Jan Kříž: Chceme se zaměřit na mezioborové studijní programy

Nastoupil jste do funkce 1. 7. 2024, nicméně novým rektorem Univerzity Hradec Králové (UHK) jste byl zvolen před více než půl rokem. Jak probíhalo předávání agendy s bývalým rektorem? (rozhovor vznikl den po nastoupení do funkce, pozn. red.)

Chtěl bych především zdůraznit, že převzetí proběhlo přátelsky. Od bývalého rektora, profesora Kuči, jsem cítil plnou podporu, už od ledna mě často zval na důležité porady, abych byl v obraze. První den ve funkci byl spíše slavnostní, měli jsme jmenování dvou děkanek a prorektorů. Navíc začaly prázdniny, tak tady není tak rušno jako obvykle. Teď už pracuji naostro. 

Nástup do funkce rektora v době, kdy jsou prázdniny, může být příležitost se zorientovat před začátkem nového akademického roku. Berete to jako výhodu?

Ano, považuji to za velice vhodné. Když jsem byl děkanem Přírodovědecké fakulty UHK, přebíral jsem funkci v březnu, to znamená v podstatě na začátku letního semestru. Prázdniny jsou i na vysokých školách přeci jen klidnější období, takže cítím, že mám trochu prostor se adaptovat a připravit na nový akademický rok.  

Stihnete díky tomu některé plánované změny implementovat už od září?

Nemyslím si, že by se něco významného stalo začátkem zimního semestru, ale na vysokých školách platí dva roky – kalendářní a akademický. Začátkem nového kalendářního roku bych chtěl mít hotovou mnou slibovanou analýzu současného vnitřního rozpočtování univerzity, a to jednak příspěvku na vzdělávání, ale především prostředků na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné činnosti. Je to jedna z věcí, na které chci začít pracovat okamžitě, abychom od prvního ledna nějaké změny měli.

Jakým směrem změny půjdou? 

Máme nastavený systém, ve kterém se při dělení toho příspěvku hodně držíme ministerské metodiky, ve které je tzv. fixní část příspěvku na vzdělávání zafixovaná od roku 2016. MŠMT jednak avizuje, že bude metodiku měnit, na což musíme být připraveni, ale jednak u mladých univerzit, jako jsme my (UHK vznikla v roce 2000 transformací z Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové, pozn, red.), je osm let dlouhá doba a situace z roku 2016 už neodpovídá současné realitě. Struktura studijních programů a počty studujících v nich se významně změnily, přesto se peníze dělí podle počtu studujících v jednotlivých studijních programech na konci roku 2015. A to zkrátka není fér. 

Dále máme na UHK část rozpočtu, které říkáme prémie pro kvalitu, kterou zavedl bývalý rektor. Myslím si, že je to věc, která velice pomohla UHK nastartovat. Na druhou stranu je čas ji po několika letech kriticky vyhodnotit, podívat se na jednotlivé indikátory a případně je změnit. 

A pak je tady zmiňovaná dotace na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, to takzvané DKRVO. V druhém funkčním období pana rektora Kuči jsme nastavili vnitřní metodiku dělení těchto prostředků, která je na jedné straně vázaná na skutečné plánování dopředu, na dlouhodobý koncepční rozvoj. Na druhou stranu ale reflektuje i výsledky z minulosti. Je to tedy dost nešťastná varianta tzv. kafemlejnku, který se dříve před Metodikou 2017+ používal pro rozdělení prostředků na vědu a výzkum. Při určité souhře okolností se tak může stát, že kvantita poráží kvalitu. Chtěl bych systém proto přenastavit tak, aby kvalita vždy vítězila. 

Budete již druhým rektorem v řadě, který do funkce přichází z Přírodovědecké fakulty UHK. Čím jste přesvědčil akademický senát, že budete mít pochopení i pro humanitní obory?

Já jsem sice z přírodovědecké fakulty, na druhou stranu se věnuji také přípravě budoucích učitelů, jsem tím pádem považovaný také za didaktika. Díky tomu nemám daleko na Pedagogickou fakultu a myslím si, byť je těžké hodnotit sám sebe, že v rámci kampaně jsem měl velkou podporu Filozofické fakulty. Jsem člověk, který je schopný hledat kompromisy a umí lidi spojovat a ne rozdělovat. Byl bych velmi rád, kdybychom jako univerzita táhli za jeden provaz bez ohledu na to, jestli jste sociální nebo přírodní vědec.

Být vidět a získat zahraniční projekty

Když jste byl zvolen novým rektorem, poskytl jste rozhovor Českému rozhlasu, kde jste uvedl, že první věc, kterou uděláte, bude jmenování prorektorů. Jak se vám to povedlo?

Nakonec se jednalo o poměrně složitý proces. Budu mít čtyři prorektory, ale 1. července jsem jmenoval jen dva, dva jsem pouze pověřil výkonem funkce prorektora, protože jsem je nestihl projednat v akademickém senátu. To by mělo proběhnout až v září. Důvodem bylo, že se proces výběru prorektorů protahoval, jelikož se na jedné z našich fakult nedařilo zvolit děkana. Snažil jsem se o zastoupení všech součástí UHK, a to se nakonec podařilo. Nebudu ale zastírat, že to bylo skutečně složité, mnoho kvalitních oslovených mě odmítlo, protože řeší velké projekty, nebo zkrátka správně tuší, že je taková funkce a s ní spojené povinnosti bude limitovat v jejich bádání. 

To bude asi obecně problém u malých univerzit, že kvalitních lidí, kteří by mohli a chtěli vedoucí pozice zastávat, je málo, a potom se v těch pozicích objevují stále stejní lidé…

Ano, přiznám se, že jsem měl v hledáčku na posty prorektorek dvě nově zvolené děkanky. Tím, že daly přednost těmto funkcím, a navíc se na Přírodovědecké fakultě UHK volba děkana dlouho protahovala, musel jsem hledat nová jména.

Přestože v mém týmu jsou nakonec tři z pěti lidí, kteří pokračují ve vedení univerzity, cítím z nich, že mají chuť začít něco nového a následující volební období berou společně se mnou jako výzvu.  

Takže jmenování pana profesora Kuči na post prorektora pro vědu, výzkum a transfer znalostí nebyla touha po kontinuitě, ale spíše kompromisní řešení? 

Moje úvaha šla spíše tím směrem, že po osmi letech ve funkci rektora, by si pan profesor Kuča zasloužil trošku odpočinku, což mi i on sám říkal, když jsem ho s touto nabídkou oslovil poprvé. K variantě profesora Kuči na postu prorektora jsme se oba dostávali postupně. Ale díky tomu, že spolu máme velmi dobrý osobní vztah, a navíc nás čeká v roce 2025 hodnocení výzkumných organizací, s čímž má zkušenosti už z minula, jsem si uvědomil, že je nejlepší osobou na pozici prorektora pro vědu, výzkum a transfer znalostí. Je to právě osoba pana profesora Kuči, která dala v roce 2016 naší univerzitě úplně jiný a nový drive a vítr do plachet. Nebýt jeho, UHK není tam, kde je teď. 

V čem byste na bývalého rektora rád navázal? 

Univerzita Hradec Králové udělala v posledních osmi letech velký skok v hodnocení vědy. Když nastupoval Kamil Kuča do funkce, nefigurovala v žádném z mezinárodních žebříčků vysokých škol. V současné době se v prestižních žebříčcích, jako je The Higher Education nebo QS World University Rankings, pohybuje mezi deseti nejlepšími českými univerzitami. Posun nastal díky výraznému zvednutí kvantity i kvality publikační činnosti. Podařilo se nám také získat zajímavé vědecké projekty. Co nám ale stále chybí, jsou prestižní zahraniční projekty. Na tuto oblast bych se tedy rád zaměřil. 

Také jsme se v českém kontextu objevili mezi prvními v UI Green Metrics. A v tom chceme pokračovat. Díky Nadaci O2 a vlastním prostředkům jsme vysazovali stromy v kampusu Na Soutoku, což je sice partikulární věc, ale odráží směr, kterým se chceme v oblasti ekologie vydat. Na univerzitě jsou lidé, kteří se ekologii věnují odborně a berou ji vážně a já jim rozhodně budu naslouchat.

Kamil Kuča byl naopak často kritizován, že se moc neobjevuje na veřejnosti.  Tak to bych chtěl změnit. Sice společenské akce také úplně nevyhledávám, ale cítím, že součástí funkce rektora univerzity je se čas od času objevovat na společenských akcích a komunikovat s veřejností svoje kroky. 

Prorektor Kuča se bude z titulu své funkce mimo jiné věnovat transferu technologií. Je to také oblast, kam chcete napnout síly? 

Rozhodně, jako univerzita máme vlastní transferovou kancelář a vedle toho Radu pro komercializaci. Už máme také první úspěchy. Během posledních čtyř let vznikly tři spin-off firmy. Určitě je to směr, který chceme podporovat a rozvíjet.

Přestože jsem původní profesí teoretický fyzik, který má k transferu technologií relativně daleko, myslím si, že se nám právě transfer technologií na Přírodovědecké fakultě docela podařil. A myslím, že potenciál mají i jiné naše fakulty a pracoviště. Transferu technologií se samozřejmě věnuje také Fakulta informatiky a managementu UHK, aplikovaný výzkum dělají také naši archeologové na Filozofické fakultě UHK. 

Studenti mají univerzitě co nabídnout

Jedním z bodů, se kterým jste kandidoval, bylo větší zapojení studentů do rozhodovacích procesů na univerzitě. Jak si to můžu představit?

V první řadě chci zmínit, že jsme jedna z posledních univerzit, která má v akademickém senátu paritní zastoupení studujících a akademických pracovníků, zastoupení studujících je u nás tedy velmi silné. Jsem také rád, že na všech našich fakultách máme v radách studijních programů vždy zástupce studujících, nicméně trošku se obávám, že někde je ten zástupce víceméně formální záležitost. Ocenil bych, kdyby byl v radách studijních programů brán názor studujících vážně. Také bych si přál, aby se studenti a absolventi podíleli na reakreditacích a na úpravách studijních programů. Z vlastní zkušenosti vím, že zpětná vazba od studujících je velmi důležitá, jejich pohled je pro mne cenný.

V současnosti máme v akademickém senátu opravdu aktivní zástupce studentů, kteří přišli s nápadem, zda by v radě pro vnitřní hodnocení nemohlo být více studentů, než je stávající jeden, což odpovídá požadavkům zákona. Mně se ten nápad velice líbí, už vzhledem k tomu, že jsme univerzita, která má poměrně široké portfolio a jeden studující nedokáže obsáhnout všechny směry, kterými se zabýváme. Navíc navýšení počtu studentů v radě bude pravděpodobně vyžadovat i nový zákon o vysokých školách. 

V neposlední řadě mají naši studující velký potenciál, jsou to tvůrčí lidé a myslím si, že mohou pomáhat v chodu školy, čímž také získají užitečné kompetence do budoucna. Jejich potenciál využíváme například v oblasti PR, kde nám pomáhají s ambasadorským programem a kampaní mojeuhk.cz.

Máte v plánu zůstat v kontaktu se studenty a vědou po dobu výkonu své funkce? Nastupující rektoři i děkani často říkají, že chtějí ve vědě zůstat, vedení univerzity však bezesporu vyžaduje stoprocentní nasazení… 

Díky tomu, že jsem v poměrně vysokých funkcích už dlouhou dobu, tak vím, že to není tak jednoduché. Výzkumu se tím pádem bohužel věnuji velice okrajově. Jsem součástí dvou týmů a občas s něčím vypomůžu, ale můj podíl na publikacích bývá přiznaně malý. Nicméně s vedoucím své domovské katedry jsem se domluvil, že si nechám v zimním semestru dvě přednášky, v letním jednu. Rád bych se věnoval i našim doktorandům, i když ne tolik jako dosud. Jsem zároveň předseda ústřední komise fyzikální olympiády, a to je něco, co bych velmi nerad opouštěl, to je srdeční záležitost.

Práci se středoškolskými studenty se věnuji dlouhodobě, na naší univerzitě vznikla například dějepisná olympiáda, chceme se tedy zaměřit také na popularizační aktivity směrem k mladé generaci.

Zmiňoval jste úpravy studijních oborů, jakým směrem byste se chtěl vydat?  

Určitě nechci počet studijních programů navyšovat, spíše naopak. Je potřeba se podívat, které obory jsou perspektivní, které je třeba inovovat, které zrušit, sloučit a podobně. Zároveň musíme hledat mezery na trhu, nemůžeme v tomto konkurovat velkým univerzitám. Správnou cestu vidím v hledání vhodných mezioborových studijních programů. Nabízela by se například spolupráce Filozofické a Přírodovědecké fakulty UHK, protože na filozofické fakultě máme velmi silnou archeologii a spolupráce archeologů s fyziky, chemiky nebo biology je přirozená. Také připravujeme mezifakultní spolupráci v rámci zeleného programu NPO (Národní plán obnovy) týkajícího se udržitelnosti. To je věc, o kterou se stará nová děkanka Přírodovědecké fakulty UHK. 

Také bychom rádi zavedli studijní program zabývající se tzv. Medical Devices Regulations, čili regulací týkajících se lékařských a biomedicinských zařízení, což je věc, která souvisí s novou evropskou legislativou a odborníci na toto téma například firmám chybí (psali jsme také zde). Na objednávku Královehradeckého kraje máme připravený studijní program na vzdělávání všeobecných sester. A v nedávné době se nám podařilo některé velmi atraktivní studijní programy akreditovat, zejména Data Science na Fakultě informatiky a managementu UHK. 

Když jsme u inovací, jak se díváte na rozvoj a využití umělé inteligence? Na vašem webu se dá hned z hlavní stránky proklikat na dokumenty, které používání AI ošetřují. Plánujete třeba reformu podoby závěrečných prací? 

Agendu AI měla na starosti nově nastupující děkanka Fakulty informatiky a managementu UHK, když byla prorektorkou v minulém volebním období, a podařilo se jí přijít s koncepcí používání AI na UHK. Pro naše zaměstnance pořádáme různá školení, ve spolupráci s Královéhradeckým krajem jsme organizovali úspěšné workshopy týkající se umělé inteligence ve školství. 

Já osobně si myslím, že umělé inteligence lze využít jako užitečného pomocníka, nesmíme ale dopustit, aby byla zlým pánem. Nemám nic proti tomu, aby studenti při přípravě svých závěrečných prací AI využívali, nicméně student by jednak v rámci zachování etického standardu měl přiznat, že si vypomohl použitím AI, a hlavně by měl být schopen se v práci orientovat. Plánujeme tedy klást větší důraz na samotný proces obhajoby. Student musí prokázat, že se jedná o jeho originální a inovativní práci, i když si s některými aspekty nebo částmi nechal pomoci od umělé inteligence.  

Jste zastupitelem Hradce Králové za ODS, současnou primátorkou města je bývalá prorektorka UHK. Je výhoda, že lidé ve vedení města mají s univerzitou osobní zkušenost? Je mezi vedením města a univerzity nějaká synergie?

Já to vnímám jako výhodu. Svoje působení v komunální politice nevnímám jako politiku, ale spíše jako službu městu a myslím si, že spolupráce s městem Hradec Králové je v tomto volebním období vynikající. Se současnou primátorkou vycházím velmi dobře a vnímám, že jak město Hradec Králové, tak Královéhradecký kraj jsou teď univerzitě velmi nakloněny. Mám několik příkladů z poslední doby, kdy si myslím, že osobní znalost zastupitelů města dokáže univerzitě pomoci.

V blízké době máme například v plánu rekonstruovat hřiště u našich vysokoškolských kolejí, hřiště je na pozemku města. Když jsem byl před lety prorektorem, tak jsme se o úpravu hřiště pokusili, ale neúspěšně. Se současným vedením města to šlo velmi dobře. Podařil se nám převod práv na univerzitu a teď připravujeme projekt. Určitě by to šlo i bez osobních kontaktů, ale díky tomu, že můžu zvednout telefon, a přiblížit konkrétním lidem, které znám a oni znají mě, naše plány, vysvětlit jim, že chceme ten prostor dát do pořádku, vybudovat zázemí a víme o dotačním titulu, který by na to byl vhodný, tak se na ten převod určitě dívají jinak. Takže ano, to, že mám v mobilu číslo na primátorkou, je bezesporu výhoda, nehodlám to ale zneužívat. 

 

Foto: Jan Drašnar

Autorka: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)

---

Jan Kříž se narodil v Hradci Králové, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, působil také na Akademii věd. Habilitaci získal již na UHK. Věnuje se teoretické fyzice a didaktice fyziky, je předsedou ústřední komise olympiády z fyziky. Mezi lety 2019–2024 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UHK, v letech 2016–2019 byl prorektorem UHK pro strategii a rozvoj. Od 1. července 2024 je rektorem UHK. Od roku 2022 je zastupitelem Hradce Králové za ODS. Je ženatý, má dvě děti.