Na Spojené státy se dotahuje Čína. Počet jejích výzkumníků v seznamu se zdvojnásobil
V letošním roce bylo na seznam zařazeno přesně 6602 výzkumných pracovníků z více než 70 zemí a regionů. Z toho 2622 výzkumníků působí ve Spojených státech, celkem tedy tito vědci tvoří 39,7 % seznamu. V roce 2018 přitom v USA působilo 43,3 % nejcitovanějších vědců světa. I tak si ale USA udržely první místo v počtu vědců zahrnutých do seznamu.
Na druhém místě je letos Čína s 935 vysoce citovanými výzkumníky, což je její historicky vůbec nejlepší výsledek. Čínský podíl v seznamu tedy činí 14,2 %, v roce 2018 to přitom bylo „jen“ 7,9 %. Číně se tak podařilo za pouhé dva roky zdvojnásobit své zastoupení v seznamu nejcitovanějších vědců.
Třetí příčka patří Velké Británii se 492 vědci v seznamu. Zde působící výzkumníci tvoří 7,5% podíl mezi nejcitovanějšími vědci světa. Následuje Austrálie, která těsně předstihla Německo, šesté pak je Nizozemsko. V nejlepší desítce je také Kanada, Francie, Španělsko a Švýcarsko. Beze změny ale zůstala pozice instituce s největší koncentrací nejcitovanějších vědců. Tou nadále zůstává americký Harvard, který je domovem 214 vědců ze seznamu.
Z našich sousedů je na tom nejlépe zmiňované Německo (330 zástupců), Rakousko má v seznamu 46 vědců, Polsko šest a Slovensko čtyři.
Jak je na tom Česko a čeští výzkumníci?
V České republice působí celkem deset vědců ze seznamu. Osm z nich jsou původem čeští výzkumníci a dva jsou ze zahraničí. Zde je ale třeba upozornit, že jde o výzkumníky, kteří mají na prvním místě afiliaci s Českou republikou. Zároveň tedy tito vědci mohou působit i na jiných institucích různě po světě. Stejně tak to ale funguje i naopak – v seznamu mohou být další vědci českého původu, kteří působí pouze v zahranič. Stejně tak i vědci, kteří působí i v Česku, ale afiliaci na prvním místě mají se zahraniční institucí.
Nejvíce svých zástupců má na seznamu Akademie věd ČR. Z nich hned tři jsou spjati s Botanickým ústavem. Jedním z této trojice je Petr Pyšek z Oddělení ekologie invazí, který mezi nejcitovanějšími vědci figuruje už od roku 2014, kdy začal být seznam zveřejňován. Dalším vědcem zařazeným na seznam je Jan Pergl z téže skupiny. Jeho jméno se v seznamu objevuje opakovaně již několik let. Třetím zástupcem Botanického ústavu je Francesco de Bello, který na ústavu působil do roku 2018 v Oddělení funkční ekologie. Všichni tito výzkumníci jsou zařazeni v kategorii Environment and Ecology, která zahrnuje 202 nejcitovanějších vědců v tomto oboru.
Po jednom zástupci v seznamu nejcitovanějších vědců má pod svou střechou také Masarykova univerzita, Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze, VŠB-TUO a Univerzita Hradec Králové.
Vědci zahrnutí v seznamu nejcitovanějších vědců, kteří mají první afiliaci s českou institucí
Svůj komentář připojil také Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který je v seznamu letos zahrnut již počtvrté. „Chtěl bych upřímně poblahopřát všem českým vědcům, zejména těm, kteří byli letos oceněni poprvé. Pevně věřím, že se v budoucnu seznam rozšíří o další česká jména.“ Dále vědec upozornil, že zařazení na seznam nedává žádné vzájemné srovnání „kvality“ jednotlivých vědců. „To mezi disciplínami není ani dost dobře možné,“ upřesňuje Baldrian.
Čtvrtým rokem po sobě patří mezi Highly Cited Researchers také odborník na nanomateriálový výzkum Radek Zbořil, který se zaměřuje především na využití nanomateriálů v medicíně, chemii a technologiích čištění životního prostředí. Letos je na seznamu zařazen v kategorii chemie. „Není vůbec snadné se v rostoucí konkurenci opakovaně udržet v seznamu nejcitovanějších vědců světa. Klíčem k úspěchu je správná volba témat a schopnost identifikovat klíčové výzvy v dané oblasti. A samozřejmě skvělý tým vědců, kteří dokáží nápady přeměnit v poznatky a ty prodat v nejlepších světových časopisech. Takové lidi kolem sebe mám. Můj dík a kousek tohoto ocenění patří každému jednomu z mých spolupracovníků v Olomouci či Ostravě,“ komentoval úspěch Zbořil, který působí v Centru energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO a olomoucké CATRIN.
V žebříčku se umístil i český chemik Martina Pumera. Ten působí na brněnském CEITECu a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V seznamu nejcitovanějších vědců světa už je Martin Pumera popáté. Pro redakci Vědavýzkum.cz své umístění okomentoval těmito slovy: „Obrovským oceněním je pro nás to, že na naší práci staví tisíce vědeckých týmů. Následujeme náš slogan, What starts here changes the world (slogan CEITEC ENERGY, poz. red.).“
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Zdroj: Clarivate, Univerzita Palackého v Olomouci a VŠB-TUO
