„Chceme-li udržet šikovné lidi a přitáhnout do Česka mozky, inovátory a technology, musíme cílit na budoucnost, ne na minulost,“ říká Karel Havlíček, místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v rozhovoru s Martinem Rychlíkem z Lidových novin.

Vědecké instituce ze střední a východní Evropy spojily své síly, aby zlepšily kvalitu výzkumu ve svém regionu. Projekt Alliance4Life byl založen v roce 2018 s cílem zvýšit konkurenceschopnost vědeckých institucí ze střední a východní Evropy. Na otázky týkající se hlavních témat projektu odpovídal Jiří Nantl, ředitel Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity.

S Pavlem Dolečkem, náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast vysokého školství, vědy a výzkumu, jsme na konci minulého týdne ve velmi otevřeném rozhovoru diskutovali aktuální témata – kromě jiného metodiku hodnocení, institucionální podporu, specifické postavení vysokých škol, úlohu státu ve vědě či postavení jednotlivého vědce v celém systému.

S Rut Bízkovou, bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR a v současnosti poradkyní předsedy vlády, jsme si povídali o tom, co dnes dělá, jak hodnotí situaci v českém výzkumu, jaké jsou největší výzvy Česka a také o tom, že máme jedinečnou šanci mít svůj laserový CERN.

Není to tak dávno, co společnost Nebion AG otevřela v Praze svoji pobočku. Původně spin-off proslulé ETH Zürich vyvíjí software Genevestigator, který využívají desítky tisíc výzkumníků po celém světě. Krátký rozhovor s jejími představiteli, konkrétně s panem Stefanem Bleuerem a paní Rasou Meskauskiene, vedl Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz.

Máme případy, kdy vědecký pracovník v pozici docenta na vysoké škole pracuje na velmi zajímavém projektu a současně je natolik schopný, že by chtěl založit vlastní společnost a výsledky projektu komercializovat. Je to vůbec dle současné legislativy možné? Jaké jsou hlavní překážky tohoto modelu? O tom jsme si krátce povídali s Martinem Fuskem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

O nastavení programů účelové podpory výzkumu a vývoje i metodice hodnocení výzkumných organizací jsme si povídali s ekonomem Štěpánem Jurajdou, který je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace a předsedou její Komise pro společensko-vědní a humanitní obory.

„Raději se ničeho nedotýkejte, ať se neotřete o nějaký jed nebo kyselinu,“ varuje nás Jana Drbohlavová, když vstupujeme do „její“ chemické laboratoře na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Když se ptá, jestli si má na focení obléct plášť, chápeme, že to není formalita. Vědkyni z VUT, jejíž kariéra začala na Fakultě chemické, se totiž občas stane, že domů přijde s šaty prožranými kyselinou sírovou.

Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zkráceně zvaný program Gama, se chýlí ke konci. Za čtyři roky se jeho prostřednictvím podařilo Technologické agentuře ČR (TA ČR) podpořit na 33 zapojených pracovištích stovky projektů Proof of Concept a posouvat tak nadějné nápady a technologie do praxe. O zkušenostech z programu čtěte v rozhovoru s místopředsedou TA ČR Pavlem Komárkem.

„Neměla jsem možnosti realizace ani ocenění,“ říká Kateřina Falk, světově uznávaná fyzička a popularizátorka vědy, která letos na jaře odešla z laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech do Helmholtzova centra v Drážďanech. Více v rozhovoru o tom, jak lze dělat vědu „punkově“.