První pozemní širokoúhlá observatoř, určená k detekci velmi vysokých až ultra vysokých energií gama záření na jižní polokouli, vyroste v Astronomickém parku Atacama v Chile. Observatoř bude studovat záření z vesmíru, které je emitováno nejextrémnějšími objekty ve vesmíru, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy, gama záblesky a supernovy.
Krystalografka Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR je jednou z letošních laureátek prestižního ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě, které bylo již po osmnácté uděleno v červnu tohoto roku. V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů.
Naše znalosti o vývoji lidského těla často vycházejí ze studia zvířecích modelových organismů. Vědci z Laboratoře rentgenové mikro a nano-výpočetní tomografie na CEITEC VUT dlouhodobě spolupracují s biology po celém světě a v předešlých studiích ukázali vývoj např. chrupavčité tkáně (chondrokrania) u myších embryí, která je klíčovou strukturou pro další vývoj lebky, ale i dalších tkání u vyvíjejícího se jedince.
V polovině března si absolventka Masarykovy univerzity Kateřina Snopková přebrala Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci. Mikrobioložka zvítězila s prací s názvem Genomika bakteriocinogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů.
Finská polární observatoř Kannuslehto zachytila před sedmi lety zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech – řady hvízdavých sestupných tónů, které se objevovaly po celou noc až do rána. Takové jevy vznikají šířením rádiových impulzů od blesků plazmatickým prostředím v blízkém vesmírném okolí Země.
Veronika Pikola Brázdilová navštívila v roce 2015 sedm amerických prezidentských knihoven, které ji inspirovaly k hlubšímu poznání jejich fungování. Díky Fulbright-Masarykovu stipendiu letos strávila tři měsíce v Knihovně Billa Clintona v Arkansasu a s rodinou procestovali 21 států USA. Tento nezapomenutelný půlrok plný objevování a zážitků je všechny obohatil a stal se nádherným dobrodružstvím, které si budou navždy pamatovat.
Nadšení pro vědu je hybnou silou úspěchu. To dokazuje i setkání v Lindau, kde se mladí vědci z celého světa potkávají po desetiletí s laureáty Nobelovy ceny. „Atmosféra sounáležitosti a vzájemné podpory, kterou tam zažívají, je neocenitelným zdrojem inspirace,“ říká letošní účastník Petr Veřtát, postdoktorand z Oddělení magnetických měření a materiálů Fyzikálního ústavu AV ČR.
Půlstoletí bádání, 3349 druhů rostlin a příběhy přesahující hranice jednoho oboru. Jitka Štěpánková z Botanického ústavu AV ČR, hlavní editorka posledních dílů Květeny České republiky, odhaluje zákulisí projektu, jejž letos završilo vydání devátého svazku. Dočtete se o nečekaných objevech, taxonomických záhadách i proč je dílo, které koordinovalo její pracoviště, nepostradatelné pro ochranu rozmanitosti české přírody.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, luští záhadu ze života termitů. V koloniích druhu Neocapritermes taracua totiž funguje unikátní druh obrany, kterou obstarávají termití dělníci na sklonku života.
Důvěryhodnost akademických metrik je ohrožena obchodem s falešnými citacemi. Nedávný experiment názorně odhalil, jak snadno lze ukazatele, jako jsou citace, zmanipulovat, což může podkopat jejich skutečnou hodnotu a význam v akademickém světě.
Strana 111 z 748