Ve třech předchozích blozích [1 | 2 | 3] jsem bez příkras bilancoval výsledky dosluhující vlády v oblasti hodnocení VaVaI. Jako dokončení bilance po třech letech to bylo celkem smutně čtení. Zbývalo tedy ještě projít volební programy politických uskupení. Nesvítí alespoň tam nějaké světýlko naděje na konci tunelu? Svítí, ale žádný zázrak.

Vládě končí funkční období. Je čas bilancovat. Minule jsem bilancoval hodnocení programů účelové podpory VaVaI a předtím realizaci hodnocení výzkumných organizací. Skončím bilancí pokroku na straně informačního systému VaV. V této agendě se nejenže nepokročilo, ale dokonce se i pochodovalo zpátky.

Vládě končí funkční období. Je čas bilancovat. Minule jsem bilancoval realizaci každoročních "institucionálních" hodnocení výzkumných organizací. Tentokrát vezmu na paškál hodnocení programů účelové podpory VaVaI. Bilance to je opět docela smutná.

Vládě končí funkční období. Je čas bilancovat, co se během těch dlouhých 4 let v oblasti hodnocení české vědy podařilo. Na rozdíl od předchozích vlád měla tato vláda výhodu relativního politického klidu a dostatku času na práci po celé čtyři roky. Vládě navíc spadla do klína rostoucí ekonomika generující solidní přírůstky peněz ve státní kase. Bilance je to bohužel velmi hubená a někdy až smutná.

"Kdo je tu nejlepší, kdo je tu nejlepší", volala vědecká pracoviště a tloukla o stoly svými bibliometrickými profily. Ano, jde o parafrázi klasika. V dnešním blogu bude řeč o bibliometrických publikačních kvalitativních profilech, jejich historii u nás, o tom jak je (ne)číst a na co všechno nám odpověď nedají.

Úřady si oblíbily zveřejňovat důležité výzvy akademické obci v době, kdy na vysokých školách vládnou prázdniny. Dokladem je nedávná výzva ministerstva školství (MŠMT) k předkládání žádostí o dotace na podporu akademických mobilit.

Akademičtí administrátoři vyrazili na prázdniny, když do jejich e-mailových schránek dorazily dvě důležité výzvy z Úřady vlády. Výzva k předkládání vybraných výsledků výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) do Hodnocení 2017 vyvolala pozdvižení. Nepotkal jsem akademika, který by chápal která bije.

Think tank IDEA v polovině června zveřejnil studii, první svého druhu v Česku. S využitím vědcům dostupných dat a s využitím moderních ekonometrických metod přinesla u nás vůbec první kvantitativní odhady dopadů veřejných dotací firemního výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) strany MPO. Asi hlavním zjištěním studie je, že žádné významnější dopady tyto programy dosud nevykazují.

Na společenskovědní výzkum dává Česko nejmenší podíl prostředků v celé EU. Nejde přitom o záměr, ale o náhodu, která ovšem některým přišla vhod. Nízká kvalita a relevance našeho společenskovědního výzkumu je neblahým dědictvím totalitních režimům, kterým tyto vědy sloužily. Korunu všemu posléze nasadil kafemlejnek.

Navzdory dřívějším slibům vláda v rozpočtovém výhledu neplánuje výraznější navýšení veřejné podpory veřejných vysokých škol (VVŠ). Reprezentaci vysokých škol se to celkem přirozeně nelíbí a poslední týdny se hlasitě ozývá.