Cílem programu s kódovým označením CZ09 je přispět k rozvoji a podpoře vědy a výzkumu prostřednictvím spolupráce mezi českými a norskými institucemi v oblasti sociálních a humanitních věd, životního prostředí a zdraví. Projekty, které pod to spadají, jsou různorodé. Důležité ale je, že ze schématu bylo možné získat i peníze na opravdu nákladné vědecké záměry. Masarykova univerzita získala takové projekty tři, přičemž jejich rozpočet se pohyboval mezi 16 a 25 miliony korun.

Mezinárodní tým z Ceitecu spolupracoval s norským pracovištěm NTNU (Norwegian University of Science and Technology) na výzkumu procesu regulace metabolismu rostlinných buněčných stěn prostřednictvím rostlinný hormonů cytokininů. Nové poznatky je dovedly až k patentování nového způsobu zvýšení využitelnosti dřeva. Zásadním pozitivem podpory z norského programu bylo, že si téma výzkumu mohli vědci určit sami a nemuseli reagovat na konkrétní výzvu.

Se stejnou institucí se ve svém projektu propojili rovněž odborníci z Centra zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky MU, kteří přibrali ještě kolegy ze dvou etiopských univerzit. Společně analyzují velká textová data tak, aby byla použitelná pro různé aplikace v oblasti počítačového zpracování přirozeného jazyka

Odborníci z Institutu pro veřejnou politiku a sociální práci Fakulty sociálních studií MU zužitkovali propojení s norským prostředím ještě jinak. Severská země je známá svoji pokrokovou sociální politikou, a tak se Češi snažili zjistit, co z toho by bylo přenositelné do tuzemského prostředí. Odborníci z obou zemí se řadu měsíců setkávali pod hlavičkou projektu s názvem INNCARE.

Podporu z česko-norského programu dostaly tři výzkumné a devět nevýzkumných projektů Masarykovy univerzity. V žádání o nevýzkumný typ grantů přitom zaznamenala univerzita velký úspěch, protože v celé republice bylo přijato jen 23 projektů.

Zdroj: Masarykova univerzita

Článek byl redakčně zkrácen, celý text naleznete na webu online.muni.cz