Mezinárodní tým vědců ze tří kontinentů vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul metodu, která zvládne během několika minut vytvořit v nanodiamantech svítivá kvantová centra. Během jediného týdne vyrobí takové množství materiálu, které by se běžně užívaným způsobem připravovalo víc než čtyřicet let. Vzniklé nanodiamanty mají navíc lepší optické i kvantové vlastnosti.
Portugalská vědkyně Soraia Fernandes je už přes šest let součástí výzkumné skupiny Mechanobiology of Disease na ICRC vedené Giancarlo Fortem. Nyní však díky programu MSCA Fellowships Mobility Support na čas změnila své působiště. Získala stáž na University of Melbourne v Austrálii, kde se věnuje výzkumu protinádorových terapií nanočásticemi. Se Soraiou jsme mluvili nejen o její práci, ale i o rozdílech vědeckého prostředí v Evropě a Austrálii a taky o výzvách, které práce vědkyně s sebou nese.
Dvanáct talentovaných středoškoláků z Česka a Slovenska se ve dnech 18.–20. října 2025 proměnilo ve vědce a konstruktéry vlastních laserových tiskáren. V rámci finále Talentové akademie 2025, kterou pořádají výzkumná centra ELI Beamlines a HiLASE, spojili znalosti z fyziky, chemie, i programování a nahradili běžný inkoust a papír laserovým svazkem a fotosenzitivním gelem. Výsledek? První obrázky a QR kódy „tištěné“ světlem – důkaz, že věda může být dobrodružství i umění.
Akademickou prémii 2025, ocenění, které se uděluje každý rok třem vynikajícím osobnostem, jejichž minulé výzkumné výsledky jsou příslibem výsledků budoucích, získal vědec Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Lukáš Palatinus. Prémie přináší do jeho výzkumného týmu finanční podporu ve výši 30 milionů korun. V průběhu šesti let z ní lze financovat přístrojové vybavení laboratoří, mzdy spolupracovníků a další náklady výzkumu.
Když se běžný člověk zabývá nekorektními záležitostmi, ohrožuje svou pověst. Když však matematik zvládne nekorektní úlohy, získává za to oprávněné uznání, protože řeší významný matematický problém. Tak jako Eduard Feireisl z Matematického ústavu Akademie věd ČR v Praze, který mimo jiné získal prestižní evropský grant ERC, Akademickou prémii a také byl v minulosti nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
V Savojských Alpách, poblíž městečka Modane v hloubce přes 1700 metrů pod vrcholem hory Fréjus, se nachází unikátní laboratoř, ve které dlouhodobě působí tým českých vědců a vědkyň. Hlavním projektem, na kterém se podílejí, je mezinárodní experiment SuperNEMO, přesněji detektor, jehož cílem je hledání vzácného jevu – bezneutrinového dvojného beta rozpadu.
Pokrok ve výzkumu jaderné fúze umožní v blízké budoucnosti integrovat fúzní reaktory do energetiky. Ty na rozdíl od jaderných nehrozí haváriemi ani radioaktivním odpadem. O energetickém využití jaderné fúze se mluví od 50. let minulého století a nyní se konečně přiblížila výstavba prvních fúzních elektráren. K jejich přípravě přispěje také tokamak COMPASS-U, který vzniká v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Praze.
Třináct českých vědeckých a technologických experimentů zamíří do vesmíru. Vznikají pro plánovanou misi astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici. Projekty získaly podporu českých odborníků a zároveň uspěly v náročném výběrovém řízení Evropské kosmické agentury.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si o strategiích Evropské komise pro rozvoj AI, průzkumu k hodnocení Misí EU, přidružení Švýcarska k programům EU, rekordním zájmu o ERC Starting Grants a podzimní stáž CZELO.
Pavlína Modlitbová působí na brněnském Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, kde zkoumá výskyt a působení mikroplastů v rostlinách. Její práce přitom pomáhá porozumět i širším kontextům transferu těchto částic napříč trofickou pyramidou až k člověku. Význam jejího výzkumu podtrhuje prestižní ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, které nedávno převzala. Projekt si klade za cíl dlouhodobě podporovat mladé vědkyně na jejich kariérní cestě.
Strana 12 z 746