Představovat programy Technologické agentury či Grantové agentury ČR by ve výzkumné a akademické komunitě bylo nošením dříví do lesa. ERA-NET cofundové programy, mimo jiné CHIST-ERA III Cofund či EuroNanoMed 3, si ale podrobnější představení rozhodně zaslouží. Jaké jsou hlavní principy tohoto schématu podpory projektů výzkumu a vývoje?

Hynek Wichterle je americký biolog českého původu, který působí od roku 2004 na prestižní Columbia University v New Yorku. Zabývá se základním výzkumem buněčné identity, v experimentech s kmenovými buňkami patří ke světové špičce. Jak hodnotí podmínky vědců v Česku a jak si český výzkum stojí v porovnání s tím americkým?

Zabývá se výzkumem v oblasti pokročilé regulace, modelování a automatizace. Od roku 2013 také řídí Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) na ČVUT v Praze, které je odezvou na jednu z nejvýznamnějších priorit Evropské unie - energetické úspory v budovách. Být součástí tradiční renomované univerzity vnímá Lukáš Ferkl jako výhodu.

Světově respektovaný vědec Patrik Schmuki, jehož domovským působištěm je Univerzita Friedricha Alexandra v německém Erlangenu, dlouhodobě spolupracuje s RCPTM Univerzity Palackého v Olomouci. Laureát prestižního grantu Evropské výzkumné rady také opakovaně figuruje na seznamu nejcitovanějších světových vědců sestaveném společností Clarivate Analytics InCites (dříve Thomson Reuters).

Michal Kuneš získal ocenění Young Space Leader, uznání pro výjimečné studenty a mladé profesionály z oblasti kosmických aktivit, jako první Čech v historii. V současné době je členem týmu českého inkubátoru Evropské kosmické agentury ESA BIC Prague agentury CzechInvest.

Na pomezí informatiky a matematiky se už od studií pohybuje Daniel Kráľ, který od září působí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Z britské University of Warwick přišel do Brna díky unikátnímu grantu Masarykovy univerzity – Muni Award in Science and Humanities.

Vedení Univerzity Palackého v minulých dnech zveřejnilo zájem vybudovat nový vysokoškolský ústav, jenž má všechny předpoklady stát se jedním z nejsilnějších hráčů na poli české vědy. Ústav by měl totiž nejen propojit tři univerzitní vědecká centra vybudovaná z evropských prostředků, ale zájem o spolupráci mají i Fakultní nemocnice Olomouc a Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Proč a jakým způsobem chce úspěšný pražský ústav spolupracovat právě s Univerzitou Palackého, prozradil jeho ředitel Zdeněk Hostomský.

Pavel Pořízka dokázal naplno využít výhod, které vysokoškolské studium nabízí a díky stážím v zahraničí se osamostatnil na své cestě za výzkumem. Po jeho návratu mu bylo svěřeno vedení vědeckého týmu, kde se může věnovat tématům, co ho opravdu zajímají. Svůj podíl má také na vzniku prvního start-upu CEITEC VUT. Na akademické půdě i ve veřejném sektoru se věnuje laserové spektroskopii na mezinárodní úrovni. Je tedy mladým vědcem, který dokazuje, že na úspěchu je třeba pracovat systematicky již od studií.

Minulý týden oslavil portál ResearchJobs.cz symbolických 777 dní, po které nabízí pracovní pozice v akademické sféře. Jak vidí jeho zakladatel Martin Víta aktuální situaci na pracovním trhu akademiků a výzkumníků? A jaké jsou jeho plány do budoucna?

Současná pravidla nepodporují vědce v riskování a objevování něčeho opravdu neznámého, podporují je v navrhování „bezpečných“ projektů, většinou založených na výsledcích, které už mají v šuplíku. Jde o jednu z klíčových vět v dopise, který zhruba před rokem adresoval světoznámý chemik Josef Michl české vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).