Martin Kotora je na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vedoucím skupiny katalýzy v organické syntéze. Za excelentní výsledky ve výzkumu, špičkové publikace a vysokou citovanost převzal letos v dubnu nejvyšší univerzitní ocenění – Donatio.
Pivo a víno. To je důvod, proč se Branislav Vrana pustil do studia potravinářské chemie na vysoké škole. Původně se chtěl stát profesionálním sládkem nebo vinařem, jeho plány ale nabraly zcela jiný směr a zlákala ho environmentální chemie. Proč se rozhodl vycestovat do zahraničí? A kdy ho naopak napadlo vrátit se zpět?
Tomáš Kerepecký pracuje jako doktorand v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd České republiky. Zuzana je čerstvou absolventkou magisterského studia Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vzali se v září roku 2021 a první rok manželství strávili ve Spojených státech amerických, kde byl Tomáš jako stipendista Fulbright-Masarykova programu.
Sdružení CzechInno v úterý 6. prosince 2022 vyhlásilo vítěze dvanáctého ročníku projektu Vizionáři. Byly oceněny nejpřínosnější inovační počiny Česka a Osobnosti projektu Vizionáři 2022. Slavnostnímu večeru vévodily inovace z oblasti úspor přírodních zdrojů, energií i environmentálních aspektů, bodovaly také projekty z oblasti inovativního odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky.
Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj v Evropské unii v roce 2020 činily celkem 311 miliard eur, průměrně pak 699 eur na jednoho obyvatele. Investice jsou však v jednotlivých regionech značně nevyvážené, vyplývá z nedávno vydané zprávy Eurostatu, evropského statistického úřadu.
Superpočítač LUMI, třetí nejvýkonnější počítač na světě, budou moci díky vědeckému centru IT4Innovations, které je součástí VŠB–TUO, užívat i čeští vědci a vědkyně. Přečtěte si rozhovor s Vítem Vondrákem, ředitelem IT4Innovations, o tomto jedinečném přístroji.
Rok 2022 je klíčový pro evoluci systémů umělé inteligence. Kromě vizuálních systémů, které vytváří obrazy na základě kódu, došlo k velkému pokroku i v oblasti generování odborných textů pomocí algoritmů. Právě to může být problémem v etice vědecké práce a studentských plagiátů, protože nevíme, jak tyto práce odhalovat.
Není žádným tajemstvím, že ve vědě, výzkumu, technice a inovacích působí v ČR převážně muži. Mezinárodní srovnání ukazují, že v ČR je skóre genderové rovnosti v porovnání se zbytkem Evropy poměrně nízké, ČR se tak často objevuje až na chvostu uváděných statistik.
V rozhovoru s Irenou Rektorovou, lékařkou a přednostkou Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU), jsme hovořili nejen o tom, jak se řídí – v Česku unikátní – výzkumná instituce, která kombinuje výzkum s přímou péčí o pacienty. Ptali jsme se také na řešení projektu z programu EXCELES a došlo i na to, jak přilákat talentované zahraniční vědce.
Tablety a mobilní telefony jako součást moderního pojetí výuky. To je realita, s níž je možné se setkat na olomoucké Základní škole Heyrovského, kde v těchto dnech začalo pilotní testování aplikace Glitr. Na jejím vývoji se podíleli odborníci z Pedagogické a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Strana 230 z 748