facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Blíží se konec monografií ve světě otevřené vědy?

9. 8. 2019
Blíží se konec monografií ve světě otevřené vědy?

Už dlouho se diskutuje nad budoucností vědeckých monografií. Je s nimi totiž řada problémů – jsou drahé, jejich impakt je špatně měřitelný a jejich vydávání trvá dlouho. Přestože mnozí už dávno předvídali jejich konec, monografie stále existují. Vydrží ale stále zesilující tlak na přechod k otevřenému publikování?

susan yin 2JIvboGLeho unsplash

Monografie mají mezi způsoby, jakými vědci sdílí výsledky svého výzkumu, pevné a neodmyslitelné místo. Jejich rozšíření je ale částečně i otázkou oboru. Zatímco v přírodních vědách se odborné monografie vydávají spíše vzácněji, v sociálních vědách – a především v humanitních oborech – jde o jeden ze základních kamenů vědecké práce. Svůj vliv mají ale i jazyk a lokální akademické tradice. Přestože podle odhadů nepřesahuje poměr monografií vůči globální produkci vědeckých publikací 3 %, v některých zemích toto číslo dosahuje až 40 % (v počtu titulů, nikoliv publikovaných stran textu). Monografie tak hrají významnou úlohu i na národních úrovních.

Zatímco se intenzivně diskutuje o podobách otevřeného publikování článků ve vědeckých časopisech, otázce, jak vydávat monografie v režimu otevřené vědy, se věnuje mnohem méně pozornosti. Jejich budoucnost v době, kdy vchází v platnost Plán S, je tak stále nejistější.

Společenství poskytovatelů finančních prostředků na výzkum, vývoj a inovace cOAlition S, které stojí za Plánem S a jehož hlavním cílem je do roku 2021 přejít kompletně na otevřený systém publikování, totiž monografiím žádnou zvláštní výjimku neuděluje. Sarah Kember, ředitelka Goldsmiths Press, z tohoto důvodu nešetří Plán S kritikou: „Plán S je příkladem způsobu, jak vytvářet politiku, která ztrácí ze zřetele humanitní a sociální vědy, a která je značně nedbalá, co se týče publikování knih.“

Potíže s monografiemi

Problémů s publikováním monografií je v otevřené vědě mnoho. Zaprvé, publikace monografií je velmi nákladná. Reálné náklady je těžké odhadnout, ale studie z roku 2016 tvrdí, že zatímco v USA vyjde publikace jednoho vědeckého článku na 2000 dolarů, vytvořit monografii může vyjít na částku od 15 000 dolarů do 129 000 dolarů. Přenést tak náklady na publikaci z platícího čtenáře na platícího autora, jako je tomu v případě zlatého typu otevřeného publikování, je u monografií prakticky nereálné.

Monografie také mají jiný „citační cyklus“. Monografiím trvá zpravidla mnohem déle, než začnou být citovány a získají nějaký měřitelný impakt. V některých případech to může trvat i desítky let. Problémem je i relativní nedostatek dat, z nichž by bylo možné odhadovat dopady a čtenost takových titulů. Jednotlivá nakladatelství mezi sebou nesdílí výsledky prodejů, a ani různé podoby alternativních měřících systémů zatím nejsou centrálně využívány. Odhadnout vliv či úspěch monografie je tak velmi náročné. Dalším zásadním rozdílem je i to, že autoři obdrží za prodej knih nějakou odměnu (byť obvykle jen velmi malou). To se u článku v žádném případě neděje. Tuto drobnou odměnu je ale obtížné sladit s logikou otevřeného publikování.

Monografie také mají celou řadu problému s převodem do digitálních formátů a s dostatečným užíváním metadat o jednotlivých publikacích. Plán S sice připouští, že přechod na otevřený systém vědeckého publikování v případě monografií bude trvat déle než do začátku roku 2021, stále ale žádá, aby byl co nejrychlejší. Zmíněné problémy tak budou pro nakladatelství už brzy znamenat celou řadu překážek, s nimiž se budou muset relativně rychle vyrovnat.

Experimenty s vydáváním

Monografie publikované v otevřeném režimu zahrnují stále jen malou část z publikovaných knižních titulů. V polovině roku 2019 bylo v Directory of Open Acces Books celkově uloženo méně než 20 000 titulů, přičemž každý rok je celosvětově publikováno přibližně 86 000 vědeckých monografií.

Existují ale i iniciativy, které experimentují s novými způsoby publikování monografií v režimu otevřené vědy. University of North Carolina Press nyní získalo grant na testování nového publikačního modelu. Publikace budou nejprve vydávány v digitální podobě a distribuovány zdarma. Po 90 dnech bude čtenářům nabídnuta možnost knihu si zakoupit v tištěné podobě. Autoři experimentu totiž vycházejí z relativně známého fenoménu, že zejména badatelé v humanitních vědách raději pracují s tištěnými než digitálními texty. První, digitální verze zadarmo, by tak podle tvůrců mohla představit tituly novému publiku, které by pak mohlo mít zájem o jejich koupi.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Inside Higher Education, LSE Blog, Digital Science, Knowledge Exchange