Vytisknout tuto stránku

Akademickou prémii získali čtyři excelentní vědci

2. 10. 2020
Akademickou prémii získali čtyři excelentní vědci

Jedno z nejvýznamnějších vědeckých ocenění v České republice, Akademickou prémii, letos obdrželi čtyři vynikající vědci, kteří patří k mezinárodním špičkám ve svých oborech: Petr Šittner z Fyzikálního ústavu, Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky, Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu a Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR.

Slavnostní ceremonie, při níž laureáty oceňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, musela být letos kvůli epidemiologickým opatřením odložena.

Smyslem Akademické prémie neboli Praemium Academiae, která se udílí již čtrnáctým rokem, je finančně i morálně podporovat skutečnou vědeckou excelenci. „Chceme našim nejlepším vědcům vytvořit takové podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd i celé české vědy,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Grant až do výše 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v průběhu šesti let a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. Obdržet jej mohou pouze jednou za život.

O udělení Akademické prémie rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků, a to na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu. Kromě odborných životopisů a rámcové představy o zaměření vlastního výzkumu musejí vybraní kandidáti předložit také rozvrh využití grantu. Laureáti zároveň po dobu trvání finanční podpory získávají statut hosta Akademického sněmu AV ČR.

Návrhy na udělení Akademické prémie podávají ředitelé pracovišť AV ČR a předseda Vědecké rady AV ČR. Od roku 2007 byla Akademická prémie dosud udělena 29 osobnostem. Jejich přehled je zde.

Mezi letošními oceněnými je Petr Šittner, přední světový odborník v oblasti výzkumu martenzitických fázových transformací a termomechanického chování kovových slitin s tvarovou pamětí. Předmětem výzkumu, pro který Petr Šittner získal Akademickou prémii, je studium deformačních mechanismů v kovových slitinách příbuzných slitinám s tvarovou pamětí, které ale na rozdíl od nich nevykazují martenzitické fázové transformace při změnách teploty, ale jejich strukturu je možné spojitě a vratně měnit ve velkém rozsahu působením mechanického napětí (superkritická elasticita). Cílem výzkumu bude nalézt chemické složení a parametry termomechanického zpracování víceprvkových kovových slitin vykazujících superkritickou elasticitu.

Prémie

Další oceněný, Pavel Zemánek, je vynikajícím specialistou ve fotonice, oboru na pomezí fyzikálních a technických věd, a zabývá se netradičním využitím laserových svazků v mikrosvětě. Výzkumná skupina, podpořená Akademickou prémií, bude pod vedením Pavla Zemánka zkoumat klasické i kvantové chování komplexních nanoobjektů levitujících ve světelných svazcích ve vakuu, bude laserem chladit jejich pohyb k nejnižším energiovým stavům s cílem získat „makroskopický“ mechanický kvantový systém. Tyto experimenty směřují k rozvoji části tzv. kvantových technologií, které zahrnují např. citlivější senzory, kvantové simulátory či testy budoucích nanomotorů na kvantové úrovni energií, jejichž pohyb se indukuje šumem.

Prestižní ocenění obdržel také Leoš Valášek, který od roku 2006 vede Laboratoř regulace genové exprese Mikrobiologického ústavu AV ČR. Tato laboratoř zkoumá principy jednoho ze základních molekulárních procesů v buňce, tj. syntézu bílkovin (translaci), která probíhá prostřednictvím ribozomu a celé řady tzv. translačních faktorů. Akademickou prémii hodlá výzkumná skupina využít k objasnění přínosu všech faktorů, které se podílejí na kontrole translace. Konkrétně na rozhodovacích procesech mezi jednotlivými fázemi translace, které mohou syntézu buď ukončit, nebo ji prodloužit, popř. umožnit vznik dalších bílkovin. Pro tento cíl hodlá skupina využít její nedávno vyvinutou průlomovou techniku Sel-TCP-Seq, kterou v srpnu 2020 zveřejnil prestižní časopis Molecular Cell. Kromě celé řady dalších podcílů, plánuje skupina pomocí této techniky rovněž probádat molekulární mechanismy a důsledky zapojení se vybraných translačních faktorů do procesu zhoubného bujení, a to na celogenomové úrovni.

Čtveřici laureátů uzavírá Jitka Klimešová, která se zabývá ekologií a funkční rostlinnou morfologií, oborem, který zkoumá, jak tvar rostliny ovlivňuje její funkci. Cílem výzkumu podpořeného Akademickou prémií bude popsat funkční parametry ekonomického spektra podzemních orgánů a zjistit, jak ovlivňují funkci nadzemních orgánů a jemných kořenů, reprodukci, regeneraci a konkurenci rostlin. Výsledky budou využitelné ke zpřesnění klimatických modelů (sekvestrace uhlíku v bylinných společenstvech), ke studiu evoluce zásobních orgánů, které jsou důležitým zdrojem potravy, či k predikcím vývoje vegetace vlivem globálních změn, především režimu disturbancí. Velmi přínosné budou i pro zemědělskou praxi.

 

Zdroj: Akademie věd ČR

redakčně upraveno