Akademická prémie se letos udílela již po třinácté. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci a vytvořit vědcům co nejlepší podmínky, aby mohli plně rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd i celé české vědy. „Snažíme se vybírat vynikající vědecké pracovníky v produktivním věku. Chceme jim zajistit několik let klidného bádání bez zásadních starostí o finance,“ řekla během udílení cen Eva Zažímalová.

Prémii mohou laureáti čerpat až do výše 30 milionů korun v průběhu šesti let. Hradí z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. Obdržet jej mohou pouze jednou za život. Kromě ocenění laureáti získají také statut hosta Akademického sněmu.

O tom, kdo si prestižní Akademickou prémii odnese, rozhoduje předsedkyně AV ČR spolu s poradní komisí, kterou tvoří domácí a zahraniční odborníci. Kandidáti jsou hodnoceni na základě dosažených výsledků ve svém výzkumu, zohledňuje se také budoucí perspektiva výzkumu. Vybraní kandidáti musí předložit rozvrh využití prémie. „Žádání o granty je sice dobrá věc, ale často je celý proces velmi vyčerpávající, což vede k velkému snížení produktivity vědecké práce. To je jeden ze základních důvodů, proč tuto prémii udělujeme,“ dodává Eva Zažímalová.

Prvním oceněným je Michal Ernée, význačný archeolog a prehistorik, který se zaměřuje zejména na výzkum počátků doby bronzové v Evropě a aplikaci přírodovědných metod v archeologii. Akademickou prémii by M. Ernée rád využil ve svém výzkumu závěru eneolitu a počátků doby bronzové v Evropě, spojených mimo jiné i se šířením indoevropských jazyků.

Dalším, kdo si letos odnesl prestižní ocenění je fyzikální chemik Martin Kalbáč. Rodák z Plzně má za sebou řadu zahraničních zkušeností, absolvoval studijní pobyty v Massachusettském technologickém institutu v USA, Ústavu pevných látek a materiálů v Německu či Institutu mikrotechnologie ve Švýcarsku. Ve svém výzkumu se Martin Kalbáč soustřeďuje především na takzvané dvojdimenzionální materiály (2DM), jejichž objevení způsobilo revoluci v oboru nanotechnologií.

Posledním oceněným je Milan Paluš, světový odborník v oblasti výzkumu složitých systémů (complex systems). Akademickou prémii hodlá Milan Paluš použít k vývoji algoritmů, které by mohly předpovídat charakter zimní sezóny ve střední, událostí El Niño a dalších klimatických extrémů, případně i intenzitu monzunových srážek v jihovýchodní Asii.

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: Akademie věd ČR