UK Research and Innovation (UKRI) je největší britská organizace poskytující veřejné prostředky na výzkum, vývoj a inovace a sdružuje na 17 specifických či oborových organizací, které se zaměřují na podporu vědy. Nová strategie je první svého druhu od vzniku organizace v roce 2018. Dokument s názvem UKRI Strategy 2022–2027: Transforming tomorrow together představuje šest hlavních cílů, kterých chce organizace během příštích pěti let dosáhnout. Ty mají především zajistit, aby se Spojené království v blízké budoucnosti stalo „globální vědeckou velmocí“, která bude „tou nejinovativnější ekonomikou na světě“.
Jen několik dní před zveřejněním nové strategie UKRI také oznámila, že tamější vláda schválila rozpočet, který bude organizaci k dispozici na další tři roky. Ten bude o 14 % vyšší než v předchozích letech. V roce 2022 a 2023 to má být téměř osm miliard liber a v roce 2024 a 2025 má stoupnout až na více než 8,8 miliardy liber. Zatím se rozhoduje o tom, jaké množství finančních prostředků bude alokováno na jednotlivé organizace, které UKRI zastřešuje.
„Naší budoucí strategií je investovat 25 miliard liber během těchto let tím nejefektivnějším způsobem, abychom podpořili talentované lidi, organizace, infrastruktury a nápady tak, aby výzkum, vývoj a inovace ve Velké Británii dosáhly světové úrovně,“ řekla v této souvislosti Ottoline Leyser, předsedkyně UKRI.
Šest klíčových cílů
Strategie zatím nastiňuje britské plány jen v hrubých rysech. Detaily mají být zveřejněny během příštích měsíců. Šest hlavních priorit strategie má ale zajistit, aby měla Velká Británie během příštích let dostatek talentovaných lidí, infrastruktur a institucionální podpory k rozvoji špičkové vědy.
„Ocitli jsme v jednom z nedůležitějších a nejzajímavějších momentů v historii výzkumu a inovací ve Spojeném království. Rychlost nových objevů a technologického pokroku je neuvěřitelná a přináší bezprecedentní příležitosti pro ekonomiku i celou společnost,“ píše Ottoline Leyser v úvodu nové strategie. „Tohle je nová průmyslová revoluce, poháněná tempem technologického rozvoje.“
Hned první cíl nové strategie se zaměřuje na zvýšení atraktivity Velké Británie jako vědecké destinace. UKRI v tomto ohledu chce přitáhnout ty nejlepší talenty z celého světa do Spojeného království prostřednictvím nových příležitostí pro juniorní výzkumníky, zlepšením vízové politiky a novými programy na podporu mládeže. V tomto smyslu se chce také organizace zaměřit na podporu produkce flexibilních odborníků, kteří budou moci snadno působit napříč různými obory. Podpořit chce také otevřenou vědu, snížení byrokratických požadavků a zvýšit dohled nad etickým chování ve vědě prostřednictvím nové ústřední komise.
Celkově strategie klade velký důraz právě na přitahování zahraničních talentů – v této oblasti chce během příštích osmi let získat 150 tisíc dalších pracovníků. To představuje pro britskou vědu velkou výzvu i proto, že předchozí post-brexitové programy na lov zahraničních talentů příliš úspěšné nebyly.
Druhá priorita se zaměřuje na podporu institucí v různých oblastech Spojeného království. V této oblasti bude chtít UKRI posílit spolupráci mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi, soukromým sektorem a nevládními organizacemi. Zejména se jedná o ty regiony, kde je výzkum a vývoj relativně slabý. UKRI chce proto vytvořit nový model inovačních akcelerátorů zajišťujících vstupní kapitál vysoce inovativním vědeckým projektům, které jsou přitažlivé pro soukromý sektor a mají velký tržní potenciál. Dalším cílem je v tomto ohledu zvýšit investice soukromého sektoru a dále zajistit bezpečné, moderní a dostupné výzkumné infrastruktury, a to včetně datových infrastruktur a e-infrastruktur.
Třetí priorita se zaměřuje na změny v samotném systému financování vědy. UKRI chce dosáhnout flexibilního systému financování vědeckých projektů, který umožní pružně reagovat na aktuální společenské výzvy. Další plány má i pro rozvoj multidisciplinární spolupráce, v níž chce odstranit systémové bariéry bránící jejímu rozvoji.
Další priorita se týká inovací. V této oblasti UKRI chce poskytnout dostatečné finanční prostředky na rozvoj schopností, dovedností a projektů, které by přitáhly investice ze soukromého sektoru. Ty jsou podle UKRI pro další rozvoj britské vědy zcela klíčové. Důležité je také i nadále podporovat transfer a komercializaci výzkumných výsledků. Toho chce dosáhnout i vytvořením nového schématu, které zajistí soukromému sektoru přístup k vědeckým nápadům mnohem dříve, než tomu bylo doposud.
Pátá priorita se zaměřuje na výzkum a vývoj, který má zajistit řešení klíčových společenských problémů nebo strategických oblastí. Mezi ty podle nové strategie patří ekologické technologie, zdravotnictví, zejména oblasti stárnutí a infekčních onemocnění, či bezpečnost. V těchto oblastech chce UKRI rozvinout nové mezioborové programy, které by měly zajistit Spojenému království klíčové strategické postavení v oblastech, jako jsou bioinženýrství, kvantové technologie nebo umělá inteligence.
Poslední priorita nové strategie se zaměřuje dovnitř samotné UKRI. Ta chce být efektivnější a pružnější organizací. Plánuje mimo jiné dosáhnout větší propustnosti mezi jednotlivými administrativní tělesy, které celou organizaci tvoří. Z dokumentu vyplývá i to, že UKRI chce snížit výdaje na svůj vlastní provoz a implementovat kompletně digitální systém na podávání, správu a komunikaci s jednotlivými vědeckými projekty.
"Navýšení britského veřejného rozpočtu na vědu a výzkum o 14% ukazuje, že Spojené království to s růstem svého výzkumu myslí vážně," komentoval pro portál Vědavýzkum.cz Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze."
Celou strategii si můžete přečíst na stránkách UKRI zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: UKRI
