin FaF UK mají zase jinou specialitu: „Od roku 2017 byla v areálu výukové budovy Lubomírem Opletalem zahájena výstavba Farmakognostického archivu, kde byla v roce 2020 umístěna ojedinělá sbírka léčivých drog a vytvořen tzv. Farmakognostický archiv, který zahrnuje katalogizované vzorky sušených léčivých rostlin, které byly historicky ve farmacii používány,“ popisuje důležitou součást zahrady Anežka Chlebková. 

Orchideje z Botanické zahrady Mendelovy univerzity

Otevírání botanických zahrad veřejnosti – popularizace vědy a ekologická opatření

Přestože dříve byly univerzitní botanické zahrady veřejnosti často zapovězeny a sloužily opravdu jen vzdělávacím a vědeckým účelům, dnes jsou všechny zpřístupněny veřejnosti (Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity pouze během pravidelných výstav). Botanické zahrady může veřejnost navštívit většinou bezplatně (vstupné se platí jen v Botanické zahradě a arboretu Mendelovy univerzity, u jiných zahrad bývají zpoplatněné vstupy do skleníků, pokud jimi disponují), některé během celého roku, jiné jen v sezóně. Univerzitní botanické zahrady také často nabízejí služby průvodce. „Od roku 1995 při zahradě působí Sdružení přátel botanické zahrady, které sdružuje laiky, odborníky, studenty i pouhé milovníky zahrady. Hlavní výhodou je, že mají vstup zdarma do skleníků i na výstavy a je to morální podpora zahrady pro případ, že by něco zahradu ohrožovalo,“ popisuje Magdaléna Chytrá politiku zpřístupňování zahrady. Návštěvnost menších univerzitních botanických zahrad je v řádech tisíců, u těch větších, jako jsou Botanická zahrada PřF MU nebo Botanická zahrada PřF UK, v řádech desetitisíců návštěvníků ročně.

Ruku v ruce s otevřením se veřejnosti přicházejí různé popularizační akce a univerzitní botanické zahrady tak často fungují jako nízkoprahové místo setkávání laické veřejnosti s prostředím univerzity. Klasickou službou botanických zahrad je poradna pro veřejnost, někde funguje telefonicky, někde osobně nebo i poštou. Většina zahrad pořádá různé tematické výstavy, kulturní akce, burzy semen a podobně. Botanické zahrady MU například disponují knihovnou pro veřejnost. Přiblížit využití léčivých rostlin ve farmacii laické veřejnosti má za úkol Naučná stezka farmacie otevřená v Zahradě léčivých rostlin FaF UK v roce 2017, jejíž jednotlivé panely informují o historii vývoje léčiva od sušených léčivých rostlin až po chemicky čisté látky, které jsou v terapii používány dosud. 

Zahrady se ale otevírají také dětem a studentům, ať už formou exkurzí, instalováním herních prvků nebo možností vypracovat v zahradě Středoškolskou odbornou činnost. Botanická zahrada FTZ ČZU pravidelně hostí příměstské tábory pořádané ČZU nebo AV ČR. Zahrada léčivých rostlin FaF UK pořádá komentované prohlídky pro účastníky Jednodenní juniorské univerzity a letos se bude poprvé účastnit Noci vědců. „Poskytujeme průvodce pro skupiny ve sklenících pro školy všech stupňů. Je to největší devíza, kterou můžeme žákům a studentům poskytnout. Učitelé sem vodí všechny ročníky, kde se probírá botanika, ZŠ a SŠ od Nového Města na Moravě až po Bratislavu, z celé jižní Moravy až po Prostějov. Takto nás navštíví až 2500 dětí ročně,“ popisuje Magdaléna Chytrá důležitou součást práce zaměstnanců Botanické zahrady PřF MU. Nezapomíná se také na seniory, v rámci univerzit třetího věku (U3V) se zde konají různé přednášky nebo prohlídky. Senioři mohou v rámci U3V navštívit Zahradu léčivých rostlin UK, Botanickou zahradu PřF MU či Botanickou zahradu FTZ ČZU. 

Tuzemské univerzitní zahrady se snaží také modernizovat – jak prostory, tak pěstitelské a zahradnické postupy. Například pro Botanickou zahradu FTZ ČZU jsou klíčové skleníky, proto plánují v brzké době výstavbu několika nových a opravu těch stávajících. To v olomoucké univerzitní zahradě vyřešili absenci skleníku pomocí zimní zahrady v nové budově, která je postavená v pasivním standardu a je energeticky soběstačná. 

Ekologickou cestou se vydala také Botanická zahrada PřF MU, která se se svými opatřeními letos probojovala do finále soutěže E.ON Energy Globe: „Ekologická opatření v naší zahradě mají dlouhou tradici a stále je rozšiřujeme. Začínalo se výměnou žárovek za úsporné, zavedením třídění odpadu, zaměřením na lepší kvalitu vlastního kompostu, pokračovali jsme podporou ptáků a hmyzu v areálu. Nyní je naší prioritou mozaiková seč trávníků, zachytávání srážkové vody a její používání ve sklenících, čímž se zvyšuje odolnost rostlin proti škůdcům a nemusí se tolik stříkat chemií. Hospodaření s vodou promýšlíme také ve venkovních bazéncích, kdy se na podzim nevypouštějí do kanálu, ale do porostu dřevin v okolí. Ukazujeme, jak se každý může zapojit doma, ve škole nebo na pracovišti do zlepšování svého okolí, jak zadržovat vodu a měnit klima ve městě, aby se zde dalo žít,“ nadšeně popisuje ekologické změny Magdaléna Chytrá.  

Na ekologii dbá také Botanická zahrada Kejbaly Pedagogické fakulty MU: „Podoba, a především péče o zahradu vychází z konceptu přírodních klimatických zahrad. Hlavní zásadou přírodních zahrad je zákaz využívání pesticidů, umělých hnojiv a rašeliny. Ke zvýšení biodiverzity naší zahrady slouží zahradní jezírka, prvky jako jsou ještěrkovník, plazník, hmyzí hotel, ale také biologický materiál ponechaný v okrajových částech zahrady na hromadách. Principy udržitelnosti pak představují různé technologie zavlažování či nakládání s bioodpadem,“ dodává Kateřina Ševčíková. 

Viktorie královská v Botanické zahradě Přírodověděcké fakulty Masarykovy univerzity

Financování a práce v botanické zahradě

Většina univerzitních zahrad je financována fakultami, pod kterými působí, na provoz Botanické zahrady PřF MU v posledních třech letech navíc přispívá město, jelikož v Brně není městská botanická zahrada, a tak ji ta univerzitní supluje. Peníze některým zahradám plynou také ze vstupného do skleníků. Drobné finance se nashromáždí díky dobrovolnému vstupnému, které v některých zahradách vybírají, případně díky pronájmům prostor, ať už jsou pro účely různých výstav nebo třeba svateb. Někdy pomůže také dar od sponzora. Například Botanická zahrada Kejbaly je částečně financována z výukových programů pro školy, které pořádá. Na realizaci větších oprav nebo vylepšení interiérů a exteriérů soutěží některé zahrady o granty – díky prostředkům z Operačního programu Jana Amose Komenského tak vznikne v Centru léčivých rostlin LF MU prostor pro venkovní přednášky, terapeutickou zahradu a nová posezení. Většina zahrad se ale shodne, že nejvíce provozních peněz spolknou drobné každodenní opravy mobiliáře, plotů, skleníků a letos také náprava škod po bouřkách. 

Obecnou bolestí, která brzdí rozvoj tuzemských univerzitních zahrad, je potom počet zaměstnanců a jejich finanční ohodnocení. Přestože je o práci v botanických zahradách velký zájem, počet úvazků pro jiné profese, než jsou zahradníci, je limitovaný a platy nejsou nijak vysoké. Často v univerzitních zahradách vypomáhají studenti, kteří zde plní praxe: „Během roku jsou zde i studenti na praktickou část výuky a odbornou praxi ze středních škol, středních odborných škol a učilišť, gymnázií, vysokých škol a univerzit nebo také odborné stáže pedagogů ze středních odborných škol a brigádníci na výpomoc během sezóny,“ popisuje vítanou pomoc Anežka Chlebková. V Botanické zahradě PřF UP zase vypomáhali dobrovolníci během Studentského dobrovolnického dne. Nicméně i pomoc dobrovolníků má svá úskalí: „U případných dobrovolníků narážíme na mantinel konce naší pracovní doby v 15 hodin, protože by nám rádi přišli vypomoci po ukončení pracovní doby ve svém zaměstnání,“ popisuje situaci Anna Novotná.

Nezbývá tak než přát, aby o univerzitní botanické zahrady a jejich roli v popularizaci byl ze strany veřejnosti co největší zájem, aby dovedl univerzity k zamyšlení, zda se přece jen nechtějí přiblížit svou botanickou zahradou některé ze slavných zahraničních kolegyň. A nemusí to hned být Kew Gardens.

 

Autor: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)

Zdroje: Unie botanických zahrad, Botanická zahrada PřF UP, Botanická zahrada PřF MU, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity, Botanická zahrada PřF UK, Botanická zahrada FTZ ČZU , Botanická zahrada PřF OU, Zahrada léčivých rostlin FaF UK, Centrum léčivých rostlin LF MU, Botanická zahrada Kejbaly, Kew Gardens , Linného botanická zahrada