Předsedkyně RVVI a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová minulý týden prezentovala nový dokument Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v roce 2021 a jejich srovnaní se zahraničím. Podívali jsme se na obsáhlý dokument podrobněji a přinášíme některé jeho základní informace a závěry.
Helena Langšádlová novinářům popsala závěry analýzy, 10. března 2023
Publikace „Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím“, kterou RVVI každoročně zpracovává, poskytuje datový vhled do prostředí výzkumu, vývoje a inovací u nás. Aktuální vydání poskytuje data do roku 2021.
Výsledky analýzy podle předsedkyně RVVI a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové prezentují český vědní systém jako vysoce fragmentarizovaný, s všeobjímajícími a tedy vlastně žádnými prioritami, přičemž tyto výsledky slibuje začlenit do chystaných novel legislativy. „Vnímám jako zásadní potřebu českého systému agendu výzkumu a vývoje lépe koordinovat. Pro rozvoj znalostní ekonomiky, posílení globální konkurenceschopnosti i pro tvorbu politik na základě dat a vědeckých poznatků je to nezbytné,” řekla ministryně Langšádlová na setkání s novináři 10. března 2023 v Praze.
Zásadní je podle Heleny Langšádlová příprava nového zákona, který nahradí více než dvacetkrát novelizovaný zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. „Účelem tvorby nového zákona je zjednodušení a zefektivnění systému řízení výzkumu a vývoje, snížení administrativy, lepší využití prostředků a lidských kapacit v systému a schopnost České republiky čelit aktuálním výzvám a flexibilně reagovat na měnící se situaci,“ řekla ministryně. Příprava nového zákona má vycházet právě z dat dostupné analýzy.
Co říká analýza?
Analýza je rozčleněna do devíti kapitol, přičemž hned v úvodu jsou uvedeny základní údaje o celkovém objemu financí, proudících do oblasti výzkumu a vývoje (dále jen VaV).
Před časem jsme na Vědavýzkum.cz v několika dílech prezentovali data obsažená ve statistické ročence Českého statistického úřadu - ČSÚ (najdete zde, zde, zde, zde, a naposledy zde). Rozdílem mezi dokumenty ČSÚ a RVVI by měl být především v tom, do jaké míry jsou prezentovaná data (jejichž původ je zpravidla stejný, tedy ČSÚ) skutečně „analyzována“, tedy do jaké míry z dat stát vyvozuje závěry pro vědní politiky.
Připomeňme jen, že v roce 2021 dosáhly celkové výdaje na VVI přesně 2 % HDP, což představuje necelých 122 mld. korun. Nicméně výdaje domácích veřejných zdrojů tvoří pouze 0,65 % HDP (tedy necelých 40 mld.). Mezi základními údaji uveďme také neustálý růst počtu FTE (tj. Full Time Equivalent, tedy úvazků za rok) – v roce 2021 to bylo přes 84,5 tisíce. „Jakkoli je nutné udržet a posílit financování z veřejných rozpočtů, mezinárodní srovnání ukazuje, že zaostáváme především v podílu soukromých investic. Souvisí to s relativně nízkým využitím nástroje nepřímé podpory, tedy daňových odpočtů na VaV,“ komentovala údaje ministryně Langšádlová.
Finanční toky ve výzkumu a vývoji
Analýza v této souvislosti uvádí, že výdaje na výzkum a vývoj z podnikatelských zdrojů činily 72,8 mld. Kč (tj. meziroční nárůst o ohromných 10 %), což představuje 1,19 % podílu HDP. Nárůst objemu financí ve vědě tak evidentně táhne především soukromý, podnikatelský sektor. Zároveň tento sektor nejvíce financí také spotřebovává.
Podle zprávy v ČR dlouhodobě převládají výdaje na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj, přičemž jasná dominance těchto výdajů je zřetelná v podnikatelském sektoru. Ve vládním a vysokoškolském sektoru naopak převládají výdaje na činnosti VaV zaměřené na základní výzkum.
Tato profilace na základní výzkum může způsobovat relativně nízkou míru spolupráce akademické sféry a soukromého sektoru, která se pak odráží v ne příliš velkém objemu toku financí mezi těmito sektory. Tradičně největší podíl na celkovém objemu financí tvoří mzdové náklady, v roce 2021 to bylo 63 %. Mezi lety 2016 a 2021 ve vysokoškolském sektoru došlo k nárůstu FTE o 38 %, což s sebou (vedle dalších vlivů) přineslo zvýšení mzdových výdajů o 57 %.
Jak také uvádí analýza, v ČR je využíván zejména jeden typ nástroje nepřímé podpory (daňový odpočet), zatímco v zahraničí je nepřímá veřejná podpora VaV činnosti prováděné v podnikatelském sektoru obvykle poskytována součinností více nástrojů. Jak komentuje Helena Langšádlová, jde o oblast, kterou se chce nyní zabývat tak, aby došlo ke srovnání se západními státy.
Jak je vidět na grafu 1.4, v mezinárodním srovnání je celkový objem financí proudících do oblasti VaV průměrný až podprůměrný a nedosahuje hodnot tzv. optimálního kvadrantu, tedy situace, kdy jak absolutní intenzita růstu objemu financí, tak jejich podíl na HDP nerostou tak, jako například v Izraeli, Jižní Koreji, USA nebo Nizozemsku či Rakousku.
Příjmy ze smluvního výzkumu jsou relativně konstantní v obou sektorech. V tom vysokoškolském dosahují zhruba 1 mld. korun.
Podpora výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků
Podpora VaV z evropských fondů tvoří značnou část prostředků, které do českého prostředí přichází. Čerpaná podpora na projekty VaVaI v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) činila do roku 2021 téměř 37 mld. Kč. Největší podíl podpory získaly VŠ (56 %) a ústavy AV ČR (32 %). Významná část podpory (tj. 46,8 %) směřovala na podporu výzkumných infrastruktur a dále např. na projekty zaměřené na podporu mobility (2,11 mld.).
V rámci OP VVV subjekty vykázaly přes 16,5 tis. výsledků, z toho je 73 % recenzovaných odborných článků. Na vzniku výsledků se podílelo přes 9,5 tis. výzkumných pracovníků, z toho 16 % tvořili ti ze zahraniční. Z oborového hlediska byla převážná část veřejné podpory (tj. přes 75 %) čerpána na projekty zaměřené na přírodní a technické vědy.
U Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) šlo o podporu 7,2 mld., která byla alokována zejména do podniků (92 %). Dle očekávání rovněž vznikaly zejména výstupy nepublikačního charakteru – aplikované výsledky, kterých bylo 1,7 tisíc.
S přibývajícím časem se Česká republika nebude moci spoléhat na evropskou podporu VaV. V obrázku 3.1. je vidět dramatický pokles těchto prostředků již nyní v porovnání s rokem 2015. Pozornost by se tak měla stáčet k Rámcovým programům EU jako byl H2020 mezi lety 2014–2020 a od roku 2021 pak Horizont Evropa.
V těchto programech ČR příliš úspěšná není. Na 1 tis. výzkumných pracovníků (FTE) připadá v ČR pouze 42 účastí v projektech H2020 (v roce 2020 to bylo 45 účastí), což vypovídá stále o nedostatečném zastoupení ČR v projektech H2020. ČR tedy výrazně zaostává za státy s podobnou výzkumnou kapacitou (jako jsou například Rakousko, Finsko, Dánsko).
O něco lepší je situace v rámci žádostí o granty Evropské výzkumné rady (ERC granty). Nicméně ačkoliv ČR dosahuje relativně vysoké míry úspěšnosti srovnatelné např. s Dánskem a Rakouskem, celkový čistý příspěvek EU, který ČR získala, je ve srovnání s těmito státy nízký. Česká republika získala 45 grantů a vykazuje projektovou míru úspěšnosti přes 15 %. Nejvyšší počet ERC grantů v ČR obdrželi začínající výzkumníci (19 účastí), 18 projektů bylo podpořeno v rámci konsolidačních grantů, a šest ERC grantů získali pokročilí výzkumníci.
Lidé ve výzkumu a vývoji
V roce 2021 pracovalo v ČR téměř 85 tisíc osob ve VaV (přepočteno na plný úvazek), přičemž téměř polovina z toho jsou výzkumní pracovníci (57 %). Překvapující může být, že více než polovina výzkumných pracovníků působí v podnikatelském sektoru, 30 % v sektoru vysokoškolském a 17 % v sektoru vládním. V mezinárodním srovnání počtu zaměstnanců ve VaV v zemích EU27 se ČR pohybuje stejně jako v předchozích letech okolo 10. místa.
Alarmující je podíl žen na počtu výzkumných pracovníků ČR. Ten se pohybuje pouze okolo 24 %. Největší nepoměr mezi výzkumnými pracovníky (muži vs. ženy) je v podnikatelském sektoru (pouze přibližně 14 % žen). Nejvíce žen v oblasti VaV má Lotyšsko se 49 % žen, přičemž ČR pravidelně obsazuje poslední příčky srovnání. Přitom ženy tvoří daleko větší část studentů i absolventů doktorského studia. Průměrně je to 44 % absolventek, v oboru Vzdělávání a výchova dokonce 72 %! Oproti roku 2010 byl v roce 2021 celkově více než dvojnásobný počet zapsaných zahraničních studentů do doktorských studií – nejvíce v oblasti přírodních věd, matematiky a statistiky.
„Za nesmírně důležité považuji vytváření dobrých podmínek pro sladění profesního a rodinného života, ale i obecně posílení motivace mladých vědkyň a vědců k výzkumné kariéře. Je žádoucí podpořit mezinárodní i národní mobility v kombinaci s dobře nastavenou návratovou politikou pro úspěšné vědce, kteří se po kariéře v zahraničí vrací do České republiky,“ komentovala výsledky v této oblasti ministryně a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová.
Výsledky výzkumu a vývoje
Dle analýzy je v posledních pěti letech možné sledovat pokles celkového počtu výsledků (v roce 2012 cca 65 tisíc, v roce 2021 necelých 50 tisíc). Za posledních pět let tvořil podíl publikačních výsledků 76 %, v roce 2021 bylo vytvořeno téměř 28 tis. článků v odborných periodikách. Přes 80 % z nich vyšlo v časopisech indexovaných v databázích Web of Science či Scopus. Nejvyšší podíl své produkce článků v periodikách indexovaných ve WoS nebo Scopus mají ústavy AV ČR.
Dle dat klesá produkce výsledků typu D – článek ve sborníku, ale také u tzv. nepublikačních výsledků, především u výsledků druhu V – výzkumná zpráva a N – certifikovaná metodika, léčebný postup, specializovaná mapa. Jak analýza sama uvádí, děje se tak v souvislosti se zavedením Metodiky 2017+, která tyto typy výsledků prakticky nezohledňuje.
V posledních letech došlo ke zvýšení podílu kvalitních publikací vytvořených v mezinárodním kolektivu autorů oproti průměru českých publikací. Míra publikování s mezinárodní účastí se ve všech oborových skupinách vyjma Humanities pohybovala nad průměrem EU15. Nejvyšší míra spolupráce českých autorů byla v oborové skupině Natural Sciences, což koresponduje se zjištěním, že tato oborová skupina má největší počet článků s množstvím autorů nad 100 a více.
Zajímavostí může být, že v ČR roste počet patentových přihlášek v kybernetické bezpečnosti mnohem rychleji než v jiných zemích EU, což svědčí o výrazném rozvoji VaV v této technologické oblasti.
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
Jak uvádí Analýza, z hlediska bilaterální spolupráce v současnosti neexistuje pevný seznam zemí, které jsou prioritní v oblasti VaV. Neexistuje obecný strategický rámec, který by vytyčoval cíle a partnery mezinárodní spolupráce ve VaV. Mezi významné partnery ČR ve VaV vedle klíčových evropských hráčů patří USA, Izrael a Tchaj-wan, kde působí vědečtí diplomaté ČR.
Na podporu mezinárodní spolupráce byla směřována účelová podpora, jejíž největší část byla v roce 2021 vynaložena na projekty velkých výzkumných infrastruktur (1,9 mld.) a na program INTER-EXCELLENCE (MŠMT, 743 mil.).
Stěžejní část výdajů v oblasti institucionální podpory mezinárodní spolupráce tvoří výdaje na členství ČR v mezinárodních organizacích VaV (898 mil. Kč) a konsorciích ERIC (178 mil. Kč). Významné prostředky ze státního rozpočtu v roce 2021 dále směřovaly do programů MŠMT jako Společná technologická iniciativa ECSEL (77 mil. Kč), program Eurostars-2 (33 mil. Kč) a do Evropského metrologického programu pro inovace a výzkum (23 mil. Kč). Jak ale zpráva uvádí, s ohledem na skutečnost, že mezinárodní mobilita vědecko-výzkumných pracovníků je v ČR jedna z nejnižších v EU, je žádoucí podporovat rozvoj i těchto aktivit.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
Foto: Vláda ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz