Web of Science každoročně vydává analýzu nejcitovanějších vědců za uplynulý rok, včetně možnosti podívat se na zastoupení badatelů z jednotlivých zemí, o tomto žebříčku jsme psali zde. Vedle této analýzy provozuje Web of Science také databázi Essential Science Indicators, ve které jsou shromážděny nejcitovanější publikace. Ty lze třídit podle roku vydání, časopisů, oboru, země, kde se výzkum uskutečnil atp. Podívali jsme se, jak si stojí publikace, které vyšly v loňském roce a byly produkovány s přispěním tuzemských výzkumných institucí (tedy alespoň jeden z autorů měl afiliaci k nějaké české instituci), s důrazem na dvě kategorie: highly cited papers (velmi citované články) a hot papers (aktuální/žhavé články).
Zatímco highly cited paper je v databázi definován jako článek, který získal dostatek citací, aby se umístil v 1 % nejcitovanějších článků ve stejném roce ze stejného oboru; jako hot paper je označena taková práce, která získala dostatek citací, aby se umístila v prvním 0,1 % nejcitovanějších publikací oproti ostatním článkům ve stejném oboru. Tato práce navíc musí být vydána v posledních dvou letech a sbírat tak citace brzy po svém publikování. Srovnávání článků probíhá každé dva měsíce a obě kategorie se mohou v žebříčcích překrývat. Data jsme posuzovali v polovině února s cílem, aby již v databázi byla zahrnuta posouzení za celý rok 2023. V momentě, kdy jsme text sestavovali, tak byla databáze obnovena naposledy 11. ledna.
Srovnání vždy ve stejném oboru je klíčové, jelikož odráží specifickou citační aktivitu každého oboru, přičemž Web of Science definuje 22 kategorií, které sleduje, například: mikrobiologie, fyzika, klinická medicína, počítačové vědy, sociální vědy nebo ekonomie, ale hodnotí také multidisciplinární publikace (viz obrázek).
Pro různé obory platí různá kritéria: například pro označení highly cited paper bylo v klinické medicíně potřeba v roce 2023 alespoň 7 citací, nicméně pro rok 2013 to bylo 225 citací – z hlediska highly cited papers se totiž citace kumulují v čase. Například v matematice potom dlouhodobě stačí přes 60 citací ročně, aby byl článek označen jako highly cited paper. U hot papers se citace kumulují pouze za dva předchozí roky a je jich tedy pro umístění v řebříčku třeba mnohem méně – u klinické medicíny je to průměrně nad deset za každé sledované dva měsíce.
Pokud se podíváme celosvětově na highly cited papers, které Web of Science hodnotí od roku 2013 a hot papers, které jsou zveřejňovány od roku 2017, nejvíce citované v obou kategoriích jsou publikace z klinické medicíny, následované chemií. Na chvostu je matematika a multioborové články. Co se týče zemí, tak nejvíce citovaných publikací má USA, následovaná Čínou a Anglií. Celkově se Česká republika umístila v počtu článků v obou kategoriích na 36. místě ze 153 sledovaných zemí od začátku posuzování těchto parametrů (84 hot papers a 2120 highly cited papers). Celkově se tuzemská věda každým rokem v počtu takto hodnocených článků zlepšuje.
Žebříčky vedou hlavně velké týmy a mezinárodní projekty
Kritéria pro označení highly cited paper splnilo za rok 2023 175 článků, jako hot papers jich bylo označeno 29 s českou afiliací. Nejcitovanějším článkem v obou kategoriích byla publikace z časopisu Astromony and Astrophysics z oboru vesmírné vědy, týkající se dat z astronomické observatoře GAIA. Mezi desítkami vědců a institucí, které se na publikaci podíleli, je také Nick Samaras, který pracuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Tato publikace je označena také jako hot paper. Práce má přes 1 200 citací.
Druhou prací, která taktéž zaujala toto umístění v obou sledovaných kategoriích, je potom článek z klinické medicíny. Prvními dvěma autory publikace jsou Petr Ošťádal z Nemocnice na Homolce a Richard Rokyta z Fakultní nemocnice v Plzni. Na studii spolupracovali také vědci z dalších českých nemocnic. Jedná se o klinickou studii týkající se využití tzv. ECMO podpory dýchání a oběhu u kardiologických pacientů. Tato práce publikovaná v časopise Circulation má již přes 50 citací.
Na dalších příčkách se již obě sledované kategorie odlišují. Nejčastěji se mezi highly cited paper objevují práce z klinické medicíny (58), následuje inženýrství (21) a po deseti článcích bylo z oborů biochemie, zoologie a botanika, a vesmírné inženýrství. Naopak na chvostu byly obory jako mikrobiologie, farmakologie (po 1) nebo zemědělství a počítačové vědy (po 2).
Mezi hot papers se nejčastěji objevovaly taktéž publikace z oboru klinické medicíny (12, všechny se také objevily mezi highly cited papers), na druhém místě bylo inženýrství (5). Další obory byly zastoupeny jednou či dvěma publikacemi a 12 oborů nebylo zastoupeno vůbec.
Ať už se jedná o kategorii hot paper nebo highly cited paper, na předních příčkách se většinou objevují hlavně studie velkých mezinárodních týmů, kde se na publikaci podílel typicky jeden člověk s afiliací k nějaké tuzemské instituci. Čistě české provenience potom byl vedle výše zmíněné lékařské studie už pouze jediný článek mezi 29 hot papers – publikace vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích přicházející s novou klasifikací u sinic. Výjimku z tohoto pravidla tvoří například vědecká skupina kolem Josefa Marouška z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, která se zabývá ekologií v zemědělství, a která se mezi highly cited papers objevila hned třikrát. Zajímavým příkladem je také práce teoretického fyzika Romana Konoplya, který působí na Slezské univerzitě v Opavě, jenž byl jediným českým autorem jedné ze tří publikací z fyziky, která se probojovala mezi highly cited paper.
Dlouhodobě se tedy ukazuje, že pro kvalitní výzkum a úspěšnou publikaci je téměř nutná mezinárodní spolupráce. Zároveň z dat vyplývá, že čeští vědci a instituce jsou stále častěji do mezinárodní spolupráce zapojeni, což se projevuje na jejich zlepšujících se výsledcích.
Autorka: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)
