Bibliometrické zprávy za výzkumné organizace, jako podklad Hodnocení 2017, byly zveřejněny v polovině srpna 2018. Jsou zajímavé, podobně jako zprávy oborové, ale mnoho užitečného se z nich vyčíst nedá. Prostor pro zlepšování v Hodnocení 2018 je rozhodně velký. Zde přináším dílčí postřehy a desatero doporučení.

„Jen ať si pindá, na to my jsme zvyklí," říká v kultovní české komedii jeden ze dvou zmatených lapiduchů psychiatrické léčebny, ve službách šíleného doktora Chocholouška, kteří již po několikáté do sanitky nakládají někoho jiného, než měli - slavného japonského umělce na výstavě jeho obrazů na zámku Konopiště. A jak to vlastně souvisí s řízením a financováním výzkumu?

V IDEA jsme spustili nový internetový nástroj mapující oborové publikační výkony českých výzkumných pracovišť. Jde o příklad nástroje, který z nákladně sbíraných a nepřehledných dat na hromadě dělá užitečné informace. Ale ani informace ještě nepředstavují znalosti. Ty z těch informací můžete udělat až vy, oborových podrobností znalí uživatelé. Přeji hodně zábavy z poznávání!

Podle European Innovation Scoreboard 2018 není Česko žádný inovační tygr, ale kočka Míca, která místo lovu inovací chodí žrát do misky od páníčků. Nízká míra inovačního potenciálu řadí Česko mezi mírné inovátory zemí jižní Evropy (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko) a země bývalého východního resp. sovětského bloku, který svým způsobem právě na nedostatek inovačního potenciálu před cca 30 lety dojel. Konsekvence v oblasti ekonomického růstu byly již popsány jinde.

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se (ne)měla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3|4|5] zamyšlení nad šestým principem. Ten hovoří o oborových specifikách a potřebách vhodné standardizace bibliometrických ukazatelů. A kde nestačí nebo není možná standardizace, tam musí nastoupit znalé oko panelistů.

Bibliometrické zprávy, jako podklad pro realizaci Hodnocení 2017 výzkumných organizací, byly zveřejněny. Jsou zajímavé, ale nakonec se z nich moc užitečného nedozvíme. Můj minulý blog byl spíše skeptický. Toto pokračování je mírně optimistické. Srovnání organizací podle publikačního výkonu pouze ve vědecky nejvlivnějších časopisech je užitečné, ale je třeba brát v potaz velikost těchto organizací.

Bibliometrické zprávy pro Hodnocení 2017 výzkumných organizací byly zveřejněny. Jsou zajímavé, ale nakonec se z nich toho moc nedozvíme. Srovnání publikačního výkonu oborů a organizací bez znalosti jejich zdrojů toho moc neřekne. Publikační profily podle vlivu vědeckých článků by informovaly o zacílení na špičkový výzkum, kdyby nebyly ovlivněny řadou dalších, bohužel neodlišených faktorů.

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3|4] zamyšlení nad pátým principem. Ten hovoří o potřebě kvality a ověřitelnosti dat pro bibliometrické ukazatele. V tomto ohledu vychází česká praxe poměrně dobře. Ve sběru dat jsme přeborníci. V jejich zpracovávání a využívání je to přesně naopak.

Vláda s fanfárou schválila plán zvýšení výdajů státního rozpočtu (SR) na výzkum a vývoj (VaV) v roce 2019 o 6,3 %. Vzhledem k vysokému růst platů letos a příští rok a inflaci to žádná velká sláva není. Taktak se podaří udržet podíl na HDP. Držíme se na průměru EU, který ovšem snižují země bývalého socialistického bloku a jihu Evropy s rozpočtovými problémy. A podnikatelské výdaje na VaV to nezachrání, protože zůstávají nízké.

Světlo světa spatřilo programové prohlášení možná-vlády ANO+ČSSD. Pokud jde o oblast výzkumu, vývoje a inovací (VVI), je stručné. Stručnější než volební sliby a ještě stručnější než program vlády současné, té bez důvěry. I kdyby budoucí vláda nedělala v oblasti VVI nic nového, takový program splní levou zadní. Při spoustě problémů české vědy jsou nulové ambice formované vlády překvapivé.