Kanadská studie vznikla na základě výsledků nových grantových soutěží, které v roce 2014 vyhlásil Canadian Institutes of Health Research. V prvním z nich, tzv. Project Programme, se až 75 % z celkového bodového hodnocení týkalo projektu samotného. Dalších 25 % z celkového počtu bodů zohledňovalo výzkumníkovy zkušenosti, zdroje a schopnosti. V druhém schématu, tzv. Foundation Programme, bylo naopak až 75 % bodů přidělováno na základě dosavadních zkušeností hlavního řešitele, jeho manažerských dovedností či produktivity. Pouze 25 % z celkového hodnocení se soustředilo na kvalitu výzkumného projektu.

Závěrečné hodnocení výsledků úspěšnosti v obou typech grantových soutěží (celkově šlo o 23 918 projektů, které podalo celkem 7 093 výzkumníků za období pěti let) ukázalo, že ženy jako hlavní řešitelky mají v obou soutěžích horší výsledky než muži. Celková úspěšnost v těchto soutěžích byla 15,8 %. V prvním schématu Project Programme byl rozdíl mezi oběma gendery přibližně 0,9 %. Rozdíl v druhém programu Foundation Programme byl výrazně vyšší. Šlo téměř o 4 %.

Analýza kanadských vědců ukázala, že rozdíl v úspěšnosti mezi oběma programy nebyl dán menším počtem bodů za vědecký projekt ale právě nižším osobním hodnocením žen jako hlavních řešitelek. V následujícím období fungování obou typů grantových soutěží zavedl Canadian Institutes of Health Research školení hodnotitelů proti genderovým stereotypům a náležité kvóty. Rozdíl mezi pohlavími byl díky tomu v dalším kole soutěží téměř nulový.

Autoři studie proto upozorňují na nebezpečnou roli genderové stereotypizace při hodnocení výzkumných projektů. Díky tomuto nezanedbatelnému vlivu nezískají některé kvalitní projekty potřebné prostředky, což má ve výsledku negativní dopady na vědu jako celek. I jiné studie už totiž ukázaly, že genderové nerovnosti mohou snižovat také inovační potenciál jednotlivých států.

Celá studie je dostupná zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Times Higher Education