Evropská výzkumná rada podpořila v letošní soutěži Synergy Grants 48 mezinárodních výzkumných týmů celkovou částkou 500 milionů eur. Mezi úspěšnými projekty jsou i dva s českou účastí, které získají dohromady 16,5 milionu eur. Historik Petr Elbel z Masarykovy univerzity bude s kolegy z Polska a Maďarska zkoumat soužití různých národností a náboženských skupin ve střední Evropě. Matematik Stefano Pozza z Univerzity Karlovy se s francouzskými kolegy zaměří na vývoj matematických metod, které mohou rozšířit možnosti nukleární magnetické rezonance.
Co drželo rozmanitou střední Evropu pohromadě?
Češi, Němci, Židé, Poláci i další národy. Katolíci, husité, protestanti i příslušníci dalších náboženských skupin. Střední Evropa byla před staletími etnicky i nábožensky velmi rozmanitým regionem. Jak spolu lidé různých národností a vyznání dokázali žít? Co pomáhalo udržovat společnost pohromadě a proč se v některých oblastech dařilo soužití lépe než jinde?
Odpovědi na tyto otázky bude hledat šestiletý mezinárodní projekt EDGE (The Experience of Diversity as the Genesis of East Central Europe, 14th–18th Centuries), jehož jedním ze tří hlavních řešitelů je historik Petr Elbel z Masarykovy univerzity. Spolu s Beatrix Romhányi z Maďarska a Bogumiłem Szadym z Polska bude zkoumat, co umožňovalo soužití různých skupin obyvatel a jakou roli přitom hrála dlouhodobá zkušenost s odlišností.
Tyto otázky mají podle Petra Elbela přesah i do současnosti: „Otázka, jak zvládat náboženskou a etnickou rozmanitost, je věčně aktuální. Náš výzkum samozřejmě nepřinese jednoduché návody pro dnešní společnost. Může ale ukázat, jak se s podobnými výzvami vyrovnávali lidé v minulosti.“
Výzkum propojí tradiční práci v archivech s moderními digitálními metodami. Vědci vytvoří rozsáhlou společnou databázi, která propojí dosavadní české, polské a maďarské údaje o farnostech. Díky jejich porovnávání budou moci sledovat historické souvislosti v mnohem širším měřítku, než bylo dosud možné.
Pro Masarykovu univerzitu jde již o jubilejní dvacátý ERC grant. Rektor Martin Bareš v této souvislosti upozornil také na nedostatky českého systému financování vědy. „Jsme jednou ze dvou českých univerzit, kterým se daří tyto prestižní granty získávat opakovaně a pravidelně. Přesto bych si přál, aby podobných úspěchů bylo ještě více. Současně považuji za zásadní problém českého systému financování vědy, že nedokáže prokazatelnou vědeckou excelenci dostatečně zohlednit při rozdělování dlouhodobé institucionální podpory. Právě schopnost obstát v nejnáročnější mezinárodní konkurenci by přitom měla být jedním z klíčových měřítek podpory výzkumných institucí,“ uvedl Bareš.
Matematika ve službách chemie: přesnější simulace molekul
Stefano Pozza z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy bude jedním z hlavních řešitelů projektu Ode To The Stars: Formal and Numerical Solutions of Differential Equations for Nuclear Magnetic Resonance Sensitivity in the Star Algebra. Spolu s Christianem Bonhommem z pařížské Sorbonne Université a Pierre-Louis Giscardem z Université du Littoral Côte d'Opale ve Francii se zaměří na propojení pokročilé matematiky a chemie.
Cílem projektu je rozšířit možnosti nukleární magnetické rezonance (NMR), významné analytické metody využívané při zkoumání struktury a vlastností molekul. Výzkumníci chtějí vyvinout nové matematické postupy, které umožní efektivněji simulovat NMR experimenty. Některé z nich jsou totiž dnes natolik výpočetně náročné, že jejich počítačové zpracování vyžaduje příliš mnoho času nebo paměti.
Vědci chtějí využít matematický přístup založený na takzvaném hvězdném součinu (star product), který umožňuje jiným způsobem formulovat a řešit složité diferenciální rovnice popisující fyzikální procesy při měření NMR. Zásadním úkolem projektu bude převést tento teoretický matematický přístup do konkrétních výpočetních postupů a efektivních algoritmů.
Ty by měly umožnit rychleji a s menšími nároky na výpočetní výkon simulovat i experimenty, jejichž počítačové zpracování je dnes příliš náročné. Chemici by tak mohli experimenty nejprve modelovat a optimalizovat na počítači ještě před jejich realizací v laboratoři. „Jako univerzita jsme hrdí na to, že u nás vzniká výzkum, který propojením matematiky a chemie posouvá hranice poznání a otevírá cestu k objevům přesahujícím tradiční hranice oborů,“ řekla Petra Lišková, prorektorka pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy.
Výsledky výzkumu mohou přispět k rozšíření možností NMR analýzy a otevřít nové cesty ke zkoumání molekul i vývoji pokročilých materiálů, například pro medicínské využití. Projekt zároveň usiluje o rozvoj nových matematických metod řešení diferenciálních rovnic, které mohou najít uplatnění i v dalších vědeckých oblastech.
Stefano Pozza v minulosti získal grant z programu Primus Univerzity Karlovy, který mu umožnil založit nezávislou výzkumnou skupinu zaměřenou na téma, jež později inspirovalo projekt ERC Synergy Grants. Spolu se svými spolupracovníky podal v roce 2023 první žádost o grant ERC Synergy Grants, která však nebyla úspěšná. Vědci se ale nenechali odradit, návrh vylepšili a v roce 2025 jej podali znovu, tentokrát již s úspěchem ve výzvě pro rok 2026. Univerzita Karlova tak tento úspěch považuje za potvrzení přínosu svého programu Primus, který podporuje začínající vědecké pracovníky při budování samostatných výzkumných skupin.
Celoevropské výsledky
Do letošní výzvy bylo podáno celkem 957 návrhů projektů, z nichž uspěl přibližně každý dvacátý. Nejvíce úspěšných týmů bude působit ve Spojeném království (23 projektů), Německu (22), Francii (14) a Spojených státech (12). Devět projektů se uskuteční v šesti zemích, které dosud hostily relativně málo grantů ERC – v Polsku (3), České republice (2), Řecku (1), Portugalsku (1), Maďarsku (1) a Rumunsku (1). Ženy tvoří přibližně 25 % výzkumníků zapojených do vybraných projektů.
Mezi podpořenými projekty jsou výzkumy z přírodních, technických, společenských i humanitních věd. Vedle projektů s českou účastí získaly podporu například týmy zabývající se novými materiály pro udržitelnou infrastrukturu, kvantovými počítači, osvojováním jazyků u dětí nebo možnostmi obnovy zraku pomocí moderních terapií využívajících světlo. Více si o příkladech některých projektů můžete přečíst zde. Prohlédněte si úplný seznam úspěšných výzkumných projektů.
Mezinárodní rozměr soutěže dokládá také skutečnost, že 17 ze 48 vybraných týmů zahrnuje výzkumníky z institucí mimo Evropu. Významnou roli přitom hrají zejména vědecká pracoviště ve Spojených státech.
Evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva upozornila, že právě zapojení vědců působících mimo Evropu ukazuje mezinárodní rozměr hraničního výzkumu.
Předsedkyně Evropské výzkumné rady Maria Leptin význam Synergy Grants shrnula slovy: „Nejzajímavější vědecké objevy často začínají otázkami, které zpochybňují zavedené způsoby uvažování. Granty ERC Synergy Grants dávají výjimečným vědcům příležitost propojit různé přístupy a rozvíjet myšlenky, které by jinak mohly zůstat nedosažitelné.“
Zdroj: ERC, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita
Evropská výzkumná rada (ERC), založená Evropskou unií v roce 2007, je přední evropskou organizací financující excelentní hraniční výzkum. Podporuje kreativní vědce bez ohledu na jejich národnost či věk při realizaci výzkumných projektů v Evropě. ERC nabízí čtyři hlavní grantová schémata: ERC Starting Grants, ERC Consolidator Grants, ERC Advanced Grants a ERC Synergy Grants. Prostřednictvím doplňkového grantového schématu ERC Proof of Concept Grants pomáhá ERC příjemcům grantů překlenout mezeru mezi průkopnickým výzkumem a počátečními fázemi jeho komercializace. Od června 2026 je možné podávat žádosti také v rámci nového grantového schématu ERC Plus Grants. ERC řídí nezávislý orgán, Vědecká rada. Od listopadu 2021 stojí v čele ERC předsedkyně Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021–2027 přesahuje 16 miliard eur a je součástí programu Horizont Evropa, za který odpovídá evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
