Společnost, která vydává známý Šanghajský žebříček, na konci června zveřejnila nové srovnání vysokých škol podle kvality oborů. České školy se zde umístily poměrně dobře.
Poté, co byl minulý měsíc zveřejněn QS University Ranking a THE WORLD Reputation Rankings, zveřejnila také společnost ShanghaiRanking Consultancy svůj žebříček kvality vysokých škol. Global Ranking of Academic Subjects (GRAS) se zaměřuje na hodnocení vysokých škol podle jednotlivých oborů 2017, podobně jako QS World University Ranking by Subject. V 52 oborech v něm bylo srovnáváno přes 4000 škol, přičemž ve výsledném žebříčku se objevilo 1400 škol z 80 zemí. Společnost ShanghaiRanking pak vždy na podzim zveřejňuje svůj celkový žebříček, který srovnává kvalitu vysokých škol jako celků.
Nejvíce prvních příček v jednotlivých oborech obsadily americké univerzity (konkrétně 32), po nichž následovaly čínské univerzity, které získaly osm prvenství. Pět jich také získaly nizozemské univerzity. Podobně jako v předchozích letech i Global Ranking of Academic Subjects 2017 potvrdil vedoucí pozici Harvardovy univerzity (ta samotná získala 15 prvenství, z nichž necelá polovina byla z oborů sociálních věd). MIT získala pět prvních míst, z nichž čtyři byla z technických oborů. I další příčky obhájily univerzity, které se v žebříčcích stabilně objevují na prvních místech – Stanford, Berkeley či Oxford. V technických oborech se dobře umístila také Technická univerzita v Delftu či singapurská Technická univerzita Nanyang.
Z českých univerzit se výborně umístila Univerzita Karlova, ve fyzice a v ekonomii se dostala dokonce do stovky nejlepších škol. Do první dvoustovky se Karlova univerzita dostala také v ekologii, farmacii, geografii, matematice či klinické medicíně. Masarykova univerzita se umístila v první dvoustovce v zemědělských oborech, do třístého místa se umístila také v ekologii a vědách o životním prostředí. Do pětisté příčky se umístila i v medicíně, biologii a matematice. Palackého univerzita v Olomouci se do třístého místa umístila ve fyzice a zemědělských oborech, do pětistého pak v biologii, chemii a farmacii. Do třístého místa se pak v ekonomii umístila i Vysoká škola ekonomická v Praze.
Poměrně dobře se také umístilo České vysoké učení technické v Praze, především v oborech elektroniky, elektrotechniky stavebního inženýrství, kde se objevila mezi stým a stopadesátým místem. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se nejlépe umístila v oboru chemického inženýrství, a to mezi 201. - 300. místem. Do pětistého místa se umístila také v materiálovém inženýrství podobně jako Pardubická univerzita.
Jihočeská univerzita se umístila mezi stopadesátým a dvoustým místem v ekologii, v zemědělských oborech se objevuje do třístého místa a do pětistého místa také v biologii. Oceněn byl také obor veterinárního lékařství brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity, který se umístil mezi stopadesátým a dvoustým místem na světě. Česká zemědělská univerzita se v zemědělských oborech umístila mezi dvoustým až třístým místem, Mendelova univerzita v tomtéž oboru získala třísté až čtyřsté místo.
Hlavním posuzovaným hlediskem byly akademické kvality jednotlivých oborů především s ohledem na kvalitu výzkumu. Klíčovými indikátory byly například citovanost ve srovnání se světovým oborovým průměrem, počet uveřejněných odborných textů s důrazem na články uveřejněné v nejprestižnějších časopisech, dále počet akademiků, kterým se povedlo získat důležité ceny v daném oboru, či podíl publikací, které byly výsledkem mezinárodní spolupráce.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Shanghairanking.com
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
