Umění se vyvíjí od primitivnějšího k dokonalejšímu. Historická literatura a obrazy jsou přesným zrcadlem doby, ve které vznikly. A jakým mýtům o umění věříte vy? V 41. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček rozbíjejí velmi rozšířené, ale často zcela zcestné představy o vývoji lidské civilizace a její vizuální kultury.

Zakladatel dějin umění v Brně, odborník na architekturu raného novověku, ale také nejvěrnější fanoušek Zbrojovky Brno a především historik umění, jehož intelektuální záběr několikanásobně přesahuje jeho specializaci. To všechno je profesor Jiří Kroupa, host 40. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá.

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

Dokonce i v současném globalizovaném světě stále ještě existují místa, která jsou masovým turismem zcela nezasažená. A v nich poklady, které je oku běžného smrtelníka zapovězeno spatřit. Jakkoliv fantaskně to může znít, přesně takovým místem je Svanetie. Gruzínský region, před (agresivními) výdobytky západní civilizace důkladně střežený hradbou vysokých hor, ale i prastarými rodinnými klany, které si po staletí předávají klíče od svých kostelů a chrání klenoty skryté uvnitř.

Používají křesťané pohanské nádobí? Co dělají pohanské motivy na křesťanských liturgických nádobách v 7. století? Přechod mezi antikou a středověkem, mezi pohanstvím a křesťanstvím, je pravděpodobně mnohem pozvolnější, než by se mohlo zdát z učebnic dějepisu. Své o tom ví náš dnešní host, Athanasios Sideris, archeolog specializující se na antické tepané předměty.

Na východním břehu řeky Moravy, ztracený v polích mezi Českem a Slovenskem, stojí malebný kostelík svaté Margity. Kdo by si pomyslel, že tahle nenápadná stavba, dnes doslova uprostřed ničeho, byla kdysi součástí středověkého velkoměsta. Ještě donedávna to nenapadlo ani archeology, kteří na opačném břehu řeky od 50. let minulého století vykopali bezmála desítku kostelů.

Existují středověké objevy, které nás nutí přehodnocovat naše současné stereotypy. Právě takovým nálezem jsou gombíky, malé kulaté šperky ukryté v hrobech velkomoravských elit. Ovšem nejen v hrobech žen, ale i v hrobech mužů. Co nám takové zjištění říká o genderových rolích v dobách předmoderních? A proč může být nebezpečné na některé fenomény minulosti aplikovat koncepty současnosti?

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity. S finanční podporou aukčního domu Zezula.

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity. S finanční podporou aukčního domu Zezula. Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček. Zvukový záznam: Gajane Achverdjanová, Jakub Kraus, Janette Rendeková. Zvuková postprodukce: Jakub Kraus.

Také jste se už někdy pozastavili nad tím, proč fasády středověkých kostelů často zdobí výjevy na první pohled nechutné, strašidelné, nebo dokonce sprosté? Jedná se o církevní propagandu? Nebo je to celé úplně jinak?