Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí a mohou napadnout okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organizmus často špatně rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi pak umí lépe bojovat. Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyvinuli léčivo, které tohle dokáže.
Technologické centrum Praha informuje o výsledcích druhé výzvy MSCA Postdoctoral Fellowships/ERA Fellowships v Horizontu Evropa a ad hoc výzvy MSCA4Ukraine. Ze 171 žádostí předložených českými institucemi uspělo 15 projektů.
Jana Hoderová vystudovala učitelství na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ke kterému si ve 4. ročníku přibrala Matematické inženýrství na někdejší Fakultě strojní VUT v Brně. Tehdy nový obor ji zaujal a už mu zůstala věrná. Jako asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT absolvovala doktorské studium a dnes zde mimo jiné působí jako tajemník pro oborové studium.
Debata o budoucí účasti Velké Británie v programu Horizont Evropa získala v posledních týdnech novou dynamiku. Na pozadí širších obchodních vztahů, veřejných proklamací a vnitropolitických pnutí přesto dosud nedošlo k formulování časově určeného funkčního rámce, který by aktérům výzkumných aktivit na obou stranách Lamanšského průlivu poskytl definitivní vodítka, co bude dál.
Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si o plánovaných seminářích ze série Jak na Horizont Evropa, podívejte se na novou brožuru k MSCA a českých úspěších v zapojení do rámcových programů EU.
„Lidé si od pradávna kladli otázku, jaký je poměr obvodu kruhu ku jeho průměru, což je právě hodnota π. Třeba proto, aby věděli, kolik materiálu potřebují na stavbu studny,“ představuje nejvýznamnější matematickou konstantu, o níž se píše i v Bibli, děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokyta. Dne 14. března se přitom slaví Mezinárodní den π.
Od dob, kdy si člověk uvědomil nedokonalost lidského organismu při regeneraci poškozených tkání, směřuje snaha vědců k nalezení způsobu, jak tento nedostatek kompenzovat. Kromě konvenční léčby se proto rozvíjí i možnosti náhrady poškozené tkáně pomocí syntetických konstruktů s biomimetickými vlastnostmi. Právě na tom pracují vědecké týmy z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Masarykovy univerzity v Brně.
Předsedkyně RVVI a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová minulý týden prezentovala nový dokument Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v roce 2021 a jejich srovnaní se zahraničím. Podívali jsme se na obsáhlý dokument podrobněji a přinášíme některé jeho základní informace a závěry.
Betonové konstrukce jsou dnes běžné téměř ve všech oborech stavitelství, kde plní různé funkce. V Centru dopravního výzkumu se výzkumní pracovníci dlouhodobě zabývají studiem aspektů, které mají dopad na životnost betonu. Zároveň hledají opatření k prodloužení materiálové a celkové životnosti betonových dopravních staveb. Proto zde vyvinuli produkt FLAX – emulzi lněného oleje, která ochraňuje beton a prodlužuje jeho životnost.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci 1. února odstartoval prestižní evropský grant ERA Chair „Accelerator“. Jeho držitel Alexander Dömling opustil svou výzkumnou skupinu v Groningenu, aby v Olomouci zahájil novou (a možná poslední) etapu svého vědeckého života. V rozhovoru mluví o své kariéře, farmaceutickém průmyslu, ale především o své misi na Hané.
Strana 213 z 748