Známý Šanghajský žebříček, plným názvem Academic Ranking of World Universities (ARWU), každý rok hodnotí nejlepší světové univerzity především na základě jejich vědeckých kvalit. V letošním roce bylo hodnoceno více než 2500 institucí, z nichž se do žebříčku dostalo 1000 nejlepších vysokých škol.
Českých vysokých škol v letošním vydání žebříčku ARWU ubylo. Minulý rok se v žebříčku umístilo osm vysokých škol z Česka, letos je to pouze šest.
Stejně jako v předchozích letech i letos vévodí českým vysokým školám pražská Univerzita Karlova. Té se podařilo uhájit umístění z minulého roku a i letos je podle žebříčku 301.-400. na světě. Srovnatelná je tak podle seznamu například s italskou University of Florence, dánskou University of Southern Denmark nebo britskou Durham University.
Na druhém místě se z českých vysokých škol umístila brněnská Masarykova univerzita, která taktéž obhájila své umístění z minulého roku a udržela si tak 401.-500. místo na světě. Srovnatelná je tak v rámci žebříčku s University of York nebo Istanbul University. Pouze Masarykova univerzita a Univerzita Karlova se umístily v první pětistovce nejlepších škol na světě.
Společnou třetí a čtvrtou příčku obsadila Univerzita Palackého v Olomouci a Česká zemědělská univerzita v Praze. Obě školy si přitom polepšily a získaly 601.-700. příčku. Pro Univerzitu Palackého v Olomouci to tak od minulého roku znamená zlepšení o celou stovku míst a pro Českou zemědělskou univerzitu dokonce o dvě stovky míst v žebříčku.
Polepšila si podle žebříčku pátá nejlepší česká vysoká škola – Vysoké učení technické v Brně letos získalo 701.-800. příčku v žebříčku, čímž se posunulo o dvě stě míst výše, než tomu bylo minulý rok. Získalo tak například podobný výsledek, jako americká Wayne State University nebo italská University of Siena.
Umístění českých škol uzavírá na šestém místě České vysoké učení technické v Praze. To si letos obhájilo svou pozici z minulého roku a získalo 801.-900. příčku. Je na tom podobně, jako například University of Szeged nebo University of Nantes.
Ve srovnání s minulým rokem se letos v žebříčku neumístila Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.
Jaké jsou nejlepší školy na světě?
Již po jednadvacáté v řadě obsadila první místo celého žebříčku Harvard University, kterou na druhém a na třetím místě následuje Stanford University a Massachusetts Institute of Technology (MIT).
V první desítce nejlepších vysokých škol se následně umístila University of Cambridge na 4. místě, University of California, Berkeley na 5. místě, následovaná Princenton University na 6. místě, University Oxford na 7. místě a Columbia University na 8. místě. První desítku uzavírají California Institute of Technology (Caltech) na 9. místě a University of Chicago na 10. místě. Spojené státy americké jsou nejen nejúspěšnější v první desítce, mají ale také největší počet vysokých škol umístěných v první stovce a i první pětistovce nejlepších vysokých škol podle ARWU.
V kontextu kontinentální Evropy se nejlépe umístila Paris-Saclay University, která v celkovém srovnání získala 15. místo na světě. Podařilo jí tak zvrátit negativní trend propadu z minulého roku. Druhou nejlepší kontinentální vysokou školou je pak ETH Zurich, která obhájila 20. příčku. Nejúspěšnější evropskou zemí je ale Velká Británie, která má dva zástupce nejen v první desítce, ale v první stovce nejlepších vysokých škol získala letos 8 reprezentantů a v první pětistovce jich získala dokonce 38.
Mezi asijskými univerzitami se čínská Tsinghua University (22. příčka) posouvá o čtyři příčky výše než minulý rok a letos také obhájila své prvenství jako nejlepší univerzita v Asii. Čína obecně sice není nejúspěšnějí zemí v kontextu první stovky či pětistovky, v absolutním počtu umístěných vysokých škol však v žebříčku vede. Letos jich získala 200, Spojené státy oproti tomu mají celkově umístěných 187.
Jak se žebříček připravuje?
Tvorba žebříčku začíná nejprve výběrem kandidátských vysokých škol. Autoři vybírají z těch, které se mohou pochlubit nositelem či nositelkou Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile, působí na nich jeden z vysoce citovaných výzkumníků či výzkumnic ze seznamu společnosti Clarivate, či publikovali práce v časopisech Science a Nature. Letos jich bylo 2500. Z nich následně autoři vybrali tisícovku nejlepších, které se následně umístily v žebříčku.
Mezi hlavní indikátory používané v hodnocení patří již zmíněný počet absolventů a zaměstnanců dané instituce, kteří získali Nobelovu cenu a Fieldsovu medaili. Starší ocenění mají přitom menší váhu, než ta novější.
Dalším ukazatelem je počet vysoce citovaných výzkumníků a výzkumnic ze seznamu společnosti Clarivate, přičemž se bere v úvahu pouze primární afiliace výzkumníků. Dalším důležitým hodnoceným parametrem je počet článků publikovaných v časopisech Nature a Science v letech 2018-2022, přičemž skóre se rozděluje podle pořadí autorů. Uvažuje se pouze o textech, které mají zařazení jako plnohodnotné vědecké články.
Dále se hodnotí také celkový počet článků v indexu Science Citation Index-Expanded and Social Science Citation Index za rok 2022. Posledním indikátorem je výsledek předchozích indikátorů, který je vydělen počtem akademických zaměstnanců.
Jednotlivé indikátory mají přidělenou specifickou váhu a výsledné skóre jednotlivých vysokých škol je pak sečteno z těchto vážených dílčích výsledků. Celý popis metodologie žebříčku si můžete přečíst zde.
Výsledky celého žebříčku jsou dostupné zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
