Vystudoval VŠCHT. Na doktorát zamířil na vysoce prestižní ETH v Curychu. Následně působil v Institutu Maxe Borna v Berlíně a americkém Coloradu. Nyní se vrací zpět na VŠCHT, konkrétně na Ústav fyzikální chemie. A hned s dvěma trumfy v rukách: podporou z Fondu Dagmar Procházkové a čerstvým úspěchem v soutěži Junior Star Grantové agentury ČR.
Průkopnický projekt EBEAM (Electron Beam Emergent Additive Manufacturing), jehož cílem je posunout hranice materiálového výzkumu, odstartoval oficiálně na VŠB – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). K jakým aplikacím povedou nanomateriály „šité na míru“?
V osmnácti emigroval do Anglie, vystudoval chemii v Birminghamu, doktorát získal v Londýně. Ač původně chemik, postupně se začal věnovat výzkumu nádorové biologie a molekulární biologii DNA. Objevil proteiny, které zabraňují nástupu dědičně podmíněné rakoviny tlustého střeva.
Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Podívejte se na plán akcí připravovaných Technologickým centrem Praha na první pololetí letošního roku, nebo si nechejte posoudit Váš projekt experty z Evropské komise díky službě pre-screening.
Obstrukční spánková apnoe je druhá nejrozšířenější spánková porucha na světě. Revoluci v její terapii má přinést zařízení formátu nositelné elektroniky. Na jeho vývoji v Mezinárodním centru klinického výzkumu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pracuje kanadský vědec Adam Williamson.
Na rozdíl od minulého roku 2023 jsou události ze světa vědy toho aktuálního zatím velkou neznámou. I přesto lze na základě minulého dění odhadnout, která zásadní témata rok 2024 nabídne. O tuto predikci se pokusila redakce časopisu Science. List v novém článku uvádí vědecká témata, která se v roce 2024 pravděpodobně objeví na titulních stranách médií.
Až dvě třetiny všech nádorových onemocnění vznikají kvůli chybám, které se objeví během replikace DNA. A právě té se věnuje laboratoř Hany Polášek-Sedláčkové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, která na výzkum nových molekulární drah získala prestižní EMBO Installation grant (v hodnotě přes 6 milionů Kč). Jediná z ČR.
Český statistický úřad vydal svou každoroční statistickou ročenku, která obsahuje shromážděná data za rok 2022 a v některých oblastech nabízí srovnání s roky předchozími. Přinášíme vybraná data z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Třetí díl přináší soubor dat týkajících se odvětví, jež souvisí s originalitou, konkurenceschopností a inovativností české vědy – zaměří se tak na množství patentů, high-tech zboží a výzkum v oblasti AI.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nezmeškejte nové výzvy z programu Digitální Evropa na podporu AI a kybernetické bezpečnosti a výzvu do soutěže EIT Digital Champions. Přečtěte si o novince z oblasti evropských výzkumných infrastruktur a dohodě k nové struktuře ERA politické agendy.
Směrem k Venuši odstartuje v roce 2031 evropská sonda EnVision, která bude pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru druhé planety Sluneční soustavy. Nově se do přípravy této sondy zapojují čeští vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR a České geologické služby.
Strana 158 z 748