Vytisknout tuto stránku

Společný satelit Evropy a USA monitoruje hladinu oceánů

26. 12. 2020
Společný satelit Evropy a USA monitoruje hladinu oceánů

Ve spolupráci Evropy a USA byl na konci listopadu vypuštěn satelit Sentinel-6A Michael Freilich, první ze dvou identických kousků. Na oběžnou dráhu jej vynesla raketa společnosti Elona Muska SpaceX jménem Falcon 9. Druhý satelit by měl zamířit do vesmíru s odstupem pěti let. Jejich úkolem je alespoň jednu dekádu sbírat data o změně výšky hladin moří a oceánů v souvislosti se změnou klimatu.

sentinel6

Družice Copernicus Sentinel 6 (Zdroj: ESA)

Jedná se o první spolupráci Evropy a USA tohoto typu. Na financování a provozu satelitu se podílejí Evropská komise, Evropská kosmická agentura (ESA) a organizace EUMETSAT, která provozuje meteorologický družicový systém. Na americké straně se na projektu podílejí Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Družice je pojmenována na počest Michaela Freilicha, který působil v NASA jako šéf oddělení vědy o Zemi. Ten zemřel v srpnu 2020 na rakovinu. Sentinel-6A Michael Freilich a Sentinel 6-B tvoří dohromady misi s názvem Sentinel-6/Jason CS, kterou vyvinula ESA v rámci evropského programu Copernicus. Sentinel-6A byla připravována a testována v továrně firmy IABG v Německu. Do vesmíru byla vyslána z Vandenbergu v Kalifornii.

Protože je Česká republika členem ESA a Praha je dokonce sídlem Agentury EU pro kosmický program – EUSPA (dříve GSA), budou mít přístup k datům z družice i čeští vědci.

Výjimečná transatlantická spolupráce

Po startu převzala kontrolu nad satelitem sekce ESA Space Operations, která aktivovala jeho základní funkce. Letový provoz a podporu systému společně sdílejí všechny zapojené organizace, včetně například francouzského Národního centra pro vesmírné studie (CNES) a dalších odborníků.

Satelity Sentinel jsou součástí mise v programu EU pro pozorování Země, který řídí Evropská komise od roku 2014. Sentinel 6A je nejnovější z již vypuštěných satelitů této řady a jeho cena se vyšplhala 97 milionů dolarů.

„Jde o jednu z misí Copernicus připravených Evropskou unií, která poskytuje bohaté informace pro mnoho služeb v oblasti životního prostředí. Sentinel-6 představuje skutečně velký projekt realizovaný díky spolupráci ESA, NASA, NOAA a Eumetsatu,“ říká o projektu Pierrik Vuilleumier, který působí jako projektový manažer ESA.

Timo Pesonen, generální ředitel pro obranný průmysl a vesmír v rámci Evropské komise, říká, že program Copernicus pomáhá mnoha evropským zemím v jejich politice životního prostředí a dodává: „Tento nový satelit je převratný v tom, že poskytne další informace o posílení námořní bezpečnosti, podpoří management vodního hospodářství a přispěje k pochopení globálního oteplování. Je přesnější než kterýkoliv satelit před ním. Je to výjimečná transatlantická spolupráce.“

Data v oblasti životního prostředí

Podle vědců jsou stoupající hladiny oceánu důsledkem změny klimatu. Data z předchozích misí ukázala, že trend zvýšení hladiny se neustále zrychluje. Vědci proto budou mít možnost tento fenomén sledovat dlouhodobě. Satelit navazuje na práci předchozích misí o Zemi, Jason-3 a americko-francouzské Topex/Poseidon, které byly zahájené roku 1992.

Předchozí družice typu Sentinel jsou již ve vesmíru a dodávají data, která jsou použitelná pro pozorování lodí vypouštějících ropu. Dále sledují znečištění ovzduší a pomáhají koordinovat záchranné akce po přírodních katastrofách. Monitorují také mořské proudy a pohyb plastového znečištění.

Velmi podrobná sesbíráná data budou vědcům sloužit k přesnější předpovědi počasí. Například pokud se nad oceánem vyvine velká bouře, satelit ji dokáže detekovat a díky tomu se zlepší systém varování.

„Trend, že stoupají hladiny moří, se bohužel zrychluje,“ říká Josef Aschbacher, vedoucí observačních programů ESA, a vysvětluje: „Odhady jsou takové, že do konce století by se mohla hladina oceánu zvýšit o 40 až 80 centimetrů.“ Pro představu, podle instituce National Oceanic and Atmospheric Administration, stoupla hladina moře od roku 1880 prozatím o 22 centimetrů.

V roce 1990 se hladina zvyšovala každý rok o 2 milimetry, po roce 2000 se zvyšuje už o tři a teď se jedná o 4-5 milimetrů. Vědci tvrdí, že pokud se hladina zvýší o pouhý jeden centimetr, v ohrožení budou tři miliony lidí. Proto je mise, která poskytne ještě přesnější data, než máme dosud, velmi důležitá.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: Science Business, ESA, NASA, Space.com, Český kosmický portál, EUMETSAT