Jak zvýšit požární bezpečnost betonu u stávajících konstrukcí, řešila ve své dizertační práci na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně Iveta Nováková. V práci představila novou metodu, kdy pomocí zahřívání betonu vytvořila v materiálu póry, kterými může být při požáru odváděna pára. Ačkoliv se metoda zatím v praxi nevyužívá, brzy by se to mohlo změnit. O nápad totiž projevilo zájem norské ředitelství silnic a dálnic.
Nový senzor pro měření teplot v rozmezí od deseti do 90 stupňů Celsia vyvinuli vědci z CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci se Západočeskou univerzitou a VŠB-TUO. Základem je nový grafenový derivát, díky němuž je senzor nejen přesný a spolehlivý, ale také není citlivý na vlhkost.
Vědci z ELI Beamlines budou spolu s kolegy z University of Rochester v USA zkoumat koherentní vlastnosti záření, které je emitováno při kolizi hustých svazků elektronů se silným laserovým polem. Na výzkum získali financování od americké Národní vědecké nadace.
Firmu BioNTech z jihoněmecké Mohuče proslavila vakcína proti nemoci covid-19. Úspěch to ale nebyl náhodný. Biotechnologický průmysl jižního Německa nabízí propracovanou infrastrukturu studijních programů, špičkového výzkumu, akcelerátorů, klastrů a samozřejmě také samotných firem.
Rakovina je hlavní příčinou úmrtí po celém světě. Podle alarmujících odborných predikcí by její výskyt měl během dvaceti let vzrůst téměř o polovinu. Hlavním problémem přitom není samotný agresivní růst rakoviny, ale spíše invaze a metastáze, které jsou zodpovědné za většinu úmrtí.
Výrazně zpřesnit a zefektivnit testy kvantové provázanosti, která hraje důležitou roli například v konstrukci kvantových počítačů, se pomocí zapojení umělé inteligence podařilo vědcům ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním časopise Physical Review Research.
Největší urychlovačové laboratoře světa, jako je evropský CERN, americký Fermilab či Brookhaven, japonský KEK a čínský IHEP, stojí před velkými projekty, na které však potřebují sehnat finance. Své vize tak představují politikům i občanům a aktualizují strategie částicové fyziky.
Výkyvy počasí, epileptické záchvaty, geomagnetické bouře nebo krachy na finančních trzích zajímají vědce po celém světě. Popisují mechanismy vzniku těchto extrémních událostí a navrhují metody včasného varování. Vědci z Ústavu informatiky AV ČR v nové studii představili metodu detekce kauzality pro data s extrémními hodnotami, která odhaluje třeba příčinu jarních mrazů, jež zasáhly francouzské vinaře.
Jan Kříž se 1. července 2024 stal novým rektorem Univerzity Hradec Králové. Jaké má s univerzitou plány? Co se mu podařilo v předchozí funkci děkana a jak se dívá na působení svého předchůdce? Důraz chce klást na to, aby UHK získávala více zahraničních projektů a byla více vidět. Chce také posílit rozhodovací pravomoce studentů.
Fyzici z Masarykovy univerzity pozorovali proměnlivé chování magnetických momentů, které předpověděla teorie ze 60. let 20. století. Přispěli tak do vášnivé odborné diskuze v oblasti fyziky kondenzovaných látek.
Strana 117 z 748