facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Jiří Chýla

Jiří Chýla

Jiří Chýla ve svém akutálním blogu reaguje na nedávný článek Daniela Münicha, v němž se jeho autor zamýšlí nad Memorandem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR.

V článku na první straně tištěných Lidových novin v pondělí 30. 12. 2019 Michal Bernáth sděluje čtenářům senzační novinu Přísně tajné! Špioni budou úkolovat vědce. A aby nebylo pochyb, co tím myslí, na konci druhého odstavce to upřesňuje Tuzemští zpravodajci proto dostanou do ruky novou pravomoc – tajně úkolovat výzkumné kapacity českého státu. Toto tvrzení dobře ilustruje, jak vznikají dezinformace z neznalosti věci, o níž autor píše.

Za hrubé fauly na skutečnosti týkající se Akademie věd v příspěvku Nature Index 2019 a co nám napovídá uděluji jeho autorovi Jiřímu Nantlovi dvě červené karty.

V textu Výzvy sedmé pětiletky splníme za čtyři roky Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030. Štysova představa o poslání Společnosti Maxe Plancka (MPG) v Německu má se skutečností stejně málo společného jako jeho názor na poslání Akademie věd ČR a smysl Inovační strategie ČR.

Jiří Chýla ve svém novém příspěvku reaguje na stanovisko k navrhovanému víceletému finančnímu rámci EU na roky 2021-2027, které vydala Akademie věd ČR ve čtvrtek 14. 3. 2019.

Další příspěvek do diskuse o výsledcích hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ přináší Jiří Chýla. Reaguje v něm také na komentáře Daniela Münicha a Michaela Šebka.

Daniel Münich upozorňuje v blogu Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí na nové mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, jehož je společně s Tarasem Hrendashem, Štěpánem Jurajdou a Stanislavem Kozubkem autorem.

V článku Zastavme Metodiku 17+, Vzkazuje nám Nature Index se Dalibor Štys snaží přesvědčit čtenáře, že k tomu, aby se naše výzkumné organizace dostaly na úroveň rakouského Institutu pro vědu a techniku (Institute for Science and Technology, IST), je třeba se vrátit ke kafemlejnku. Z jeho argumentů je zjevné, že si nejen nepamatuje, v čem byl zločin kafemlejnku a v čem je podstatný pokrok Metodiky 17+, ale především že nechápe, v čem je podstata úspěchu IST či podobných institucí jako je Weizmanův ústav či ETH Curych a co je tedy třeba změnit, chceme-li se těmto institucím přiblížit.

Kvantitativně hodnotit výsledky výzkumu jednotlivých vědeckých institucí je umění a jako v umění existuje i v této oblasti řada různých metod, jak hodnocení provádět a na co se soustředit. V postkafemlejnkovské éře je kladen i u nás důraz na to, co se vágně nazývá "excelence", která je obvykle spojována s články v časopisech, jako jsou Nature či Science. Není proto divu, že velký zájem vyvolávají žebříčky sestavené vydavatelstvím Springer Nature.

Aneb pokračování odpovědi Jiřího Chýly Daliboru Štysovi, která se týká návrhů úpravy příslušných právních předpisů regulujících činnost veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.

Strana 1 z 4