Jana Hoderová vystudovala učitelství na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ke kterému si ve 4. ročníku přibrala Matematické inženýrství na někdejší Fakultě strojní VUT v Brně. Tehdy nový obor ji zaujal a už mu zůstala věrná. Jako asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT absolvovala doktorské studium a dnes zde mimo jiné působí jako tajemník pro oborové studium.
Na brněnskou techniku nedá dopustit. Matematiku považuje za základní stavební kámen pro další obory a výkonný nástroj pro predikování řady složitých procesů. Jen je zapotřebí držet se kritického myšlení a brát ohled na lidský faktor.
Jak dlouho učíte matematiku?
Hned po studiu na vysoké škole jsem měla to štěstí, že jsem byla zaměstnána na Fakultě strojního inženýrství (FSI) a tím pádem jsem okamžitě začala i učit. Takže letos to bude půlkulatých 25 let, co učím.
Co nebo kdo Vás přivedl k matematice a jakou roli hraje ve Vašem životě?
Matematika pro mě byla jasnou volbou odjakživa, přestože jsem neměla štěstí na žádné vynikající a inspirující učitele. Spíš jsem za veškerou pomoc vděčná bratrovi, který se věnoval a věnuje fyzice a byl vždycky po ruce s radou.
V mém životě hraje matematika naprosto zásadní roli. Rozhodla o výběru vysoké školy, ovlivnila můj způsob myšlení. Mám práci, která mě hodně baví, mám kolegy, kteří jsou v matematice excelentní a skvělí i po lidské stránce.
Mají Vaši studenti z matematiky na FSI strach? Vnímáte generační rozdíl v přístupu Vašich studentů k matematice?
Nevím, jestli bych to nazvala strachem. Spíš někteří cítí zdravý respekt, protože vědí, že nemají dobré základy ze základní a střední školy a těžko se věnovat vyšší matematice, když se trápíte se zlomky a závorkami. Ale já zastávám názor, že když mají studenti motivaci a vybrali si naši fakultu pro nějaký konkrétní studijní program, tak zvládnou i tu matematiku, která je základem pro všechny další technické předměty. Jen musí chtít a investovat energii do přípravy.
Generační rozdíl v přístupu k matematice je vidět na první pohled. Dostupnost různých vymožeností, od dnes již samozřejmého online vyhledávání kdykoli a kdekoli po různé softwary v mobilu, které za vás "cosi" spočítají, když "to" jen vyfotíte, bohužel potlačila schopnost studentů spoléhat se na vlastní hlavu. Je hrozná škoda, že si studenti víc nevěří v tom, jaké znalosti se jim při vzdělávání ukládají do hlavy a mají tendenci hledat v mobilu nebo někde na papíru pořád dokola i základní věci.
Otázka na generační rozdíl možná mířila i trochu jinam. Obecně se vždycky nadává, že současní studenti jsou horší než jsme bývali my, ale proti tomu se vždycky ohrazuji. V žádném případě nejsou horší, jsou jen jiní, protože vyrůstají v jiných podmínkách s jinými možnostmi. Já ve studentech vnímám především jejich potenciál. Závidím jim jejich energii, kreativitu, schopnost vidět řešený úkol z úplně jiného pohledu a najít třeba i novou cestu, jak si se zadaným úkolem poradit.
Učíte matematiku na FSI a na Fakultě chemické (FCH). Liší se matematika pro strojaře a pro chemiky?
Obsahově se základní kurz matematiky v 1. ročníku nijak zásadně neliší. Vnímám spíš to, že pro studenty Fakulty chemické není ta vazba mezi vyšší matematikou a chemií až tak zřetelná, proto mají k matematice vlažný vztah. Strojaři to vidí jasněji. Bez integrálů a diferenciálních rovnic se v technických předmětech prostě neobejdou.
Jak byste motivovala mladé lidi, kteří se matematiky bojí nebo věří, že jim v životě k ničemu nebude?
Při studiu technických a přírodovědných škol se bez matematiky fungovat nedá. Matematika je základní stavební kámen pro další obory. Bez logického myšlení, znalosti matematického aparátu a schopnosti ho použít pro řešení úloh nejen technické praxe si s řešeným problémem neporadíte. Zní to jako fráze, ale je to naprostá realita. Matematika je potřeba úplně všude.
Mohou matematika a její aplikace pomoci s řešením současných globálních problémů nebo mají naopak v tomto ohledu sklon věci komplikovat?
Síla matematiky je v simulacích. Když sestavíte správný matematický model a nastavíte správné parametry, tak můžete velmi kvalitně predikovat vývoj řady například biologických procesů na základě vstupních dat. Stále je ovšem potřeba kritické myšlení a lidský faktor. Člověk dokáže mnohdy intuitivně vyhodnotit, že softwarem nabízené řešení má třeba nějaký háček, odchyluje se od reality a je potřeba provést nějakou korekci. Aplikovaná matematika je tedy obrovským pomocníkem v široké škále řešených problémů, ale potřebuje lidi, kteří jí do hloubky rozumí a mají ji pod kontrolou.
Oslavíte Den matematiky?
Samozřejmě. Teď, když o Dni matematiky vím, tak ho jistě oslavím. Předpokládám, že prací.
Foto: Igor Šefr
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
