facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Velká Británie zavádí novou politiku otevřeného publikování

29. 3. 2020
Velká Británie zavádí novou politiku otevřeného publikování

Agentura UKRI (United Kingdom Research & Innovation), která financuje veřejný výzkum ve Velké Británii, zveřejnila nový návrh na řešení otázky otevřeného publikování výstupů z vědeckých projektů. Nejpozději od roku 2024 by měly být povinně zveřejňovány v otevřeném formátu.

UKRI OA JT

Organizace United Kingdom Research & Innovation (UKRI), která zaštiťuje většinu veřejných poskytovatelů prostředků na výzkum, vývoj a inovace ve Velké Británii, v únoru zveřejnila nový návrh toho, jak budou muset britští vědci publikovat v režimu otevřené vědy. Vědecké články z projektů, které UKRI (s rozpočtem téměř 7 miliard liber) financuje, musí být publikovány v otevřeném režimu od ledna 2022. Nový dokument má plán i pro monografie. Ty musí být zveřejněny v otevřeném režimu od ledna 2024.

Cílem navrhovaných opatření je zajistit, aby výsledky vědeckého bádání byly „volně a okamžitě“ dostupné online. V případě vědeckých článků to znamená, že od roku 2022 by měly být publikované prostřednictvím licence CC BY v žurnálu (což znamená, že jeho kopírování či zpracovávání je možné za podmínky uvedení autorství) nebo prostřednictvím platformy, která pracuje na principu otevřeného publikování, či skrze institucionální nebo oborový repozitář.

Od roku 2024 se požadavek na publikování v otevřeném režimu bude týkat i monografií, které jsou financovány z britských peněz. Monografie musí být podle návrhu volně dostupné maximálně do 12 měsíců od data publikování. UKRI přitom podle návrhu preferuje, aby texty byly publikovány pod licencí CC BY, ale bude akceptovat i licenci CC BY-ND (tedy za podmínek uvedení autorství a nezasahování do originálního díla). V kontextu monografií ovšem podle vlastního vyjádření UKRI plánuje vzít do úvahy potenciální výjimky – například v dílech, které silně využívají cizí autorskou práci, či v knihách, které cílí na širší populaci a mají tak potenciál být úspěšné na komerčním trhu.

Potíže s Plánem S

UKRI tak v mnoha ohledech následuje koordinovanou evropskou politiku, kterou v roce 2018 ohlásila cOAlition, iniciativa evropských národních poskytovatelů prostředků na výzkum a vývoj, takzvaný „Plán S“. Jedná se o souhrn požadavků, které mají zajistit, aby výstupy z vědeckých projektů financovaných členy této koalice, byly zveřejněny jedním z otevřených způsobů publikování. UKRI se však v jednom z bodů s Plánem S rozchází – a to v přístupu k hybridním žurnálům.

Hybridní způsoby publikování jsou takové, v nichž daný vědecký časopis publikuje zároveň v tradičním režimu i v režimu otevřeného přístupu. V praxi to znamená, že zájemci o otevřený způsob publikování musí vydavateli zaplatit poplatek, který otevře čtenářům přístup ke článku. Pro UKRI je alespoň podle nového návrhu tento systém otevřeného publikování dlouhodobě přijatelný. Naopak Plán S je k hybridním časopisům výrazně přísnější – pro evropskou iniciativu je přijatelný jenom tehdy, pokud je daný žurnál v procesu transformace na plně „otevřený“ časopis, přičemž úplný přechod na tento systém musí daný časopis dokončit nejpozději do roku 2024. A právě obavy z toho, že pro mnoho vydavatelů se jedná o nesplnitelný termín, jsou pravděpodobným důvodem, proč UKRI zvolila vůči hybridním žurnálům mnohem mírnější přístup.

Johan Rooryck, zástupce The cOAlition S, přivítal návrh, který UKRI předložila. Ale právě před výše zmíněnými časopisy varoval: „Hybridní žurnály se sice za posledních šest let rozšířily, stále ale přitom selhávají ve splnění slíbených podmínek otevřeného přístupu.“

Otevřené monografie v humanitních vědách?

Zatímco zavádění principů otevřené vědy a otevřeného publikování je v kontextu vědeckých článků hojně diskutované téma, právě vědeckým monografiím se tolik pozornosti nedostává. Ty jsou přitom pro mnoho disciplín zejména v humanitních ale i sociálních vědách naprosto klíčovým způsobem sdílení vědeckých poznatků.

To je také důvodem, proč se řada britských výzkumníků, kteří bádají v humanitních oborech, proti novému plánu UKRI ohradila. Například profesorka Marilyn Deegan z King’s College London varuje před tím, že bez dodatečných finančních prostředků, které by vydavatelům pokryly peníze na pokrytí vydání knihy v otevřeném režimu, nebude moci řada humanitních vědců publikovat vůbec žádné monografie. Deegan také upozornila na to, že jí samotné vydavatel nedávno sdělil, že za vydání knihy v otevřeném režimu by musela zaplatit 10 000 liber. „Do britského národního hodnocení vědy bylo přitom odesláno přibližně 8000 vydaných monografií. Pokud budete uvažovat, že publikovat monografii v otevřeném systému vyjde průměrně na 7000 liber, jedná se o 50 milionů liber výdajů navíc,“ varuje Deegan. Další náklady budou podle ní znamenat méně financovaných projektů, a to pro humanitní obory, kde je jen málo finančních prostředků, může znamenat zásadní riziko.

Nutnost přechodu na otevřený systém však ani v humanitních vědách v případě monografií není možné dlouho odkládat. Pokud se totiž humanitní (a sociální) vědy neadaptují na nový model dostatečně včas, začnou zaostávat ještě více než nyní. O výsledcích humanitního bádání bude méně slyšet a budou méně dostupné. V důsledků to může vést k tomu, že se z humanitních oborů v novém, „otevřeném“ vědeckém světě stanou prakticky „neviditelné“ disciplíny – a financí na jejich bádání ubyde ještě víc. Zdá se tak, že pro humanitní vědy je nyní víc než kdy dřív nutné začít hledat alternativy, jak přistoupit k financování vydávání otevřených monografií, které půjdou za hranice poplatků vydavatelům.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: UKRI, Times Higher Education (1, 2), Research Professional News, The Scholarly Kitchen, LSE Blog