Letošní vydání žebříčku Global Ranking of Academic Subjects, který je také někdy známý jako oborová varianta Šanghajského žebříčku, srovnávalo více než 1800 světových vysokých škol v 54 oborech. Českým školám se dařilo zejména v přírodních vědách, matematice a fyzice. Slabších výsledků naopak tuzemské vysoké školy podle žebříčku dosáhly v sociálních vědách a inženýrství.
Letní měsíce jsou obdobím, kdy mezinárodní společnosti vydávají aktualizace těch nejdůležitějších a nejznámějších vědeckých žebříčků. Nedávno jsme tak například představili letošní vydání Leidenského žebříčku.
Dalším nově zveřejněným žebříčkem je Global Ranking of Academic Subjects 2022 (GRAS), který sestavuje stejná společnost jako takzvaný Šanghajský žebříček. Nové vydání Global Ranking of Academic Subjects (GRAS) seřazuje více než 1800 univerzit z 96 zemí světa podle jednotlivých vědních oblastí. Těch je celkově 54 a najdeme zde téměř všechny vědní obory od matematiky, přes metalurgické inženýrství a farmacii, až po právo nebo vzdělávání. Chybí pouze oblasti, které bychom označili jako humanitní (historie, umění apod.). Důvodem je využívání databází Web Of Science (např. InCites) jakožto zdroje dat, kde tyto vědy, respektive jejich odborná periodika, nejsou zpravidla zahrnuty.
„Žebříček GRAS využívá řadu objektivních akademických ukazatelů a údajů třetích stran k měření výkonnosti světových univerzit v příslušných oborech, včetně výsledků výzkumu, vlivu výzkumu, mezinárodní spolupráce, kvality výzkumu a mezinárodních akademických ocenění,“ představují autoři žebříčku základní kritéria svého hodnocení univerzit v jednotlivých oborech. Více informací k metodologii sestavování žebříčku naleznete také zde.
Jak si vedou světoví lídři
Webová aplikace GRAS žebříčku nabízí selekci výsledků dle jednotlivých oborů a v rámci oborů dle jednotlivých kritérii zmíněných výše. Celkově jsou ale ve všech oborech dominantní Spojené státy americké a jejich univerzity. Z 54 oborů najdeme americkou vysokou školu na prvním místě hned v 32 případech. Hned polovinu těchto amerických prvních míst získala Harvard University. Další dominanci najdeme v oblastech inženýrství, kde z 22 oborů na prvním místě najdeme čínské univerzity hned čtrnáctkrát.
Z dalších zemí se na špičce žebříčků v jednotlivých oborech umístily také univerzity z Francie, Belgie, Nizozemska, Dánska a Hong Kongu. Konkrétně Hong Kong Polytechnic University si vedla nejlépe v oblasti Hospitality & Tourism Management, francouzská Paris-Saclay University dominuje matematice.
Pokud se zajímáte o veterinářství, pak byste měli podle nového žebříčku věnovat pozornost práci badatelů a badatelek z belgické Ghent University. Pokud váš zájem směřuje například ke geografii nebo zemědělství, pak se zaměřte na práce z nizozemské Wageningen University & Research. V oboru komunikace vynikla zase University of Amsterdam a nejkvalitnější práci v oblasti veřejné správy odvádí výzkumníci a výzkumnice na dánské Aarhus University.
Zajímavou vlastností žebříčku je, že si zájemce může v profilu dané univerzity zobrazit seznam jak pregraduálních, tak postgraduálních studijních programů. Dále se zobrazí také výsledky dané univerzity i v předchozích letech, a to nejen v oblasti dílčích oborů, ale i v rámci komplexního žebříčku Academic Ranking of World Universities (známý také jako Šanghajský žebříček), který hodnotí univerzity celkově.
Instituce na prvních místech jednotlivých žebříčků dosáhly vynikajících výsledků ve všech zkoumaných kritériích. Nicméně v některých parametrech i vítězové pokulhávají. Například v oboru ekologie se celkově na prvním místě umístila University of Oxford. Nicméně pokud jde o procento prací publikovaných v daném oboru v rámci mezinárodní spolupráce, najdeme ji až na 36. místě. Nicméně s více než 94 % takovýchto prací je stále daleko před dalšími více než čtyřmi sty zahrnutými univerzitami.
Jak jsou na tom české vysoké školy?
Vzhledem k tomu, jak komplexní je představovaný žebříček, je vhodnější se soustředit postupně na konkrétní obory. Jako excelentní disciplíny, které se v České republice daří rozvíjet na světové úrovni se dle výsledků jeví zejména obor Agricultural Sciences a Ecology, kde se umístilo nejvíce českých univerzit.
Celkově se v některém z 54 zkoumaných oborů umístily téměř všechny velké české univerzity. V žebříčku nalezneme (dle abecedního pořadí, číslo v závorce uvádí počet jakéhokoli umístění): České vysoké učení technické v Praze (4), Českou zemědělskou univerzitu v Praze (5), Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (4), Masarykovu Univerzitu (11), Mendelovu univerzitu v Brně (2), Univerzitu Hradec Králové (1), Univerzitu Karlovu (23), Univerzitu Palackého v Olomouci (7), Vysoké učení technické v Brně (2) a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (2).
Žádná z českých univerzit se v žádném z oborů nedostala do elitní světové stovky. Nejčastěji tomu byla nejblíže Univerzita Karlova, která se v rozpětí 101.–150. místa umístila pětkrát, a to v oborech Economics, Metallurgical Engineering, Ecology, Physics a Mathematics. Na stejných místech se umístily také Univerzita Palackého v Olomouci v oboru Agricultural Sciences, ve stejném oboru také Česká zemědělská univerzita v Praze, v oblasti Environmental Science & Engineering Masarykova Univerzita a stejně jako Univerzita Karlova v oblasti Ecology Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Slabší inženýrství a sociální vědy
Oborovými skupinami, kde české univerzity nejsou silné nebo nejsou skoro vůbec zastoupeny jsou Engineering a Social Sciences. Právě v oblasti sociálních věd se české vysoké školy umístily pouze k oborech Economics (ve kterých se ale Univerzita Karlova umístila hned na 101.–150. místě), Political Sciences (Univerzita Karlova a Masarykova Univerzita shodně na 301–400. místě), Education (Masarykova Univerzita na pozici 301–400), Communication a Psychology (obojí zásluhou Univerzity Karlovy – v oboru komunikace na 201.–300. místě, v psychologii na 401.–500. pozici).
V inženýrství mezi nejúspěšnější obory pro české školy patří zmíněné Nanoscience & Nanotechnology, kde se vedle Vysokého učení technického v Brně umístily také Univerzita Palackého v Olomouci a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze obdobně na 201.–300. místě, a Environmental Science & Engineering, kde zase výborného výsledku dosáhla Masarykova univerzita, když obsadila 101.–150. místo. V tomto oboru se také umístily Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita v Praze a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – všechny v rozpětí 401.–500. místa.
Úspěchy v přírodních vědách, fyzice a matematice
Naopak oblastmi, kde se česká věda v žebříčku prosadila, jsou například tzv. Life Sciences. V subkategoriích Biological Sciences, Human Biological Sciences, Agricultural Sciences a Veterinary Sciences českému prostředí dominuje Univerzita Karlova, která se umístila ve všech těchto oborech. O silném zastoupení Agricultural Sciences již byla řeč. V oblasti Veterinary Sciences pak táhne výzkum v ČR podle žebříčku hlavně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, která zde obsadila 151.–200. místo.
Zdaleka nejsilnější zastoupení ale mají české univerzity v oblasti přírodních věd, matematiky a fyziky. Kromě oboru oceánografie (z pochopitelných důvodů) se zde tuzemské instituce umístily hned jednadvacetkrát v 7 oborech, kterými jsou Mathematics, Physics, Chemistry, Earth Sciences, Geography, Ecology a Atmospheric Science. Univerzita Karlova zaznamenala umístění ve všech těchto oborech nejlépe v matematice, fyzice a ekologii (101.–150 místo). České vysoké učení technické v Praze zaznamenalo 201.–300. pozici v matematice a ve fyzice o pozici horší umístění. Čtyřmi umístěními se může pyšnit Masarykova Univerzita (v ekologii a geografii na 201.–300. místě), třemi potom Univerzita Palackého v Olomouci a Česká zemědělská univerzita v Praze. Po jednom zastoupení pak mají Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Mendelova univerzita v Brně.
Poslední oblastí věd jsou Medical Sciences, kde je to opět Univerzita Karlova, která se dokázala umístit ve většině oborů, konkrétně v Clinical Medicine, Public Health, Medical Technology a Pharmacy & Pharmaceutical Sciences. V posledně zmíněné kategorii drží českou vlajku vysoko ještě Masarykova Univerzita a Univerzita Hradec Králové. Obě univerzity se umístily na 401.–500. příčce.
Celý žebříček je dostupný zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
Zdroj: Šanghajský žebříček
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
