Vytisknout tuto stránku

Sliby nemusí být chyby: K novému memorandu o podpoře vědy a výzkumu

7. 2. 2020
Sliby nemusí být chyby: K novému memorandu o podpoře vědy a výzkumu

Jiří Chýla ve svém akutálním blogu reaguje na nedávný článek Daniela Münicha, v němž se jeho autor zamýšlí nad Memorandem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR.

Daniel Münich se ve svém příspěvku Sliby chyby v novém Memorandu o podpoře vědy kriticky zamýšlí nad významem Memoranda o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice, podepsaného 19. prosince 2019 předsedou vlády a předsedou RVVI Andrejem Babišem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou, předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou ČR a předsedou České konference rektorů Petrem Skleničkou.

Jeho kritika je shrnuta již v úvodním odstavci

Po pár letech se narodilo nové Memorandum o podpoře vědy mezi vládou, Akademií věd České republiky, Ministerstvem školství a Českou konferencí rektorů. Zaujalo mě v něm ujednání ohledně budoucího vývoje institucionální finanční podpory výzkumu. Sjednaný závazek je tak nízký, že kdyby se ho vlády do budoucna opravdu držely, nepovede to vědu na VŠ a v AV ČR do nebe, ale spíše do pekla. Kdyby v Memorandu tento závazek nebyl, vůbec nic by se asi nestalo.

a týká se klíčových odstavců uvedeného Memoranda

1) vzhledem k významu vědy, vzdělání a pokročilých technologií pro rozvoj české
společnosti a ekonomiky budou podporovat vědecko-výzkumnou činnost na pracovištích AV ČR a na vysokých školách s cílem garantovat jejich institucionální stabilitu v dlouhodobém časovém horizontu a posílit tak jejich mezinárodní konkurenceschopnost, což jim současně vytvoří prostor pro efektivnější plnění cílů Inovační strategie,

2) za účelem naplnění uvedeného cíle se budou v součinnosti s Radou pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „RVVI") a v návaznosti na možnosti státního rozpočtu zasazovat o systematické navyšování výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, každoročně nejméně o 4 %, aniž by byly nepříznivě ovlivněny ostatní výdaje státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace.

Obsah druhého odstavce Daniel Münich srovnává s podobným odstavcem v PROHLÁŠENÍ O STABILIZACI SYSTÉMU VaVal V ČESKÉ REPUBLICE podepsaném místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace a předsedou RVVI Pavlem Bělobrádkem, ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinou Valachovou, předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou a předsedou České konference rektorů Tomášem Zimou 30. května 2017, kde je navíc důležitý požadavek:

"tak, aby v delším časovém horizontu dosáhla institucionální podpora úrovně 70 procent výdajů pracovišť Akademie věd a veřejných vysokých škol na výzkum a vývoj"

Tato pasáž měla být i v novém memorandu. Nicméně Daniel Münich svou kritiku odůvodňuje především následující úvahou,

A teď se konečné vracím k textu samotného Memoranda. V něm se vláda nově zavazuje ročně zvyšovat výdaje na DRKVO přinejmenším o 4 % ročně. Má-li se do budoucna podíl institucionální podpory (vůči účelové) zvyšovat, měl by být tento růst minimálně 6 - 8 %. Vysvětlím to. Vycházím z toho, že vlády snad do budoucna nebudou snižovat už dnes nijak zázračně vysoký podíl národní veřejné podpory VaV na HDP. Budou tedy muset udržovat tempo růstu celkových výdajů na VaV alespoň na úrovni tempa růstu reálného HDP + inflace. Růst reálného HDP můžeme čekat v průměru kolem 3 %, inflaci kolem 2 %. To dohromady dělá 5 %. Takže Memorandem zmiňovaný růst DKRVO (v textu má Dan přehozená písmenka) o pouhá 4 % by fakticky vedl k dalšímu poklesu podílu institucionální podpory.

která se opírá o racionální očekávání, které se ovšem přesto nemusí naplnit. Zdá se, že vláda, konkrétně premiér Babiš i vicepremiér pro ekonomiku Havlíček, si význam vědy a výzkumu pro rozvoj ekonomiky naší země uvědomují a snaží se je k tomu účelu využít. Například Andrej Babiš byl v září s Karlem Havlíčkem a ředitelem Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomírem Pánkem na návštěvě Massachusettského technologického institutu, jedné z pěti nejlepších vysokých škol a vůbec nejlepší technicky zaměřené vysoké škole na světě. Jednali tam o spolupráci českých a amerických vědců na výzkumu jaderné fúze, o niž mají Američané velký zájem, neboť Ústav fyziky plazmatu AV ČR v této oblasti představuje evropskou špičkou a v Praze se plánuje výstavba moderního tokamaku, který bude zapojen do celosvětového projektu fúzního reaktoru ITER, který se buduje ve Francii. Nedovedu si představit, že by kterýkoliv z Babišových předchůdců byl schopen o těchto věcech kompetentně jednat v zahraničí, resp. že by ho vůbec tyto věci zajímali. To je určitě pozitivní jev.

Je ovšem pravda, že ve financích to není příliš vidět, aspoň pokud je měříme standardní mírou, tj. procentem výdajů na VaVaI na HDP. Akademie věd a veřejné vysoké školy se proto i v této relativně příznivé době musí o svou budoucnost aktivně starat a nespoléhat na to, že se o ně postará někdo jiný. A zajištění stabilního růstu institucionální podpory na RVO (v případě AV včetně nákladů na její činnost) je klíčová věc. V březnu 2019 schválila RVVI nejen návrh rozpočtu na VaVaI pro rok 2020, který byl z převážné části přenesen i do schváleného státního rozpočtu na rok 2020, ale také tzv. střednědobý výhled na roky 2021-2022. A zde je důvod k obavám a také primární motiv pro podepsání citovaného Memoranda.

V následující tabulce jsou částky v milionech korun určené na účelovou podporu projektů aplikovaného výzkumu a vývoje poskytované MPO a Technologickou agenturou a na institucionální podporu na RVO vysokých škol a Akademie věd. Částky pro rok 2020 jsou převzaty ze schváleného státního rozpočtu, částky na léta 2021-2022 jsou ze střednědobého výhledu, schváleného RVVI na 344. zasedání 29. března 2019:

  2020 2021 2022  
MPO + TA ČR 6281 6388 6768 tj. nárůst o 7,7 %
7100 7108 7108 tj. nárůst o 0,1 %
AV 6563 6585 6585 tj. nárůst o 0,3 %

Kontrast mezi plánovaným nárůstem účelových prostředků MPO+TAČR právě o ta cca 4 % ročně a stagnací institucionální podpory na RVO vysokých škol a Akademie věd je varovný. Je přitom zjevné, že tlak z podnikatelské sféry na další navyšování výdajů státního rozpočtu na účelové financování programů aplikovaného výzkumu a vývoje poroste. Právě tato skutečnost byla podle mého názoru primárním motivem pro iniciativu vedoucích představitelů Akademie věd a vysokých škol uzavřít s představiteli vlády nové Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, které se týká navyšování institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR. A skutečnost, že ho podepsal i premiér je, doufejme, záruka, že bude realizováno.

 

Autor: Jiří Chýla