Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl rektorovi Univerzity Karlovy na dopis, ve kterém ho Tomáš Zima upozorňoval na nejasnosti ohledně přijaté novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů.
Profesorka a senátorka Eva Syková, kdysi mocná persona české vědy, se pozvolna vytrácí z vědeckého prostředí. Aféra kolem kmenových buněk, s níž přišla Česká televize, má řadu dozvuků.
Fyzik Peter Higgs, laureát Nobelovy ceny za rok 2013, řekl ve svém rozhovoru deníku The Guardian, že v dnešním světě by nebyl schopen být tak produktivní, aby splnil nároky kladené na současné akademické pracovníky.
Významné zvláštnosti jsou spojeny s takzvanými "podnikovými vynálezy", tj. vynálezy, které byly podle ustanovení § 9 patentového zákona vytvořeny ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli. V těchto případech přechází právo na patent za dále uvedených podmínek na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Zde ale právní úprava v zásadě končí a ponechává řadu důležitých otázek otevřenou. Ukazuje se, že to má nepříznivé praktické dopady, neboť jde o právní úpravu příliš obecné povahy.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se vůbec poprvé prosadila do světového žebříčku nejlepšího tisíce vysokých škol. O její vnější tvář se návrhem několika budov postarala i slavná zlínská rodačka Eva Jiřičná – čestná doktorka UTB Zlín.
The European University Association (EUA) dlouhodobě monitoruje dopady ekonomické krize na vysoké školy v Evropě. Nedávno publikovala aktualizovaná data pro rok 2016. Česká republika patří mezi jednu z těch zemí, kde se výše investovaných veřejných prostředků do vysokého školství meziročně snižuje a kde, narozdíl od západoevropských států, dlouhodobě ubývá studentů.
Jedno z velkých témat porevolučního Česka byla likvidace ekologických škod napáchaných předchozí nešetrnou érou. Řadu věcí se podařilo napravit, některé doteď zůstávají. Jinde jsou na tom ale ještě hůř. Týká se to například Ukrajiny. Právě tam se teď Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity (Recetox) podílí ve spolupráci s Organizací OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) na přípravě projektu na likvidaci škodlivin, které se dlouho drží v životním prostředí.
Dne 3. listopadu 2016 se v prostorách Poslanecké sněmovny konal seminář Institutu pro politiku a společnost s názvem „O cílech a podmínkách podpory výzkumu a vývoje v Česku“. Cílem semináře, který organizovala pracovní skupina pro výzkum, vývoj a inovace, bylo nastínit a diskutovat kroky, které je potřeba učinit na podporu výzkumu. A to zejména takové, které lze učinit ještě v současném volebním období.
V souvislosti s nedávným týdnem udělování Nobelových cen se opět objevily úvahy o tom, proč tuto cenu občas nezíská i nějaký český vědec. Překvapilo mě, že dotazovaní vědci byli z této otázky na rozpacích a v podstatě neuměli odpovědět. Podle mého názoru je důvodem prostě recentní historie naší vědy a vědní politiky...
Národní technická knihovna informuje všechny instituce, které pro svoji potřebu nakupují licence pro přístup k nákladným zahraničním elektronickým informačním zdrojům – odborným časopisům, e-knihám, speciálním databázím apod. (EIZ), že mají možnost získat na svůj nákup podporu z projektu CzechELib, pokud se přihlásí k účasti.
Strana 724 z 746