Jak vypadala vaše profesní dráha, která vás zavedla až ke zmíněnému ocenění?
Má profesní kariéra začala na Západočeské univerzitě v Plzni, kde jsem také později, v roce 2005, získal i doktorát v oboru Elektrotechnika. Během své profesní dráhy jsem působil i na řadě zahraničních pracovišť v USA, Německu a Číně. Měl jsem a mám tu čest spolupracovat s předními průmyslovými partnery, např. VEM, SGB, DuPont, ČEZ nebo ŠKODA ELECTRIC, ale i s řadou významných výzkumných pracovišť.
Vnímáte rozdíly v zázemí, které máte v Plzni, a které jste měl v zahraničí?
Všechna pracoviště jsou přístrojově velmi dobře vybavena, v každém jsou však jiné významné a inspirativní osobnosti, které rozvíjejí obor trochu jiným způsobem, a to je asi to nejdůležitější.
Proč jste se rozhodl se ze zahraničí vrátit právě do Plzně?
Těch důvodů je celá řada, soukromé i pracovní. Z pracovních můžu zmínit technologickou výhodu Plzně i celé České republiky v oblasti znalostí konstrukce, provozování a diagnostiky vysokonapěťových elektrických strojů. Na mém působišti v USA to zase byly zkušenosti s velmi vysokým napětím nebo stavbou lodí, jaké v Evropě nemáme.
Která z uvedených spoluprací v komerčním sektoru je pro vás nejzajímavější?
Nejzajímavější je posuzování stavu elektroizolačních systémů důležitých energetických děl – jako jsou např. generátory vodních elektráren apod. Všechny poznatky je třeba použít naráz, a ještě jich mnoho chybí. Zde je prostor pro další výzkum.
Jaké konkrétní projekty teď právě řešíte?
V současné době vedu několik projektů, které se zabývají právě vývojem budoucích diagnostických systémů, které budou schopny autonomně rozpoznat zařízení, která potřebují údržbu, a naopak umožní chod zařízením, která by jinak byla vyřazena dle časového harmonogramu, přestože nejsou opotřebována. Opět jde o otimalizaci zdrojů. Jeden z těchto projektů přímo cílí na optimalizaci chodu generátorů vodních elektráren v ČR.
Výzkum a vývoj v energetickém sektoru není běžně skloňované téma. Jste v Plzni jediní, kdo se jím v ČR zabývá?
Nejsme rozhodně jediní.
Čím přesně se ve své výzkumné práci zabýváte?
Během své práce jsem se zaměřil na problematiku elektroizolačních systémů ve vysokonapěťové technice, na jejich návrh, charakterizaci a diagnostiku a zúčastnil jsem se řady výzkumných projektů v této oblasti v USA a Německu, a později i projekty vedl.
Jaké konkrétní dopady má vaše práce v praxi?
Moje práce vedla k vývoji nových technologií a inovativních řešení, které mají praktický dopad nejen v akademickém prostředí, ale i v praxi. Můžeme zmínit např. nové kapalné i pevné nanokompozitní materiály, či diagnostické postupy pro online i offline diagnostiku významných elektrických zařízení v provozu. V současnosti pracujeme na metodikách autonomní diagnostiky elektrických strojů, které se budou v blízké budoucnosti podílet na chodu distribuční sítě i bezporuchovém provozu hromadné elektromobility.
V nedávné době jste spolu s dalšími kolegy obdržel cenu Zlatý AMPER 2024. Za co jste ji získali?
Za distribuční transformátor s environmentálně šetrnou elektroizolační kapalinou ENVITRAFOL, který je výsledkem mé dlouhodobé výzkumné a vývojové činnosti. Ta začala v roce 2008 a postupně z ní vznikl použitelný kapalný izolant na přírodní bázi. Z následné spolupráce mezi naší fakultou a průmyslovými partnery pak vznikl tento transformátor, který představuje technologický pokrok v energetice a zároveň je ekologicky udržitelný.
Jak si máme jeho ekologickou udržitelnost představit?
Použití biologicky odbouratelné kapaliny získané z místních obnovitelných zdrojů přináší transformátoru významné výhody pro ochranu životního prostředí, snížení závislosti ČR na dovozu surovin, a navíc je to řešení cenově konkurenceschopné. Bonusem je pak i vyšší požární bezpečnost.
Jak vnímáte budoucnost tohoto typu izolačních kapalin a transformátorů obecně a jejich dopad na energetický sektor?
Věřím, že transformátory s environmentálně šetrnými kapalinami budou hrát stále důležitější roli v energetickém sektoru. Své opodstatnění najdou v oblastech se zvýšenou ochranou, tj. v blízkosti přírodních rezervací a vodních zdrojů. S narůstajícím důrazem na udržitelnost a ochranu životního prostředí budou tyto technologie klíčové pro budoucnost energetiky. Jsme na správné cestě k dosažení ekologicky udržitelného a zároveň efektivního energetického systému.
Máte nějaké plány v oblasti transferu svého řešení? Jednáte už s nějakým komerčním partnerem?
Zájem přímo na výstavě projevilo asi pět subjektů. Výrobce je naším partnerem, takže čekáme na objednávky.
A jaké máte další plány nebo sny?
Velmi rád bych vytvořil stabilní vědomostní centrum v oblasti návrhu a diagnostiky vysokonapěťových elektroizolačních systémů v rámci zejména centrální Evropy. Je třeba se opět stát středem inovací v průmyslové výrobě.
Co dělá profesor, když nebádá?
Koníčků je celá řada, od chovatelství a zahrady, po veterány a motorové létání.
Autorka: Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni
Pavel Trnka je profesorem elektrotechniky na Západočeské univerzitě v Plzni od roku 2021. Je absolventem studia průmyslové elektroniky na téže univerzitě, doktorát v elektrotechnice získal v roce 2005, a Postdoc absovoval na MSU v USA. Jeho výzkum se zaměřuje na elektroizolační systémy ve vysokonapěťové technice, kde úzce spolupracuje s předními firmami v oboru a má bohaté zkušenosti z pobytů na zahraničních pracovištích. Je autorem více než 200 publikací a členem významných vědeckých rad a redakčních týmů časopisů, včetně role hostujícího editora časopisu Polymers. Od roku 2016 je také chairmanem konference Diagnostika (2024 International Conference on Diagnostics in Electrical Engineering (Diagnostika)).
