Letošní vydání prestižního světového žebříčku vysokých škol ARWU (Šanghajský žebříček) znovu potvrdilo stabilní pozice českých univerzit mezi tisícovkou nejlepších, první stovka je nám stále vzdálená. Nejvýše se umístila Univerzita Karlova, následovaná Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého v Olomouci. Pořadí předních světových univerzit také zůstává stabilní.
Letošní žebříček vysokých škol ARWU (Academic Ranking of World Universities) porovnával více než 2500 vzdělávacích institucí po celém světě, z nichž tradičně sestavil žebříček tisícovky nejlepších univerzit (podrobný žebříček zde).
Z českých univerzit se nejlépe umístila Univerzita Karlova, která obsadila 301.–400. místo. Na této pozici se drží již několikátým rokem. Její rektorka, Milena Králíčkvá, komentovala postavení univerzity takto: „Žebříčky vnímáme jako cennou, ale specifickou zpětnou vazbu. Naším cílem je dále rozvíjet otevřené výzkumné prostředí, což se přirozeně projeví i v mezinárodním srovnání. Jdeme cestou specifických programů s co nejmenší administrativní zátěží a otevřeností domácím, zahraničním i vracejícím se uchazečům, příkladem za všechny budiž programy PRIMUS a nově MSCA COFUND Charleston či restrukturalizované Donatio. Velké příležitosti pro zlepšení podpory a dalšího rozvoje vidíme v práci s výzkumníky na doktorandské a postdoktorandské úrovni. To vše aktuálně promítáme do strategického záměru UK na dalších pět let.“
Na druhém místě se tradičně umístila Masarykova univerzita (MU), která již od roku 2022 drží 401.–500. pozici. Umístění Masarykovy univerzity komentoval její rektor Martin Bareš: „Těší mě, že ocenění univerzity je v tomto prestižním žebříčku stabilní. Oproti loňsku jsme zaznamenali významnější zlepšení v klíčovém indikátoru, a to v počtu článků publikovaných v prestižních časopisech Nature & Science. Řada přijatých opatření k posilování kvalitní vědy na naší univerzitě zjevně přináší své výsledky.“
Bareš věří, že díky vnitřnímu nastavení univerzity a orientaci na kvalitu má univerzita potenciál na lepší umístění ve světových žebříčcích. Dle jeho slov může být celková produkce kvalitních publikací na MU i vyšší. Chce toho dosáhnout prostřednictvím opatření v personální politice, která budou stimulovat kariérní růst, avšak budou podmíněná opravdu kvalitní publikační činností, nástroji pro příchod nových vědeckých kapacit, zlepšováním projektového servisu pro získávání zahraničních grantů, neustálým vyhodnocováním univerzitní vědy prostřednictvím bibliometrie a návazné výzkumné strategie, ale i odměňováním kvalitních výsledků doktorandů, jakožto začínajících vědců.
Na třetím místě se umístila Univerzita Palackého v Olomouci, která obsadila 701.–800. místo. Pohoršila si tak zpět na pozici, kde se vyskytovala před třemi lety.
Přečtěte si také
Vyšel prestižní žebříček Academic Ranking of World Universities (ARWU), známý též jako Šanghajský žebříček. I letos se do první tisícovky dostalo jen šest tuzemských vysokých škol. První dvacítce tradičně dominují americké univerzity, na počet umístěných institucí v první tisícovce vede Čína.
Do tisícovky nejlepších se ještě vešlo České vysoké učení technické v Praze a Česká zemědělská univerzita v Praze, které se shodně umístily na 801.–900. místě, stejně jako v minulém roce. „ČZU je v poněkud paradoxní situaci. Oproti loňsku jsme v celkovém žebříčku sice poklesli, ale v předmětné oblasti, která odpovídá profilu univerzity – Zemědělské a lesnické vědy, jsme poskočili z 51.–70. místa na 24. místo na světě a na 5. místo v Evropě. Podobný skok je také v předmětné oblasti Ekologie, kde jsme vloni byli 101.–150. a letos jsme na 51.–75. místě (někde kolem 25. místa v Evropě). V předmětné oblasti Vodní zdroje jsme vloni nebyli vůbec a letos jsme na 76.–100. místě na světě,“ komentuje pozici univerzity její rektor Petr Sklenička.
„Mezi prvními 25 univerzitami na světě v předmětné oblasti Zemědělské a lesnické vědy je jen 5 z Evropy a až 8 z Číny, před pěti lety byla přitom situace opačná. Z oněch pěti evropských jsou tři včetně nás členy aliance univerzit Euroleague for Life Sciences. Společně připravujeme projekt, který ČZU celý koordinuje, jehož cílem je podpořit excelenci ve výzkumu a zvýšit něco, co lze nazvat výzkumnou konkurenceschopností evropských univerzit,“ dodává.
V minulém roce se do 1000 nejlepších ještě vešlo Vysoké učení technické v Brně, které se letos v žebříčku neumístilo. VUT letos naopak bodovalo v žebříčku QS World University Ranking, který má trochu jiná kritéria než ARWU.
Od roku 2003 ARWU každoročně hodnotí světové univerzity podle sady několika ukazatelů a dat od třetích stran. ARWU používá šest kritérií: počet absolventů a zaměstnanců oceněných Nobelovou cenou a Fieldsovou medailí, počet článků publikovaných v časopisech Nature a Science, počet Highly Cited Researchers podle Clarivate, počet článků zařazených do Science Citation Index – Expanded a Social Sciences Citation Index z databáze Web of Science a výkonnost univerzity v přepočtu na hlavu.
Naproti tomu žebříček QS World University Ranking používá jako kritéria: akademickou reputaci a počet citací na zaměstnance (tato kritéria mají největší váhu), reputaci u zaměstnavatelů a uplatnitelnost absolventů, počet studentů na vyučujícího, udržitelnost a kritéria týkající se mezinárodní spolupráce a internacionalizace prostředí.
Přečtěte si také
České vysoké školství zaostává v konkurenceschopnosti nejen za světem, ale i regionálními konkurenty, upozorňuje nejnovější vydání žebříčku QS World University Rankings 2026. Žebříček zahrnuje 16 českých institucí, jen dvě si polepšily, především VUT v Brně, sedm si dokonce pohoršilo. Naproti tomu regionální konkurenti jako Maďarsko, Polsko a Rumunsko zaznamenali zlepšení u více než 30 % svých univerzit.
Dlouhodobá dominance amerických univerzit
Americká Harvard University vede žebříček už 23. rok v řadě, na druhém místě je Stanford University a třetí příčku obsadil Massachusetts Institute of Technology (MIT). Dalšími univerzitami v první desítce jsou v tomto pořadí: University of Cambridge, University of California v Berkeley, University of Oxford, Princeton University, Columbia University, California Institute of Technology a University of Chicago.
V kontinentální Evropě si pozici lídra udržela Université Paris-Saclay (13.), následovaná ETH Curych (22.). Mezi asijskými univerzitami postoupila Tsinghua University (18.) o čtyři místa a znovu potvrdila svou pozici nejlepší univerzity v Asii. University of Melbourne (38.) je už patnáctým rokem v řadě od roku 2011 nejlepší univerzitou v Oceánii.
Německo má v první stovce čtyři univerzity: Ludwig-Maximilians-Universität München (42.), Technische Universität München (45.), Heidelberg University (51.) a University of Bonn (68.). Celkově má Německo v žebříčku ARWU 35 škol v Top 500 a 51 v Top 1000.
Francouzské univerzity letos posílily svou konkurenceschopnost – v Top 1000 jich figuruje 27 a v Top 500 osmnáct. Mezi nimi si čtyři univerzity udržely místa v první stovce: Université Paris-Saclay (13.), PSL University (34.), Sorbonne University (43.) a Université Paris Cité (60.).
Univerzity z pevninské Číny si upevnily silnou pozici, když jich v Top 1000 figuruje 222, což je více než u Spojených států (183). USA si ale stále drží výrazný náskok v elitní první stovce, kde má 37 škol, zatímco pevninská Čína 13 a Spojené království 8.
Do první stovky ARWU 2025 se nově probojovaly dvě instituce: City University of Hong Kong (99.) a Stockholm University (100.). Do první pětistovky vstoupilo 25 nových univerzit a 39 škol se do první tisícovky dostalo vůbec poprvé.
Od roku 2003 ARWU každoročně hodnotí světové univerzity podle sady objektivních ukazatelů a dat od třetích stran. ARWU používá šest kritérií: počet absolventů a zaměstnanců oceněných Nobelovou cenou a Fieldsovou medailí, počet článků publikovaných v časopisech Nature a Science, počet Highly Cited Researchers podle Clarivate, počet článků zařazených do Science Citation Index – Expanded a Social Sciences Citation Index z databáze Web of Science a výkonnost univerzity v přepočtu na hlavu.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
