V žebříčku bylo hodnoceno 1559 institucí v 55 oborech rozdělených do pěti širších oborových oblastí, kterými jsou: umění a humanitní vědy (Arts & Humanities), vědy o živé přírodě a medicína (Life sciences & Medicine), přírodní vědy o neživé přírodě (Natural sciences), inženýrské obory a technologie (Engineering and Technology) a společenské vědy a management (Social Sciences and Management). Pro relevantnější výsledky je však nejlepší se podívat na jednotlivé obory, které do těchto oborových skupin patří. To jsme udělali u vybraných oborů, přesahuje však možnosti a rozsah tohoto textu zhodnotit všechny obory.
Umění a humanitní vědy
Z českých univerzit se nejlépe umístila Univerzita Karlova na 157. místě (77 bodů), oproti loňskému hodnocení si však pohoršila o 14 pozic (loni byla 143.). Masarykova univerzita se letos umístila na 333. místě (65,4 bodů), loni byla na 262. místě. Akademie věd ČR byla letos stejně jako loni na 401. – 450. místě (bodové hodnocení nebylo zveřejněno). Nově se do hodnocení dostala i Univerzita Palackého na 501. – 550. místě, která v loňském žebříčku nefigurovala.
Celosvětově se na prvním místě umístila Harvard University (97,9 bodů), na druhém Cambridge University (96,9 bodů), na třetím University of Oxford (96,8 bodů).
Pokud se podíváme na vybrané obory, tak v umění a designu se Vysoká škola umělecko-průmyslová (UMPRUM) umístila v první stovce (51. – 100. pozice), Akademie výtvarných umění na 201. – 240. místě.
V historii se Univerzita Karlova umístila na 151. – 200. místě.
V archeologii se Univerzita Karlova umístila na 101. – 150. místě, Masarykova univerzita na 201. – 240. místě.
Vědy o živé přírodě a medicína
Z českých univerzit se nejlépe umístila Univerzita Karlova na 210. místě (67,4 bodů), oproti loňskému žebříčku si však pohoršila o 33 pozic (loni byla 177.). Druhá česká nejúspěšnější instituce je Akademie věd ČR, která se umístila na 325. místě (62,3 bodů), ta si naopak o 20 pozic polepšila, loni byla 345. Na 384. místě se umístila Masarykova univerzita (59,9 bodů), loni byla 365. Do žebříčku se propracovala ještě Česká zemědělská univerzita v Praze (401. – 450 místo) a Univerzita Palackého v Olomouci (501. – 550. místo). Obě tyto instituce byly loni na 501. – 520. místě.
Celosvětově se na prvním místě umístila Harvard University (98,8 bodů), na druhém University of Oxford (93,9 bodů), na třetím John Hopkins University (93,6 bodů).
Pokud se podíváme na vybrané obory, tak v biologii byla Univerzita Karlova na 201. – 250. místě, Masarykova univerzita na 301. – 350. místě a Univerzita Palackého v Olomouci na 401. – 450. místě.
V medicíně byla Univerzita Karlova na 170. místě, Masarykova univerzita na 401. – 450. místě, Univerzita Palackého v Olomouci na 501. – 550. místě.
Přírodní vědy o neživé přírodě
Z českých univerzit se nejlépe umístila Univerzita Karlova na 206. místě (69,7 bodů), oproti loňskému žebříčku si však pohoršila o 45 pozic (loni byla 161.). Druhá česká nejúspěšnější instituce je Akademie věd ČR, která se umístila na 289. místě (66,3 bodů), ta si pohoršila o 36 pozic, loni byla 253. Na 307. místě se umístilo České vysoké učení technické (65,1 bodů), loni bylo 280. Do žebříčku se propracovalo ještě Vysoké učení technické v Brně (451. – 500. pozice), které v něm loni chybělo, a Masarykova univerzita (451. – 500. pozice stejně jako loni) a Univerzita Palackého v Olomouci (451. – 500. pozice, loni 401. – 450. pozice).
Celosvětově se na prvním místě umístila univerzita Harvard Universty (96,7 bodů), na druhém Massachusetts Institute of Technology (96,5 bodů), na třetím University of Oxford (95,4 bodů)
Pokud bychom se podívali na některé vybrané obory, tak například v chemii se Univerzita Karlova umístila na 251. – 300. místě spolu s Vysokou školou chemicko-technologickou a Akademie věd ČR na 301. – 350. místě.
Ve fyzice a astronomii byla Univerzita Karlova na 201. – 250. místě stejně jako České vysoké učení technické, Masarykova univerzita na 501. – 550. místě.
V matematice byla Univerzita Karlova na 151. – 200. místě, České vysoké učení technické na 301. – 350. místě, Vysoké učení technické v Brně na 401. – 450. místě.
V materiálových vědách bylo Vysoké učení technické v Brně na 201. – 250. místě, Univerzita Karlova a České vysoké učení technické na 251. – 300. místě.
Inženýrské obory a technologie
Z českých univerzit se nejlépe umístilo České vysoké učení technické (ČVUT) na 182. místě s 69,8 body (oproti loňskému roku si tak o 8 míst polepšilo, loni bylo 190.), Vysoké učení technické v Brně na 281. místě s 65,4 body (loni bylo 289.), Univerzita Karlova je stejně jako loni na 401. – 450. místě (bez zveřejněného bodového hodnocení) a Akademie věd ČR je stejně jako v loňském roce na 451. – 500. místě (bez zveřejněného bodového hodnocení.
Celosvětově se na prvním místě umístil Massachusetts Institute of Technology (MIT) s 96,8 body, druhá byla Stanford University (93,8 bodů) a třetí University of Oxford (93,4 bodů).
Pokud se podíváme na vybrané obory, tak v informatických a počítačových vědách se umístilo České vysoké učení technické na 201. – 250. místě, Univerzita Karlova na 251. – 300. místě, Vysoké učení technické v Brně na 401. – 450. místě.
Ve strojním inženýrství se umístily České vysoké učení technické a Vysoké učení technické v Brně na shodném 201. – 250. místě.
V elektrickém inženýrství se umístilo České vysoké učení technické na 201. – 250. místě, Vysoké učení technické v Brně na 251. – 230. místě.
Společenské vědy a management
Z českých univerzit se nejlépe umístila Univerzita Karlova na 326. místě (63,6 bodů), oproti loňskému roku si však o 68 míst pohoršila, loni byla na 258. místě. Vysoká škola ekonomická (VŠE) se letos umístila na 451. – 500., loni na 401. – 450. místě a Masarykova univerzita na 501. – 550. místě, loni na 451. – 450. místě.
Celosvětově se na prvním místě umístila Harvard University (97,6 bodů), na druhém University of Oxford (94 bodů), na třetím Stanford University (93 bodů).
Pokud bychom se podívali specificky např. na právo a právní vědy, tak Univerzita Karlova se umístila na 251. – 300. místě a Masarykova univerzita na 351. – 370. místě.
V ekonomii a ekonometrii se Univerzita Karlova umístila na 201. – 250. místě, VŠE na 301. – 350. místě a Masarykova univerzita na 501. – 550. místě.
Co a jak se hodnotí?
Akademické programy jsou hodnoceny v pěti ukazatelích, které mapují kvalitu a reputaci dané instituce. Prvním z těchto ukazatelů je akademická pověst. Tento indikátor společnost Quacquarelli Symonds, která žebříček vydává, zjišťuje prostřednictvím dotazovaní se více než 130 000 akademických pracovníků, kteří hodnotí akademické instituce podle kvality výzkumů v dané oblasti.
Dalším indikátorem je atraktivita absolventů dané instituce pro budoucí zaměstnavatele. Tento indikátor se získává prostřednictvím odpovědí od 75 000 zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé jsou dotazováni, z kterých institucí a oborů rádi nabírají absolventy.
Třetí indikátor se specificky zabývá citovaností vědců a vědkyň z hodnoceného oboru dané vzdělávací instituce. Hodnotí se v něm průměrný podíl citací vůči jednomu vědeckému článku, data jsou brána z databáze Elsevier Scopus. Instituce musí mít v oboru určitý minimální podíl publikací, aby se odfiltrovaly anomálie, vyplývající z malého počtu velmi citovaných článků.
Čtvrtý indikátor zohledňuje H-index pracovníků.
Pátý indikátor reflektuje tzv. mezinárodní výzkumnou síť pracoviště. V tomto indikátoru se mapuje šíře a intenzita mezinárodních spoluprací dané instituce.
Kritické ohlasy na žebříčky vysokých škol
Na žebříčky vysokých škol se ozývají čím dál častěji kritické ohlasy, některé školy se rozhodly hodnocení neúčastnit (např. univerzita v Utrechtu, některé univerzity ve Velké Británii, v Itálii apod.) O těchto aspektech jsme publikovali článek Martina Rychlíka, který vyšel v magazínu UK Forum. Zeptali jsme se i vás, čtenářů, co si o žebříčcích univerzit myslíte, vaše odpovědi si můžete přečíst zde.
Při pohledu na hodnocené indikátory je zřejmé, že kromě „tvrdých“ indikátorů, jako je počet citací u článků, hrají roli i „měkké“ indikátory, jako je akademická pověst či atraktivita absolventů. Toto může být do určité míry zavádějící kritérium, protože je zřejmé, že celosvětově známé univerzity mají historicky vybudovanou pověst, která se nese dál, i kdyby si v „tvrdých“ indikátorech pohoršily. Může to ovlivnit i umístění českých vysokých škol v žebříčku a může to hrát roli i mezi jednotlivými českými institucemi, neboť například Univerzita Karlova těží ze svého jména více než regionální univerzity.
Má smysl tak sledovat spíše posun v žebříčku oproti předchozím rokům (pokud se hodnocená kritéria nezmění) a zaměřit se spíš na konkrétní obory než na oborové celky či univerzitu jako celek.
Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: QS World University Ranking
Loňské výsledky naleznete zde.
