Když organizátoři Mendel Lectures oslovují významné zahraniční vědce s pozváním do Brna, neposílají jim desítky stran prezentací ani seznam marketingových ocenění. Mnohem větší váhu má něco jiného – seznam osobností, které na Mendel Lectures přednášely před nimi. Ve vědeckém světě, kde se reputace buduje dlouhé roky a doporučení kolegů znamená víc než jakákoli reklamní kampaň, je právě historie jedním z nejcennějších aktiv.
A Mendel Lectures ji mají. Za více než dvě desetiletí se z původní iniciativy několika vědců stala mezinárodně respektovaná přednášková série, která pravidelně přivádí do Brna osobnosti určující směr současné biologie, medicíny a dalších oblastí přírodních věd.
Když Brno pozná budoucí nobelisty dřív, než je ocení ve Stockholmu
„Mendel Lectures od začátku stojí na jednoduché myšlence: chceme, aby studenti a vědci v Brně měli možnost osobně se setkávat s lidmi, kteří patří ke světové špičce ve svých oborech. Takové setkání může být pro mladého vědce stejně důležité jako přečíst si zásadní vědeckou práci – někdy může ovlivnit i to, kam bude jeho vlastní výzkum a kariéra dál směřovat,“ říká Dalibor Blažek z CEITEC Masarykovy univerzity, který se spolu s Kamilem Paruchem z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity podílí na vědeckém programu Mendel Lectures a zároveň zajišťuje první kontakt s pozvanými řečníky. Na počátku Mendel Lectures totiž nestála snaha vytvořit další sérii vědeckých přednášek. Jejich zakladatelé vycházeli z jednoduché myšlenky – že špičková věda nevzniká jen v laboratořích a publikacemi v odborných časopisech, ale také při osobních setkáních a otevřených diskuzích.
Impulsem ke vzniku přednáškového cyklu byl v roce 2002 mezinárodní workshop EMBO „Genetics after the Genome“, který připomínal 50. výročí objevu struktury DNA, a od samého počátku šlo o mezinárodní iniciativu, nikoli projekt jediné instituce. První dvě přednášky pronesli 13. května 2003 Sir Walter Bodmer a Charles Weissmann.
Místo pro nový přednáškový cyklus přitom nebylo vybráno náhodou. Mendel Lectures se konají v areálu opatství Řádu sv. Augustina na Starém Brně – na místě spojeném s působením Gregora Johanna Mendela, který zde v letech 1856 až 1863 prováděl své slavné pokusy s hrachem. Pro řadu zahraničních hostů má možnost přednášet právě tady zvláštní význam: stojí na půdě, kde Mendel uskutečnil experimenty, které položily základy genetiky. „Pro mě jako řečníka je to vždy velmi emotivní – mluvit o genomice a editaci genů v rodišti genetiky, a přitom si přát, aby Gregor Mendel mohl slyšet, k čemu jeho objevy vedly,“ říká Thomas Cech, nositel Nobelovy ceny za chemii.
V době, kdy zahraniční přednášky světových vědců v České republice zdaleka nebyly samozřejmostí, představovaly Mendel Lectures ambiciózní projekt. Cílem nebylo uspořádat jednorázovou prestižní akci, ale vytvořit dlouhodobý záměr pravidelně do Brna přivádět osobnosti, jejichž práce ovlivňuje celý vědecký svět. „Když jsme s Mendel Lectures začínali, bylo naší hlavní motivací znovu propojit Gregora Johanna Mendela, Brno a špičkovou světovou vědu. O kvalitní řečníky jsme nouzi neměli – Mendelovo jméno otevíralo dveře a postupně se i kvalita programu a předchozí hosté stali nejlepší referencí pro ty další. Mnohem větší výzvou bylo získat prostředky, které by nám umožnily celý projekt dlouhodobě organizovat na odpovídající úrovni. Postupně se však podařilo vybudovat tradici, která dnes přivádí do Brna nejvýznamnější osobnosti světové vědy a zároveň pomáhá udržovat Mendelův odkaz živý,” říká Lumír Krejčí z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, který se na organizaci a rozvoji Mendel Lectures výrazně podílel v letech 2006–2023.
V akademickém roce 2026/2027 vstupují Mendel Lectures do své 25. sezony. Za předchozích 24 sezon se uskutečnilo 154 přednášek a do Brna přijelo více než 20 nositelů Nobelovy ceny. Pozoruhodná je přitom ještě jedna skutečnost: devět řečníků získalo Nobelovu cenu až poté, co na Mendel Lectures vystoupili – včetně například Emmanuelle Charpentier, která přijela na Mendel Lectures v březnu 2019, a Nobelovu cenu za CRISPR-CAS obdržela následující rok.
To, že se mezi hosty Mendel Lectures opakovaně objevili budoucí nobelisté ještě před oceněním ve Stockholmu, svědčí o mimořádné úrovni dlouhodobého výběru řečníků.
Pozvánku do Brna nedostane jen tak někdo
Program Mendel Lectures se nevytváří několik měsíců před začátkem semestru. Diáře špičkových vědců se plní dlouho dopředu, organizátoři Mendel Lectures proto začínají jednotlivé návštěvy domlouvat s několikaletým předstihem.
O tom, kdo se na programu objeví, nerozhoduje náhoda ani osobní kontakty jednotlivců. Od roku 2015 se na výběru podílí mezinárodní Vědecká rada Mendel Lectures, v níž zasedají vědci z institucí, jako jsou Harvard University, Rockefeller University nebo Max Planck Institute. Čtyři ze šesti současných členů rady mají navíc s Mendel Lectures také osobní zkušenost jako řečníci. Patří mezi ně i Aaron Ciechanover, nositel Nobelovy ceny za chemii, který v Brně přednášel v říjnu 2015. Ciechanover přitom vidí význam přednášek i za hranicemi samotného předávání vědeckých poznatků: „Mendel Lectures nejen zpřístupňují nejnovější vědecké poznatky široké veřejnosti, ale také podněcují lidi k přemýšlení a diskusi o složitých etických a geopolitických otázkách, které s vědeckým pokrokem souvisejí – například o genetických úpravách nebo změně klimatu.“
Při oslovování řečníků přitom hraje důležitou roli samotná historie Mendel Lectures. Vědci se často zajímají o to, kdo v Brně přednášel před nimi. Právě kontinuita a kvalita programu vytvářejí důvěru, kterou nelze získat během několika málo let.
Když přednáška nekončí posledním slidem
Mendel Lectures ale nejsou výjimečné jen díky jménům na programu. Jejich výrazná přidaná hodnota spočívá také v tom, že umožňují osobní setkání, která by jinak byla pro většinu studentů nebo mladých vědců nemožná nebo jen těžko dostupná. Řečníci se v Brně většinou zdrží jeden až dva dny navíc, během nichž se věnují i neformálním diskuzím s vedoucími výzkumných skupin a studenty. Právě v těchto chvílích se Mendel Lectures mění z přednáškového cyklu v místo, kde vznikají nové nápady, spolupráce i profesní vztahy.
Právě zájem studentů patří podle Thomase Cecha k tomu, co Mendel Lectures odlišuje od jiných vědeckých přednášek: „Výjimečný je pro mě už pohled na davy studentů, kteří přicházejí na přednášku. A pokládají opravdu zasvěcené otázky!“ říká.
Organizátoři přitom od začátku dbají na to, aby přednášky zůstaly otevřené. V publiku se tak pravidelně potkávají středoškolští studenti, vysokoškoláci, doktorandi, vedoucí výzkumných skupin i zkušení profesoři. Vedle nich přicházejí také lidé z firem nebo veřejnost se zájmem o vědu. Tato otevřenost je jedním z důvodů, proč mají Mendel Lectures tak výjimečné postavení. Nejsou uzavřenou akcí pro úzkou skupinu odborníků. Jsou místem, kde se mohou přirozeně potkávat lidé z různých částí vědeckého i inovačního prostředí.
Dosah přednášek navíc nekončí u publika v sále. Přednášky jsou živě vysílány a jejich videozáznamy jsou dostupné online. Jedenáct hostů Mendel Lectures – mezi nimi například Emmanuelle Charpentier, Ada Yonath nebo Stefan Hell – poskytlo během své návštěvy také rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace České televize.
Ze světové vědy těží celý region
Na význam Mendel Lectures se lze dívat různými pohledy. Pro studenta mohou znamenat první osobní setkání s vědcem, jehož práce změnila celý obor. Pro doktoranda mohou být impulsem k zahraniční stáži nebo podnětem pro výběr laboratoře pro postdoktorandský výzkum. Pro vedoucího výzkumné skupiny představují příležitost navázat nové mezinárodní kontakty nebo získat zpětnou vazbu na svůj výzkum.
Pro Brno a celý Jihomoravský kraj jsou pak jedním z důkazů, že region dokáže přitahovat světové vědecké osobnosti a vytvářet příležitosti pro jejich setkávání s místní vědeckou komunitou. Právě podobné vazby jsou důležitou součástí prostředí, ve kterém se rozvíjí kvalitní výzkum a vznikají nové spolupráce. Mendel Lectures k němu už čtvrt století přispívají tím, že do Brna pravidelně přivádějí vědce, s nimiž by se zdejší studenti a výzkumníci jinak často setkali jen prostřednictvím publikací.
Tradice, která si zaslouží pokračovat
Mendel Lectures jsou výsledkem dlouhodobé práce několika generací organizátorů, vědců i institucí, které věřily, že přivádět do Brna světovou vědu má smysl. Dnes patří mezi akce, jejichž význam dalece přesahuje hranice jedné univerzity nebo jednoho výzkumného centra.
V průběhu své historie byly Mendel Lectures financovány z různých českých i zahraničních zdrojů. Na financování série se v různých obdobích podílely mimo jiné Jihomoravský kraj, město Brno, Akademie věd ČR, British Council, Ammererova charita ve Vídni, rakouský Výzkumný ústav molekulární patologie nebo MŠMT s Evropskou unií. Dnes jejich fungování stojí především na podpoře Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC. Firemního partnera přitom Mendel Lectures během svých dosavadních 24 sezon neměly ani jednoho.
Právě proto nyní hledají organizátoři nové partnery z řad firem, finančních institucí i veřejného sektoru. Ne proto, aby financovali jednu přednášku. Ale aby pomohli zachovat tradici, která už více než dvě desetiletí propojuje českou vědu se světem, inspiruje mladé lidi a posiluje postavení Brna a Jihomoravského kraje jako regionu vědy a inovací. „Za čtvrt století si Mendel Lectures vybudovaly úroveň, kterou chceme zachovat i pro další generaci studentů a vědců. Náklady na pořádání mezinárodní série ale rostou a rozpočet se od roku 2020 nezvyšoval. Proto se dnes chceme vrátit k širšímu modelu podpory a otevřít Mendel Lectures také novým partnerům, kterým dává smysl dlouhodobě podporovat vědu a vzdělávání,“ říká Kamil Paruch.
Mendel Lectures proto otevírají další kapitolu své historie také novým partnerům. Partneři, kteří chtějí spojit své jméno s dlouhodobou tradicí setkávání české vědecké komunity se světovou špičkou, tak mohou pomoci udržet a dále rozvíjet v Brně něco, co se zde buduje už čtvrt století – otevřený prostor pro setkávání lidí a myšlenek napříč hranicemi institucí, zemí i generací.
Autorka: Halina Jílková
Zdroj: CEITEC
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
