Dnes byly zveřejněny výsledky jednoho z nejsledovanějších žebříčků vysokých škol. Letošní vydání Academic Ranking of World Universities, známého také jako Šanghajský žebříček, například ukazuje, že Masarykova univerzita si od minulého roku polepšila skoro o dvě stě míst. Ve světě i nadále vede Harvard University.
Letos se jako v předchozích letech mezi českými školami nejlépe umístila Univerzita Karlova. Ta se letos umístila na 301.-400. místě, což ale znamená, že si téměř o sto míst od minulého roku pohoršila. Srovnatelná je tak podle žebříčku například s finskou Aalto University, rakouskou Innsbruck University nebo italskou University of Florence.
Druhé místo mezi českými vysokými školami získala brněnská Masarykova univerzita, která se letos umístila na kolektivním 401.-500. místě na světě. Od minulého roku si tak v Šanghajském žebříčku polepšila o dvě stě míst. Za letošním umístěním Masarykovy univerzity stojí výkon ve čtyřech indikátorech. A to v počtu publikací v časopisech Nature a Science, v počtu publikací indexovaných na Web of Science, kde svůj bodový zisk zvýšila na 31,5 bodů (loni 30,5) a také ve svém výkonu na akademika, kde své skóre meziročně vylepšila na 22,1 bodů (před rokem 19,9). V neposlední řadě lepšímu umístění MU pomohl zástupce na seznamu vysoce citovaných výzkumníků (6,8 bodů), což se univerzitě podařilo poprvé.
„Dlouhodobě se snažíme, aby Masarykova univerzita měla silnou pozici ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích. Je za tím spousta mravenčí práce od vybudování kvalitního zázemí, přes standardizované požadavky na vysokou kvalitu práce atd. Je velká čest být mezi 500 nejlepšími univerzitami světa, toto umístění dává naší práci smysluplnost a další motivaci, neboť chceme prostřednictvím výzkumu a aplikací jeho výsledků v oblasti zdraví, bezpečnosti a kvality života přispívat k řešení globálních i lokálních společenských výzev,“ uvedla k nejlepšímu umístění v dějinách Masarykovy univerzity prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU Šárka Pospíšilová.
Třetí místo již tradičně obhájila Univerzita Palackého v Olomouci, která v celkovém žebříčku získala 701.-800. místo. Udržela si tak stejnou pozici jako minulý rok.
Čtvrtou a pátou příčku mezi českými vysokými školami sdílí pražské České vysoké učení technické a Česká zemědělská univerzita. Obě vysoké školy se umístily na 801.-900. místě a obhájily svá umístění z minulého roku.
Do první tisícovky se vešly ještě tři české školy, které získaly kolektivní 901.-1000. místo. Vysoké učení technické v Brně se letos podruhé probojovalo do Šanghajského žebříčku, od minulého roku si ale pohoršilo o dvě stě míst.
Dále se v žebříčku umístila VŠB – Technická univerzita Ostrava, která obhájila stejnou pozici, jako získala minulý rok. „Opětovné umístění v Šanghajském žebříčku mě velmi potěšilo, protože ukazuje naši dlouholetou a systematickou práci na tom, abychom se v těchto hodnoceních posouvali nahoru,“ komentuje úspěch vysoké školy rektor Václav Snášel. „Věřím, že umístění v tak prestižním žebříčku napomůže například v získávání zahraničních zájemců o studium i práci u nás,“ dodává.
Úspěch slaví i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, která je poslední z finální trojice českých škol v žebříčku. Minulý rok se jí do žebříčku probojovat nepodařilo, ale letos se do něj po roční pauze opět dostala.
Celkové výsledky žebříčku naleznete zde. Podívat se ale můžete také na nedávné vydání Šanghajského žebříčku podle oborů za rok 2022. Podívat se ale můžete také na výsledky z předchozího roku.
Žebříček přináší jen málo překvapení
Celému žebříčku letos již podvacáté vévodí Harvard University, druhé místo si i letos udržela Stanford University. Massachusetts Institute of Technology (MIT), který si odnáší pomyslné bronzové umístění, si letos polepšil o jednu pozici a předehnal University of Cambridge, která letos skončila čtvrtá.
Žebříčku celkově vládnou anglosaské školy. V první desítce se dále umístila na pátém místě University of California, Berkeley, za ní pak na šestém místě Princeton University a na sedmém místě britská University of Oxford. Americká Columbia University pak získala osmé místo, California Institute of Technology se umístil na devátém místě a desítku nejlepších světových škol uzavírá University of Chicago.
Jako první ne-anglosaská škola se stejně jako minulý rok i letos umístila Paris-Saclay University, která získala 16. místo a klesla tak od minulého roku o tři příčky. Z evropských kontinentálních škol ji následovala ETH Zurich na dvacátém místě.
Mezi asijskými univerzitami si vedoucí pozici stále udržuje University of Tokyo. Druhou nejlepší asijskou školou je letos Tsinghua University, která se umístila na 26. místě a posunula se tak o dvě příčky dopředu. Australská University of Melbourne, která letos získala 32. místo, je od roku 2011 již dvanáct let po sobě na vrcholu žebříčku univerzit v Austrálii a Oceánii.
Celkově však žebříček zůstává poměrně stabilní. Letos se do první padesátky nově dostaly jenom čtyři univerzity: čínská Zhejiang University z loňského 52. místa letos poskočila na 36. místo, University of Queensland z Austrálie si tento rok polepšila o čtyři příčky a dostala se na 47. místo v celkovém žebříčku. Mezi letošními skokany se dále umístily University of Illinois at Urbana-Champaign (49. místo) a University of Maryland, College Park (50. místo) ze Spojených států amerických, které si polepšily o šest míst.
V první pětistovce nejlepších světových škol se pro srovnání letos objevilo jenom osm zbrusu nových účastníků a v první tisícovce se pak letos poprvé objevilo celkem pouze 25 nových vysokých škol.
Jak se žebříček sestavuje?
Šanghajský žebříček do svého každoročního přehledu zařazuje ty univerzity, které disponují alespoň jedním nositelem nebo nositelkou Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile; dále ty, kde působí vysoce citovaní vědci, či kde publikují vědecké články v odborných časopisech jako Science nebo Nature. Kromě toho jsou do přehledu zahrnuty také univerzity s významným množstvím prací indexovaných v Science Citation Index-Expanded (SCIE) a Social Science Citation Index (SSCI). Celkem tak bylo letos hodnoceno více než 2 500 univerzit. Do finální žebříčku se ale probojovalo jen 1 000 nejlepších.
Vysoké školy jsou hodnoceny podle několika ukazatelů – primárně jde přitom o výzkumný výkon jednotlivých pracovišť. Započítává se například počet absolventů dané instituce, kteří získali již zmíněnou Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili (přičemž ocenění z různých období mají různou váhu, ta starší přinášejí hodnoceným vysokým školám méně bodů než ta novější). Dále se hodnotí absolutní počet zaměstnanců, kteří jsou laureáty těchto prestižních cen.
Dalším zásadním indikátorem je počet vysoce citovaných výzkumníků, které vybírá společnost Clarivate ve svém každoročním seznamu, přičemž do úvahy se bere pouze primární afiliace těchto vědců a badatelů. Dalším hodnoceným parametrem je počet článků publikovaných v časopisech Nature a Science, přičemž skóre se rozděluje podle pořadí autorů.
Hodnotí se ale také celkový počet článků v indexu Science Citation Index-Expanded and Social Science Citation Index za rok 2021. Články indexované v Social Science Citation Index pak v tomto indikátoru letos získávají dvojnásobnou váhu. Posledním indikátorem je výzkumný výkon, který je vydělen počtem akademických zaměstnanců.
U každého z výše popsaných ukazatelů je instituci s nejvyšším počtem bodů přiřazeno skóre 100 a výsledky ostatních institucí jsou pak vypočteny jako procento z nejvyššího skóre. Výsledkům jednotlivých indikátorů je pak přidána specifická váha a výsledné skóre je sečteno z těchto vážených dílčích výsledků. Celý popis metodologie žebříčku si můžete přečíst zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
