Vytisknout tuto stránku

Inovační skauti pomáhají rozvinout vize vědců do praxe

9. 7. 2021
Inovační skauti pomáhají rozvinout vize vědců do praxe

Zatímco výzkumníci Univerzity Karlovy bádají, oni už přemýšlejí o tom, jak jim s výsledky pomoci do praxe. Navíc vědcům pomáhají se získáním dotací, právní či patentovou ochranou nebo zajišťují komunikaci s médii a komerčnímu subjekty - Inovační skauti.

 „Inovační skaut samostatně vyhledává příležitosti a poskytuje podporu pro uplatnění vědeckých výsledků pracovníků dané fakulty v praxi. Poskytuje konzultace a podporu při komercializaci výsledků ve vědě a výzkumu,“ vysvětluje Ivana Ivana Sýkorová cppt final 10 of 44 2Sýkorová, zástupkyně ředitelky Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT), pod které skauti spadají.

Od roku 2017 jsou zastoupeni na takřka všech sedmnácti fakultách UK. „Výběr vhodné osoby je na příslušné fakultě, společně se ale domlouváme na základě našich zkušeností, jaké by měl mít vhodné předpoklady. Zásadní je, aby to byl iniciativní, samostatný člověk, který má chuť proniknout do problematiky humanitního či technologického transferu a hledat, jak to nejlépe využít pro fakultu,“ doplňuje Sýkorová.

Začalo to na Albertově...

Historicky první fakultou, na níž skauti začali pracovat (od roku 2011), byla Přírodovědecká fakulta UK. „Naši tehdejší předchůdci spontánně odkoukali model ze západních zemí a chtěli jej aplikovat u nás. S omezenou podporou to však šlo jen pomalu,“ vypráví Jana Pilátová. Ke zlepšení situace došlo po „restartu“ kanceláře CPPT, který v roce 2014 podpořil nový rektor i celková změna strategie a organizace transferu na univerzitě.

Rozvoj sítě skautů na všech fakultách, tedy „univerzitní inovační sítě“, umožnila podpora ze strukturálních fondů, kdy lze od roku 2017 hradit osobní náklady a vzdělávání.

„V současné době je nejviditelnějším úspěchem komercializace na PřF UK založení spin-off firmy LAM-X na základě výzkumu a objevů z laboratoře profesora Jiřího Mosingera, jenž vyvíjí speciální nanomateriály s fotokatalytickými autodezinfekčními vlastnostmi. S kolegou z geologie, Tomášem Weissem, jsme zase hledali uplatnění pro jeho patent měření výparné fronty, což je výhodné třeba ve stanovování pronikání vlhkosti do materiálů v restaurátorství. A profesor Lukáš Kratochvíl na katedře ekologie vyvinul způsob genetického určování pohlaví plazů, u nichž to nelze jednoduše stanovit, a to jak u drahých chovatelských kusů, tak exponátů v zoologických zahradách,“ vyjmenovává Pilátová úspěšné projekty z „přírodovědy“.

Propojovat vědu a byznys

Nejvytíženější fakultou z pohledu využití projektů smluvního výzkumu, je Matematicko-fyzikální fakulta UK. „Všechny projekty smluvního výzkumu a dalších forem transferu jen v minulém roce tvořily příjmy přes 7,5 milionu korun,“ prozrazuje inovační skautka Barbora Joudalová. „Spolupracujeme jak se zahraničními, tak s tuzemskými partnery a snažíme se napomáhat osvětě v oblasti duševního vlastnictví,“ doplňuje další z řady aktivit.

skauti1

Na práci skauta ji nejvíce baví možnost navazovat a rozvíjet spolupráci; být u něčeho, co má smysl pro obě strany. „Někdy je zapotřebí veliké trpělivosti a úsilí, než se překonají všechny bariéry, ale vše záleží na jednotlivých lidech a jejich komunikaci... Podpory a porozumění vedení fakulty, spolupráce s ostatními děkanátními pracovišti, aktivity našich vědeckých a akademických pracovníků i spolupráce s kolegy z CPPT a CUIP si velmi vážíme. Bez toho bychom nebyli schopni uskutečnit nic,“ děkuje na dálku Joudalová.

A kolegyně Pilátová ji doplňuje: „Jazyk i přístup lidí ze světa vědy, transferu technologií i průmyslu či byznysu se různí, a proto, aby se všichni ,ocitli na stejné lodi´, je vhodné tyto světy komunikačně propojovat. Jedné straně vysvětluji, co obnáší přenést nápad či objev do praxe, jaké jsou postupy a pravidla. A druhé straně zase vysvětluji principy a podstatu ochrany vynálezu nebo objevu a to, co to může přinést světu.“

Chce to zářné příklady

Role člověka, který pomůže vědcům v rozvíjení jejich vizí, expertku naplňuje. „Vědci u nás jsou pochopitelně soustředěni na základní výzkum, což je jejich hlavní práce; dále vyučují budoucí generaci. Čas myslet na transfer tak typicky chybí. A také chybí zářné příklady úspěšných kolegů a kolegyň, jež táhnou nejvíc. Na západních univerzitách se čile spolupracuje se soukromým sektorem již padesát let i déle, zatímco u nás něco takového teprve začíná,“ dodává Pilátová, co by zlepšení situace pomohlo.

„Mělo by se více rozšiřovat povědomí o současných možnostech. Změna myšlenkového nastavení vědecké komunity tak, aby výzkumníky kromě fascinujících otázek o fungování světa napadaly i ty o možném využití jejich expertízy a objevů, je otázkou cílené komunikace a vzdělávání, k čemuž se jako inovační skauti snažíme přispívat. Věřím, že s přibývajícími úspěchy se budou i další kolegové chtít představit nejen odborné, ale i široké veřejnosti právě prostřednictvím praktických výstupů, které jejich práce světu přináší,“ uzavírá Pilátová.

Zástupce ředitele CUIP Matěj Machů: Přijďte hlavně včas

Co vy, jakožto expert a právník na patenty či tematiku duševního vlastnictví čili „IP“, řešíte nejčastěji? Jaké poskytujete akademikům z UK rady?

Nejčastěji poskytuji radu, jakou ochranu duševního vlastnictví vlastně zvolit. Protože na univerzitě vzniká spousta zajímavých nápadů. A ty nápady jsou technicky realizovatelné, proveditelné, jde o nějaké nové technologie, nové postupy, například nová léčiva, testy. Tudíž je důležité pro ně zajistit nějakou ochranu, aby Univerzita Karlova byla jediný subjekt, který to bude využívat. Aby to tím pádem mělo i potenciál transferu, neboť bez té ochrany bychom se dostávali do pozice, BOX matejmachu nahledže my za vysokou investici něco vymyslíme a potom na tom může zbohatnout kdokoliv... Takže nejčastěji řeším, jak nastavit ochranu duševního vlastnictví.

Jakou byste dal radu vědcům, když cítí, že mají opravdu zajímavý nápad anebo když se to ubírá zajímavým směrem, co mají dělat?

Klidně přijít rovnou za mnou a naštěstí mám dva kolegy, s nimiž spolupracuji: kolegyni, která se víc zaměřuje třeba na ochranné známky, práva na označení, a kolegu, který se věnuje patentům, zejména z pohledu chemie. Takže díky tomu máme opravdu možnost poskytnout velmi komplexní poradenství v tom duševním vlastnictví. A určitě vědec neudělá nikdy chybu, když přijde brzy. Jedinou chybu, jíž může udělat, je, že přijde pozdě, protože duševní vlastnictví jsou z principu takové dostihy. A kdo s tím doběhne první do cíle, tedy přinese tu přihlášku na Úřad průmyslového vlastnictví, ten vyhrává. Tady se dá citovat klasická scéna z filmu Jára Cimrman ležící, spící: „Teď tu byl!“ A je potřeba být tím, kdo tam bude první.

 

 

 

forum

Autor: Jiří Novák

Foto: archiv CPPT, Petr Jan Juračka

Článek vyšel v magazínu Univerzity Karlovy Forum