„Demokracie do vědy nepatří,“ tvrdí profesor Pavel Hobza, nejcitovanější vědec v Česku, jenž působí jak v Akademii věd, tak v centru RCPTM Univerzity Palackého v Olomouci.

Jeden z nejvýznamnějších světových chemiků Martin Pumera většinu své dosavadní profesní dráhy strávil v zahraničí. Od prosince 2016 je klíčovým zahraničním vědeckým pracovníkem na VŠCHT Praha, kde buduje nový excelentní vědecký tým pro výzkum nanorobotů. S Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) spolupracuje zhruba pět let a se zdejšími vědci našel společnou řeč od prvního setkání. 

Jak nalákat opravdu kvalitní doktorandy či jak získat větší počet ERC grantů? Na tyto a další otázky, které pokládal Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz, odpovídal Jiří Sgall, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Jak se dívá člen Vědecké rady Evropské výzkumné rady (ERC) Tomáš Jungwirth na aktuální stav vědní politiky v České republice? Proč nejsme úspěšní v rámcovém programu a jaká je budoucnost financování české vědy, až vyschnou strukturální fondy?

Pokud se podaří zavést nové technologie ve většině českých průmyslových firem, může to být pro tuzemskou ekonomiku velká výhoda. „Pokud se to ale nepodaří a nebudeme stíhat německé tempo, může to být problém, který způsobí odliv některých projektů nebo investic z České republiky,“ říká ve druhé části rozhovoru pro Vědavýzkum.cz Roman Holý, vedoucí Národního centra Průmyslu 4.0.

Pojmy jako digitální dvojčata, umělá inteligence nebo virtuální realita jsou pro mnohé menší české firmy stále tak trochu sci-fi. „Nedokáží si představit, jaké by pro ně tyto technologie mohly mít konkrétní přínosy. A pokud už se přece jen zabývají nějakým novým nápadem, tyto firmy často zjišťují, že jim chybí finance,“ říká v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz Roman Holý, vedoucí Národního centra Průmyslu 4.0.

S Jiřím Krechlem, vedoucím Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací státní agentury CzechInvest, o inovacích a jejich podpoře, o konceptu Průmysl 4.0 a českých příležitostech.

Bývalý předseda Rady po výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Pavel Bělobrádek chce oblast výzkumu a vývoje nadále sledovat z poslanecké lavice. Přál by si, aby nové vedení Rady pokračovalo v nastaveném směru. Potenciál České republiky vidí v propojování tradičních a nových odvětví.

Studovat začala krátce po sametové revoluci. Pak, protože chtěla dělat vědu špičkově, musela odejít do zahraničí. Domů se bioložka Štěpánka Vaňáčová vrátila před devíti lety, když si tu díky evropským grantům mohla založit vlastní výzkumnou skupinu. Nyní působí v institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Přestože se podle ní podmínky pro vědce v Česku mění k lepšímu, stále tu přetrvávají nešvary jako inbreeding, šovinismus, a především kariérní nejistota, které rozvoj výzkumu brzdí.

Pokud má český vynálezce Jan Procházka pravdu, jeho unikátní baterii HE3DA čeká skvělá budoucnost. Mimo jiné i na americkém trhu. Společnost HE3DA nyní jedná o výstavbě továrny na české baterie s vládou státu Nevada. Jan Procházka je přesvědčen, že díky jeho vynálezu vznikne zcela nový trh.